Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu v jiných časopisech uveřejněných:

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung = G. Z. — Juristiche Blätter = J. B. — Gerichtshalle = G. H. — Notariatszeitung = N. Z. — Příloha k min. věstníku = off. — Österreichisches Zentralblatt für die juristische Praxis = Z. Bl. — Österreichische Zeitschrift für Strafrecht = Z. Str. — Evidenzblatt für österreichische Gesetzgebung und Rechtsprechung = E. Bl. — Připojená čísla znamenají ročník a stránku přísl. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí a u E. Bl. ročník a číslo sešitu. — m. n. = minist. nařízení; ř. = říšský zákonník číslo; z = zemský zákonník číslo; v. = věstník min. spravedlnosti číslo; letopočty z tohoto a minulého století uvedeny jsou dvěma posledními ciframi arab., měsíce pak ciframi římskými.
1. Ve věcech civilních.
A. Z práva občanského.
321. §§ 4., 35.—37. obč. zák. Při úraze, jejž utrpěl cestující v rakouském vlaku, obsluhovaném rak. personálem, na území cizím (bavorském), jest pro nárok na bolestné směrodotatným právo místa úrazu. 2. 11. 1910, Rv I 848/10; Z. Bl. 11:234.
322. §§ 26., 1295., 1313. Ze škod, jež vzešly stranám porušením úředních povinností veřejných úředníkův a orgánů, pověřených výkonem vrchnostenské moci, jsou právy dotyčné organismy správní jen tehdy, byla-li jim povinnost k náhradě škody zvláštním předpisem uložena. 4. 1.0 1910, Rv V 2427/10; off. 1313; J. Bl. 11:93; E. Bl. 11:31.
323. §§ 26., 1313.—1315. Právnické osoby nejsou právy ze zaviněných konání podřízených osob služebných mimo smluvní poměry. 30. 11. 1910, Rv III 297/10; Z. Bl. 11:148; E. Bl. 11:31; 324. § 115. § 4. m. n. 9. 12. 1907. ř. 283. Sešílení jednoho z manželů a přivoděný tak nepřekonatelný odpor jest důvodem pro rozloučení manželství. Za rozloučení souhlasně s manželkou může žádati i kurator duševně chorého manžela. 7. 10. 1910, Rv V 1846/10; G. H. 10/11:306.
325. § 142. Práva na vydání dětí nepozbývá otec proto, že (jako železniční zřízenec) nemůže dozor nad výchovou dětí konati nepřetržitě. 13. 12. 1910, R II 1134/10; J. Bl. 11:166.
326. § 156. Manžel, jenž při uzavření sňatku ví, že manželka jeho je těhotna, domnívá se však, že ji sám oplodnil, má právo odpírati manželskému zrození děcka, vyjde-li na jevo, že se mýlil. 29. 12. 1910, R III 477/10; Z. Bl. 11:154; E. Bl. 11:31.
327. § 158. Lhůta vyměřená k odpírání manželského původu dítěte počíná běžeti dnem, kdy manžel zvěděl o narození dítěte způsobem, jenž umožňuje podání žaloby. 27. 4. 1910, Rv II 351/10; P. 11:230.
328. § 161. Legitimace následným manželstvím nastává jen tehdy, bylo-li děcko, mimo manželství zrozené, skutečně zplozeno nynějším manželem matky dítěte. 14. 12. 1909, Rv II 951/9; off. 1300; Z. Bl. 11:255.
329. § 273. K pojmu »promarnění« nestačí jednotlivý akt zmenšení majetku; třeba celé řady poměrně rychle se opakujících zmenšení, z nichž lze souditi, že v krátké době celé jmění bude zničeno a spotřebováno. Pijanství o sobě, není-li propitá část majetku v nepoměru ke jmění ostatnímu, k uvalení kurately nestačí. 14. 2. 1911, R I 28/11; J. Bl. 11:129.
330. § 297. § 17., 18., 20. c. s. ř. Zdviž, k níž si dodavatel vyhradil vlastnictví do zaplacení kupní ceny, nestává se postavením do domu právním příslušenstvím domu. Vedlejšími intervenienty žalovaného vym. věřitele při žalobě vylučovací během nucené dražby nemovitostí nemohou býti věřitelé hypotekární. 5. 7. 1910, R II 571/10; P. 11:232.
331. §§ 339., 351. Rušení držby práva spočívá též v omezení jeho na precarium. 6. 12. 1910, R II 1108/10; G. Z. 11:87.
