Úřad, který vymohl pro svého zaměstnance zajištění bytu politickou správou, získal zároveň jako státní orgán k zajištění bytu titul exekuční i pro čsl. stát, jenž jest tudíž oprávněn byt exekučně vymáhati i když také bytový nástupce může samostatně vymáhati tento nárok.
K návrhu dopravního úřadu byl ve smyslu § 13 zákona z 11. července 1922 sb. 225 ve znění zákonů z 26. dubna 1923 sb. 87 a 19. prosince 1924 č. 294 okresní správou politickou za- jištěn byt po dosavadním zaměstnanci úřadu toho pro zaměstnance jiného. Návrhu finanční prokuratury na železniční správu na vyklizení bytu podanému prvý soud vyhověl, soud rekursní návrh zamítl, poněvadž nárok ze zajištění přísluší zaměstnanci v nálezu označeném.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu finanční prokuratury, změnil rozhodnutí soudu rekursního a obnovil usnesení prvního soudu z těchto důvodů:
Mylný jest názor rekursního soudu, že z ustanovení § 13 novel. zákona ze dne 26. dubna 1923 sb. 87 jest souditi, že nárok ze zajištění bytu přísluší pouze zaměstnanci označenému úřadem za bytového nástupce, ačkoli však státnímu úřadu opatřujícímu byt pro zaměstnance, správněji státu.
Takový závěr z doslova zákona neplyne, nýbrž jest naopak z něho usuzovati, že úřad, který vymohl pro svého zaměstnance zajištění bytu politickou správou, »získal zároveň jako státní orgán exekuční titul k zajištění bytu i pro čsl. stát, jenž jest tudíž oprávněn vymáhati exekučně byt a nesejde na tom, že také jmenovaný bytový nástupce může samostatně tento nárok vymáhati. Tomuto názoru neodporuje ani rozhodnutí nejvyššího soudu uveřejněné ve sb. n. s. 5815, které vyvrací jen názor, že by oprávnění k vedení exekuce příslušelo toliko politické správě, přiznávajíc toto právo také samostatně bytovému nástupci označenému úřadem.
Ježto zde k návrhu dopravního úřadu, tedy státní železniční správy, bylo právoplatně povoleno zajištění bytu pro jejího zaměstnance, jest legitimace čsl. státu zastoupeného finanční prokuraturou k exekuci i podle § 3 odst. 12. ex. ř. opodstatněna a právem prvý soud podle vykonatelného titulu exekučního (§ 1 č. 12. ex. ř.) povolil navrženou exekuci.
Rozhod. nejv. soudu v Brně z 31. srpna 1927 R I 433/27-1. J. K.