Civilní řád soudní a jurisdikční norma s dodatky.

Upravil a poznámkami i rozhodnutími soudními doplnil dr. Václav Hora, universitní profesor. Druhé, opravené a rozšířené vydání. Praha 1927. Nákladem »Čs. Kompasu, tiskařské a vydavatelské akc. spol.«
Naše právnictvo nemůže si věru stěžovati, že se mu za trvání čs. republiky nedostalo spisů, týkajících se ať systematicky zpracovaného, ať jen komentovaného civilního řádu soudního a jurisdikční normy.
V prvém směru vyšlo trojdílné dílo, které zpracovalo soustavně oboje soudní řízení, dřívější rakouské a uherské se všemi doplňky, v našem procesním zákonodárství nastalými,1 kdežto komentáře vyšly ve dvojím rouše a úpravě, jednak ve svazku 4. shora označeném, jednak ve svazku 4. b) Sbírky komentovaných zákonů čs. republiky, Čs. Kompasem vydávané, kteréž jako studijní vydání bylo upraveno. Autorem těchto spisů jakož ještě více jiných, soudního řízení se týkajících, jest náš jediný profesor c. s. řízení na Karlově universitě, dr. Václav Hora. Jaké obliby ve všech kruzích právnických došel jeho komentář výše uvedený, toho jest nejlepším důkazem zjev, že prvé vydání bylo v krátké době úplně rozebráno, čímž povstala potřeba druhého, valně doplněného a rozšířeného vydání. Předmluva k tomuto 2. vydání vysvětluje toto též důležitými změnami v zákonodárství, jež od prvého vydání opět zasáhly velmi často přímo i nepřímo do předpisů o soudní příslušnosti i do soudního řádu. A pokračuje: »Bylo tedy třeba jednak všechny tyto nové předpisy vpraviti na vhodná místa, jednak však také vypustiti předpisy, jež mezitím účinnosti pozbyly, tak, aby čs právnictvo mělo po ruce opět rádce spolehlivého ..., další novota proti 1. vydání je v tom, že v novém vydání je poukazováno pod textem zákona vždy na ustanovení zákonů, platných na Slovensku a P. Rusi, upravujících touž věc, a že v »dodatcích« přidán přehled ustanovení zdejších předpisů a předpisů platných na Slovensku a P. Rusi. Stalo se tak na výslovnou žádost z řad naší advokacie. Při tom ovšem dlužno upozorniti na to, že citace slovenského práva neznamená, že citované předpisy slovenské upravují snad tu kterou otázku právě tak, jako předpisy naše. Citace chce toliko naznačiti, na kterém místě lze se seznámiti s předpisy slovenského práva, odpovídajícími našim.« Znění obou zákonů podle jich paragrafů opatřeno jest dále podle číslovaných poznámek různými poukazy k četným jiným zákonům a cennými vysvětlivkami, kteréž čtenáře poučují o podstatě zákonných předpisů a o vzájemných vztazích těchto, načež v abecedním pořádku následují autorem vybrané nálezy nejv. soudu, ponejvíce ze Sbírky rozhodnutí nejvyšších stolic. V šesti dodatcích nalézáme:
I. Řízení ve věcech manželských.
II. Advokátní sazby.
III. Jazykové předpisy.
IV. Sazba soudních poplatků.
V. Státní smlouvy o právní pomoci ve věcech občanských s.: 1. Francií, 2. Německem, 3. Jugoslávií, 4. Polskem, 5. Velkou Britanií, 6. Italií, 7. Rumunskem.
VI. Přehled zdejších předpisů procesních ve srovnání s příslušnými paragrafy c. ř. s., platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Obsah, chronologický přehled a Věcný rejstřík svazek tento dokončují. Tím ovšem nabyl značného obsahu, kterýž vyžadoval 1161 stránku s cenou výtisku v plátně vázaného 120 Kč.
Mezi státy se státními smlouvami postrádáme Rakousko. Jest toho co litovati, a poněkud s podivením, že právě s touto republikou, s kterou máme tolik obchodních styků, dosud o právní pomoci a jmenovitě o vykonatelnosti exek. titulů státní dohoda se nestala. Naše soudy řídí se prozatím výnosem ministerstva spravedlnosti ze dne 29. března 1919, č. 6336/19 o právním postavení čs. státních příslušníků v rakouském státě, uveřejněným ve Věstníku, ročník 1., číslo 4. pod č. 5. nařízení a výnosů.2 Vláda rakouského státu dala tamějším soudům pokyny, jak se mají zachovati ve vzájemném styku a při dopisování v příčině našich příslušníků po dobu, než bude učiněna mezi oběma státy o tom úmluva, a naše ministerstvo sprav, nařídilo, aby zásady vzájemnosti byly též u nás zachovávány. Postrádáme v onom výnosu veledůležité ustanovení o vzájemné vykonatelnosti exek. titulů, což právě pro obchodní a průmyslové kruhy jest to nejdůležitější.
Nebude snad ve zlé vykládáno, připojí-li se alespoň k jur. normě dvě poznámky:
1. Ustanovení § 7a) jur. n., že vyřizování návrhů na povolení exekuce svěřeno má býti přednostou sborového soudu členu soudu, ustanovenému k tomu jako samosoudci, neplatí při povolení exekuce na základě cizozemských titulů exekučních podle §§ 79 a násl. ex. ř., které povoluje senát (srovnej min. výnos z 2. června 1914, č. 43 Věstníku). Jakmile však jest senátem exekuce již povolena, není překážky, aby s dalšími výkony exekučními zabýval se samosoudce. Naše soudy se tímto výnosem řídí.
2. Vyloučena jest úmluva stran ve smyslu § 104 jur. n. ještě ve sporech z dílčích dlužních úpisů podle § 83 a) jur. n. a ve sporech z poměru svazového podle § 83 b) jur. n., jako již ve spise na str. 182 a 183 (nikoliv též u § 104 na straně 210) bylo uvedeno.
Nepochybuje se, že i druhé, opravené a rozšířené vydání splní své úkoly, které měl autor na mysli: orientovati čtenáře brzo a snadno o právních ustanoveních obou zákonů.
Spis vyšel v téže líbivé a úhledné úpravě jako vydání první, jak jsme již u děl Čs. Kompasem vydávaných si byli navykli, tisk je zřetelný a dobře čitelný, časový přehled zák. a jiných předpisů, jakož věcný rejstřík usnadňují jeho používání.
Řádky tyto zakončují se tím. že nové komentované vydání stane se nepostradatelnou a spolehlivou příručkou nejen pro praktické užívání, nýbrž i pro studium platného práva a že bude všestranně vděčně přijato.
Přejeme jak autoru tak vydavatelstvu, aby nové vydání dosáhlo brzkého stejného úspěchu jako předešlé.

Doznalo posouzení podepsaným v sešitu 16., ročníku 64., Právníka na str. 503—518, kdež názvy, nakladatelství a tiskárna jsou zevrubně uvedeny.
Objemnost onoho výnosu nedopouští, aby jeho celý obsah byl zde zveřejněn.

Citace:

Civilní řád soudní a jurisdikční norma s dodatky. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 1, s. 41-43.