332. § 345. Žaloba pro rušenou držbu jest nepřípustná proti nástupci toho, jenž držbu svémocně na se strhl. 6. 10. 1910, R VI 323/10; Z. Bl. 11:40.
333. §§ 380., 424. Kupní smlouva ohledně parcely, jež ve skutečnosti prodána nebyla a jen omylem do listiny o kupu byla pojata, jest neplatna. 1. 6. 1910, Rv VI 248/10; Z. Bl. 11:243.
334. §§ 407., 409., 410. Splavnou není veřejná řeka, provozuje-li se na ní plavba vory jen výjimečně při tání a povodni. 15. 6. 1910, Rv V 909/10; Z. Bl. 11:238. 335. §§ 423., 427. Nabytí spořitelní knížky jest bezúčinné, nebyl-li tradent vlastníkem vkladu. 29. 10. 1907 č. 13130/7; J. Bl. 11:94.
336. § 449; § 14. kn. zák. Hypotekární věřitel zadnější může potírati hypotéku předchozí tvrzením, že na hypotekáře předchozího má dlužník konnexní pohledávku vzájemnou. 9. 9. 1910, Rv VI 19/10; Z. Bl. 11:40.
337. §§ 452., 1368. K nabytí smluvního práva zástavního na jmění v depositním úřadě soudním složeném stačí tradice listiny o zřízení zástavy, v níž jednotlivé cenné věci přesně jsou označeny a uvědomění soudu, jenž jest oprávněn s depositem nakládati; zapsání zastavení v depositních knihách k tomu není třeba. 7. 12. 1909, Rv I 823/9; off. 1308.
338. § 484. Rozšíření služebnosti tu není, jestliže hnojiště se služebného pozemku se odstraní a po služebném pozemku se jen vyváží hnůj z nového hnojiště. 8. 11. 1910, Rv VI 442/10; Z. Bl. 11:42.
339. §§ 877., 1447., 1435. Co na základě neplatné zápůjčky (pro nedostatek not. aktu mezi manželi) bylo půjčitelem plněno, může býti kondikcí sine causa zpět žádáno. 17. 1. 1911, R I 28/11; J. Bl. 11:141.
340. § 878. 24hodinná lhůta vyklízecí smluvená pro případ nezaplacení činže v čas není ujednáním contra bonos mores. 17. 1. 1911, Rv II 36/11; P. R. 10/11:106.
341. §§ 923., 932., 937. Pravoplatným rozsudkem o zaplacení tržní ceny nezakládá se res judicata pro potomní žalobu redhibitorní neb quanti minoris pro vady dotyčného dobytčete. V zaplacení tržní ceny nelze spatřovati vzdání se práv ze správy. 29. 12. 1910, Rv VII 270/10; Z. Bl. 11:246.
342. §§ 938., 943., 1152. Slíbení (vedlejších) plnění osobami soukromými kostelníku při jeho ustanovení pro kostelní službu jest smlouva námezdní a nikoliv darovací. Na tato plnění má kostelník nárok i po dobu své nepřítomnosti, postaral-li se o zástupce. 25. 5. 1910, Rv VI 227/10; Z. Bl. 11:266.
343. §§ 956., 1016., 1019., 1392. Odevzdání spořitelní knížky zůstavitelem osobě druhé s příkazem, aby ji darovala osobě třetí, není darováním pro případ smrti. K platnosti darování spořitelní knížky uschovateli, kterou tento již má, netřeba formy notářského aktu. 18. 1. 1911, Rv I 1096/10; J. Bl. 11:117.
344. §§ 967., 968., 1042. Kupitel, jenž během sporu o vadnost dobytčete toto prozatímně převzal, nemá nároku na náhradu nákladů vydržovacích, jestliže si ji výslovně nevymínil. 9. 11. 1910, Rv VI 425/10; Z. Bl. 11:43. 345. § 1151. Smlouva o provisi, t. j. slíbení provise za obstarání zápůjčky, jest smlouvou námezdní a nikoliv dohodčí, dlužno proto provisi zaplatiti, byť i zápůjčka pro nesouhlas vypůjčovatele nepřišla k místu. 8. 11. 1910, Rv I 866/10; J. Bl. 11:141.
346. § 1264. Pro obnos výživného, patřícího bez vlastní viny rozvedené manželce, jsou rozhodny svatební smlouvy. 30. 11. 1910, Rv V 2288/10; Z. Bl. 11:253.
347. § 1288. čl. 278. obch. zák. Při nejasných smlouvách pojišťovacích jest přihlížeti k pravé vůli stran. 30. 3. 1910, Rv I 254/10; Z. Bl. 11:163; E. Bl. 11:31.
348. § 1288. Pro obsah pojišťovací smlouvy jsou rozhodny jen návrh a police; na ústní prohlášení daná agentovi nelze bráti zřetel. 13. 4. 1910, Rv I 251/10; Z. Bl. 11:165; E. Bl. 11:31.
349. § 1288. Možno-li dle pojišťovací smlouvy žalobu podati teprve po zjištění škody lékařskou komisí, jest žalobu dříve podanou zamítnouti, byť i spornou byla jen výše náhrady. Nerozhodnou jest okolnost, že po úraze pojišťovna smlouvu zrušila. 25. 5. 1910, Rv II 435/10; Z. Bl. 11:262.
350. § 1288. Jiné pojištění nebylo zamlčeno, bylo-li o něm učiněno sdělení subagentovi, jenž pojistný návrh přijal. 23. 11. 1910, Rv V 2465/10; Z. Bl. 11:62.
351. § 1288. čl. 271., 277. obch. zák. Pojištěný není oprávněn zmařiti uzavření pojišťovací smlouvy tím, že odepře vyplatiti polici, dle návrhu na pojištění vyhotovenou. 17. 1. 1911, Rv II 13/11; J. Bl. 11:165.
352. §§ 1295., 1304. § 106. hor. zák. 1. Zásady obč. zák. o vlastním zavinění, pokud se týče spoluzavinění poškozeného, platí povšechně i v případech nahražování škod horních. 2. V § 106. hor. zák. stanovena jest pro případ tam vytčený výjimka z vyslovené v § 1304. obč. zák. zásady poměrného rozdělení škody, když tu jest spoluzavinění poškozeného. 3. Byly-li v poli dolovém teprv po jeho propůjčení, byť se stavebním povolením vrchnosti, zřízení budovy, vodovody neb jiná zřízení, dlužno ohledně oněch poškození těchto předmětů, která způsobena byla jedině poměry dolování, stávajícími již při jejich zřízení, míti za to, že je zavinil sám stavebník. 29. 12. 1910, Rv III 341/10; rep. nál. 207; P. 11:223; off. 1311; G. H. 10/11:391.
353. § 1295. Lodník jest povinen k náhradě škody z opomenutého zdvižení ztracené kotvy, kterou jiná lodice byla poškozena. 5. 10. 1910, Rv I 744/10; Z. Bl. 11:250. 354. §§ 1295., 1297. Majitel hotelu není práv z úrazu, jejž kdo utrpěl sklouznutím na cizím tělese u vjezdu do hotelu. 3. 1. 1911, Rv III 392/10, Z. Bl. 11:252.
355. § 1320. Obec není práva z poškození obecního pastýře a jeho manželky obecním býkem, jim k opatrování svěřeným. 30. 3. 1910, Rv III 42/10; P. 11:194.
356. § 1320. Majitel dobytčete a jeho zřízenci jsou právi ze škody jím způsobené jen, je-li tu konkrétní zavinění; takového tu není při ustanovení dorůstajícího chlapce k hospodářským pracím a k hlídání tažného dobytka. 6. 12. 1910, Rv II 669/10; Z. Bl. 11:151; E. Bl. 11:31.
357. § 1376. Věřitel jest povinen vydati staré dlužní úpisy (směnky) po obdržení rovnocenného dlužního úpisu nového (intabulační dluhopis). 14. 12. 1910, Rv VI 548/10; Z. Bl. 11:140.
358. §§ 1379., 1380. § 233. c. s. ř. Mimosoudní narovnání o zažalované pohledávce, ohledně níž řízení ponecháno v klidu, není novým důvodem právním oné pohledávky; za klidu onoho řízení nelze proto na základě dotyčného narovnání podati žalobu novou. 28. 12. 1910, R II 1180/10; P. 11:152; J. Bl. 11:155.
359. § 1460. K vydržení vlastnického práva jest třeba držby výlučné. 10. 1. 1911, Rv I 1004/10; J. Bl. 11:177.
360. Zák. o pov. ručení drah. Událostí v dopravě jest přiražení dveří v oddělení vozu, způsobené průvodčím vlaku v době, kdy vlak stál, byl-li následkem přiražení onoho vstupující právě cestující poraněn. 21. 9. 1910, Rv I 684/10; Z. Bl. 11:53, E. Bl. 11:31.
361. Zák. odp. §§ 3., 13. Opomenutí rekursu proti nepřípustné exekuci zjišťovací nelze bráti v odpor, byla-li zajištěná pohledávka správna a splatna. 8. 2. 1910, Rv II 924/9; Z. Bl. 11:143.
362. §§ 5., 6. Odporovati nelze exekuci zjišťovací proti neprotokolovanému obchodníku po zastavení platů vymožené, byť i dodatečně do rejstříku byl zapsán. 25. 5. 1910, Rv VI 234/10; Z. Bl. 11:142.
363. §§ 13., 31., 37. V odpor lze bráti dání směnky manželce o bezforemní zápůjčce, jakož i vymožený na to platební rozkaz a právo zástavní na jeho základě vydobyté. 2. 11. 1910, Rv II 870/10; Z. Bl. 11:241, opačně shora č. 229.
364. Zák. o pr. autor. Obec, jež vypsala cenu na stavební plány, není ani tehdy, když nabyla vlastnictví k zaslanému a cenou poctěnému plánu, oprávněna bez povolení autora dle plánu toho stavbu provésti. 26. 10. 1909, Rv II 649/9; off. 1303; N. Z. 11:83. B. Z práva směnečního, obchodního a společenstevního.
365. Čl. 4., 5. sm. ř. Mýlka v napsání letopočtu doby splatnosti neškodí, je-li jen z okolností vůle stran patrna. 18. 10. 1910, R I 650/10; Z. Bl. 11:165; E. Bl. 11:31.
366. Čl. 4. Napříč přes směnku napsaný podpis vydatele jest pokládati za nenapsaný; dotyčná listina není směnkou. 12. 1. 1911, R I 792/10; J. Bl. 11:130.
367. Čl. 61. obch. zák. § 77. živ. ř. V továrním řádu stanovené lhůty výpovědní nelze použiti vůči obchodnímu pomocníku, jenž se jím z dělníka stal. 21. 12. 1910, Rv VI 551/10; Z. Bl. 11:158.
368. Čl. 240.; § 15. akc. regul. Státně schválená a do obchodního rejstříku zapsaná změna společenské smlouvy (změna stanov) jest právně účinná a nemůže býti pořadem práva již brána v odpor, leč že by zákon opak výslovně dopouštěl. 8. 2. 1911, R II 75/11, J. Bl. 11:153.
369. Čl. 301., 303. Nař. min. sprav. z 6 X 53 ř. 200. nevztahuje se na kupecké bianco poukázky. Kdo neúplně vyplněnou poukázku akceptuje a do oběhu dá, může vůči osobě třetí, jež dodatečně poukázku jako vydatel podepsala, vznášeti jen takové námitky, jež mu proti ní osobně přísluší, neb o listinu samu se opírají. 30. 11. 1910, Rv I 983/10; J. Bl. 11:153.
370. Čl. 347. Kupující není povinen zkoumati event. vadnost zboží mu dodaného drahou už na nádraží. 31. 5. 1910, Rv II 465/10; P. 11:157.
371. Zák. o společenst. s o. r. Přípustno jest zvýšení ručení členstva společenstva s o. r. usnesením valné hromady, ale jen s výhradou, že členové nesouhlasící jsou oprávněni vystoupiti. 22. 3. 1910, R I 194/10; Z. Bl. 11:58.
372. — Ukončení likvidace nemůže býti soudně vynuceno. 21. 6. 1910, R VI 203/10; Z. Bl. 11:157.
373. Zák. o společnostech s o. r. Při společnostech s o. r. nemůže se zaplacení vkladů, není-li společenskou smlouvou stanoven opak, státi ani súčtováním, ani datione in solutum, byť i společnost souhlasila. Placením dle § 10. cit. zák. není společností přijatý poukaz společníkův, aby společnost zaplatila se z jeho pohledávání u ní. Také před zápisem do obch. rejstříku může společnost s o. r. jako taková práv nabývati a v závazky vcházeti. 1. 3. 1911, R I 12/11; J. Bl. 11:177.
C. Z řízení sporného a exekučního.
374. § 1. j. n. V Čechách jsou soudové příslušní pro žaloby o náhradu škody proti obcím pro úraz na obecní cestě (následkem náledí) utrpěný. 3. 1. 1911, R II 89/10, J. Bl. 11:119; opačně 10. 1. 1911, R II 14/11; J. Bl. 11:119.
375. § 1. Soudové příslušni jsou pro žalobu o plnění, slíbená soukromníky kostelníkovi na dobu jeho služebního poměru. 25. 5. 1910, Rv VI 227/10; Z. Bl. 11:266.
376. § 53. Žaloby úředníků na těžířstvo o zaplacení služného náležejí před horní senát. 4. 1. 1910, R III 426/9; off. 1306.
377. § 81. Před soud zde určený patří spory o spravení knihovního záznamu. 29. 11. 1910, R III 427/10; P. 11:189.
378. § 88. Od úmluvy, co do místní příslušnosti uzavřené, mohou strany souhlasně ustoupiti, nejsouce při tom vázány na určitou formu, ani na to, aby tato druhá úmluva byla výslovná; stačí tu tedy i přijetí faktury zákonnou doložkou (§ 88. II. j. n.) opatřené. 10. 1. 1911, R II 12/11; P. 11:154.
379. § 101. Pouhé doložení nároku výtahem z obchodních knih nestačí k založení příslušnosti dle § 35. uh. s. c. ř., nýbrž musí býti prokázáno, že nárok přímo na knihovním výtahu se zakládá. 11. 10. 1910, R II 858/10; J. Bl. 11:94; E. Bl. 11:31.
380. § 104. Cizozemci mohou smluviti příslušnost tuzemského soudu pro jejich spor o rozloučení manželství. 14. 12. 1909, R I 779/9; off. 1304, N. Z. 11:83.
381. Čl. 1., 29. uvoz. z. k c. s. ř. Byť i právní jednání po stránce materielní posuzovati se musilo dle práva cizozemského, dlužno otázku, je-li proti dlužnímu úpisu, v cizině zřízenému, přípustný důkaz opaku a kterými průvodními prostředky jej vésti lze, rozřešiti dle předpisů rak c. s. ř. 25. 1. 1911, Rv II 45/11; J. Bl. 11:142.
382. Čl. 42. V pozůstalostním řízení (bez předchozího sporu) jest tato přísaha vyjevovací nepřípustna. 16. 11. 1910, R II 1023/10; N. Z. 11:62.
383. § 10. c. s. ř. Kuratorovi nepřítomného, zřízenému osobním soudem nepřítomného, nepřináleží v procesu kurandově nárok na náhradu útrat vůči odpůrci. 6. 12. 1910, R II 1110/10; J. Bl. 11:167.
384. § 41. Mezi submissí a uznáním není rozdílu. 14. 12. 1910, Rv VI 548/10; Z. Bl. 11:140.
385. § 104. Předpisy dané ohledně doručení žalob dlužno přesně zachovávati. Vyrozumění o poštovním uložení žaloby dle § 104. c. s. ř. vykonaném, budiž v každém případu přibito na dveřích bytu žalovaného. 15. 2. 1910, R II 136/10; P. 11:161.
386. § 235. U konkursního soudu podaná žaloba o uznání správnosti a pořadí pohledávky nemůže býti změněna v žalobu o zaplacení této pohledávky. 14. 12. 1909, R VI 327/9; off. 1301. 387. §§ 261., 528. Revisní rekurs proti potvrzujícímu usnesení o námitce rozepře rozsouzené jest nepřípustný. 8. 11. 1910, R VI 346/10; Z. Bl. 11:78.
388. § 268. Osvobozujícím rozsudkem trestního soudu není soudce civilní vázán. ? P. R. 10/11:117.
389. §§ 272., 503. Odporu se spisy tu není, pokládají-li se za pravdivé skutečnosti, o nichž svědkové neučinili žádných údajů. 25. 5. 1910, Rv VI 227/10; Z. Bl. 11:266.
390. § 292. Stejně jako shora č. 254. rozh. 20. 12. 1910, R I 789/10; J. Bl. 11:95; E. Bl. 11:31.
391. § 365. Opožděné liquidování znalečného nesmí strana k náhradě povinná uplatňovati v 3. instanci, jestliže v rekursu proti ustanovení poplatků tento důvod odporu nebyl uplatněn. 22. 11. 1910, R II 930/10; Z. Bl. 11:174; E. Bl. 11:31.
392. § 396. Spor exekuční jest samostatný spor a není součástí řízení exekučního. Listiny založené v exekučních spisech nejsou ve sporu předloženými důkazy dle § 396. c. s. ř., neučinila-li strana v žalobě návrh, aby byly připojeny. 22. 2. 1910, R II 5/10; P. 11:156.
393. § 406. Předpis první věty tohoto § platí též pro rozsudky, vydané o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. 28. 12. 1909, Rv IV 755/9; off. 1305.
394. § 454. V čas (30 dnů) podaná žaloba pro rušenou držbu jest účinna, byť i mezi zažalovaným faktem a prvním rokem k ústnímu líčení (následkem klidu řízení) uplynula doba delší než tříletá. 8. 6. 1910, R V 781/10; E. Bl. 11:31.
395. § 484; § 78. ex. ř. Předpisu § 484. c. s. ř. jest použíti analogicky též na řízení rekursní; odvolání vzdání se rekursu jest bezúčinné. 25. 1. 1910, R II 40/10; off. 1302; N. Z. 11:83.
396. § 503. Vadou řízení není nesprávné ocenění průvodů. 1. 6. 1910, Rv VI 248/10; Z. Bl. 11:243.
397. §§ 514., 519. Revisi podanou proti usnesení odvolacího soudu dlužno zamítnouti. 8. 11. 1910, Rv VI 443/10; Z. Bl. 11:78.
398. § 521. § 89. org. zák. K zachování rekursní lhůty nestačí podání opravného prostředku během lhůty té na poštu; třeba, aby také obálka, opravný prostředek obsahující, byla adresována na příslušný soud. 28. 12. 1910, R II 1185/10; J. Bl. 11:167.
399. § 529. Žaloba o zmatečnost pro nesprávné doručení směnečného platebního rozkazu jest nepřípustná. 5. 10. 199, R I 562/9; G. Z. 11:80.
400. Adv. tarif. »Hodnotou nároku« dle § 5. adv. tarifu v řízení exekučním jest protivou k ceně sporného předmětu rozuměti kapitál, vedlejší poplatky a úroky. 28. 12. 1910, R II 1157/10; G. H. 10/11:362.
401. § 7. ex. ř. Na základě vykonatelného notářského aktu smí se exekuce povoliti jen tehdy, byla-li pohledávka vym. věřitele již v době zřízení notářského aktu číselně určena a splnění události, jíž splatnost nároků byla podmíněna (výpověd), veřejnou neb ověřenou listinou byla prokázána. 2. 11. 1910, R V 1322/10; J. Bl. 11:167.
402. § 35. Nebyla-li exekuce ještě povolena, může o zánik exekučního titulu býti žalováno nikoliv žalobou opposiční, nýbrž obyčejnou žalobou určovací. 2. 11. 1910, R I 675/10; Z. Bl. 11:179; E. Bl. 11:31.
403. § 37. K uvedené zde žalobě jsou oprávněny i ty osoby, kterým byla podaná věc odevzdána v držbu a užívání s výhradou vlastnického práva do úplného zaplacení kupní ceny. 14. 12. 1909, Rv II 926/9; off. 1307.
404. § 40. Náklady za slyšení vym. věřitele nese dlužník, navrhuje-li zastavení exekuce na základě nejasného listinného prohlášení vym. věřitele. 10. 1. 1911, R I 7/11; G. Z. 11:55.
405. § 86. m. n. 13 XII 97 ř. 285. Na základě nařízení, vydaných uherskými soudy neb úřady v řízení nesporném, jest vedení exekuce nepřípustno. 11. 1. 1910, R I 6/10; off. 1310.
406. § 97. Na nemovitost zatíženou svazkem substitučním lze vésti exekuci jen vnucenou správou, byť i k ní za souhlasu dědiců předních a pozdějších nabyto bylo smluvního práva zástavního a vykonatelnost dlužního úpisu byla poznamenána. 20. 12. 1910, R I 787/10; G. H. 10/11:390.
407. § 157. I v případě opětné dražby pro obmeškání vydražitele vykonané smí si vydražitel z plodů a příjmů sraziti náklady jím v mezidobí zapravené k běžnému udržení substance nemovitosti nutné. 30. 11. 1910, R IV 558/10; G. Z. 11:95.
408. § 216. Poplatek rozsudečný vždy řaditi sluší v soudně určené náklady sporu dle § 216. II. ex. ř. 28. 12. 1909, R II 1089/9; P. 11:195.
409. § 231. Žaloba, jíž provádí se odpor proti rozvrhovému usnesení a jíž se žádá zaplacení vydaného mezi tím podílu z nejvyššího podání, není žalobou z obohacení. 9. 9. 1910, Rv VI 19/10; Z. Bl. 11:40.
410. §§ 294., 299. Znalečné resp. nárok naň nemůže býti před splatností zabaveno. Na znalce jest použíti předpisů §§ 1. a 3. zák. 29. 4. 1873 ř. 68. 6. 9. 1910, R II 855/10; N. Z. 11:102. 411. § 390. Výši kauce při prozatímním opatření může i rekursní instance určiti dle volného uvážení. 6. 9. 1910, R I 574/10; Z. Bl. 11:84.
D. Z řízení nesporného, knihovního a konkursního.
412. § 2. č. 5, § 98. nesp. říz. Pozůstalostní soud jest oprávněn žádati od spořitelen zprávy o tom, učinil-li zůstavitel u nich nějaký vklad. 18. 10. 1910, R I 643/10; N. Z. 11:84.
413. § 9. Proti zavedení řízení o prohlášení za mrtva nemá finanční prokuratura práva stížnosti z toho důvodu, že ohledně jmění téže osoby jest v běhu řízení kaduční. 16. 11. 1910, R II 1036/10; N. Z. 11:93.
414. § 74. konk. ř. Prozatímní správce konkursní podstaty není oprávněn bráti v odpor ustanovení někoho jiného definitivním správcem konk. podstaty. 25. 1. 1910, R II 42/10; off. 1312.
415. § 207. Nucené narovnání v konkursu společnosti s om. ruč. jest přípustno. 31. 1. 1911, R I 34/11; J. Bl. 11:107; N. Z. 11:83; Z. Bl. 11:258.
2. Ve věcech trestních.
E. Z trestního práva hmotného.
416. § 2. g tr. zák. Rvačka jest řetězem útokův a obran rvoucích se osob; o nutné obraně nelze tu mluviti, dokud jedna z nich nedá na jevo, že se dále bíti nechce. 10. 10. 1910, Kr IV 163/10; Z. Str. 11:38.
417. §§ 8., 152. Při deliktech, opírajících se o dolus indirectus jako na př. při zločinu těžkého poškození na těle dle § 152. tr. z., jest pokus vyloučen. 29. 9. 1910, Kr VI 141/10; off. 3759.
418. §§ 52., 46. a; § 338. tr. ř. Trest těžkého žaláře od 10 do 20 let, jejž jest dle § 52. tr. z. místo trestu smrti uvaliti, lze dle § 338. tr. ř. zmírniti; věk pachatelův netvoří však již další okolnosti polehčující. 10. 9. 1910, Kr II 283/10; Z. Str. 11:1.
419. § 83. Ozbrojené vniknutí do domu neb bytu někoho jiného vyžaduje vědomou držbu zbraně. Byl-li ze dvou vetřelců ozbrojen jen jeden, dopouští se spolupachatelství dle § 83. tr. z. druhý jen tehdy, věděl-li o ozbrojení svého soudruha. 29. 9. 1910, Kr II 162/10; off. 3760.
420. § 85. c. K prostředkům dopravním zde uvedeným počítati jest také automobily bez ohledu na způsob jejich pohonu. 20. 10. 1910, Kr V 210/10; Z. Str. 11:20. 421. § 85. c. Ochrany zde stanovené požívají všechny součásti dopravních prostředků k dráze náležejících bez ohledu na to, bylo-li jich poškozením provozování dráhy ohroženo. 12. 11. 1910, Kr III 134/10; Z. Str. 11:22.
422. § 87. Sem spadá zlomyslné překážení zachraňovací akci při požáru. 29. 9. 1910, Kr V 471/10; Z. Str. 11:17; off. 3750; J. Bl. 11:156.
423. §§ 93., 413. Mistrová, jež v nepřítomnosti mistrově učeníka dá po delší dobu spoutati a jej trýzní, dopouští se zločinu dle § 93. tr. z. a nikoliv přestupku dle § 413. tr. z. Kárné právo mistrovo jest ryze osobní a nemůže býti na mistrovou přeneseno. 3. 10. 1910, Kr I 106/10; Z. Str. 11:24.
424. § 98. lit. b. Že vyhrůžka trestním oznámením byla namířena proti osobě, cítící se nevinnou, nevylučuje skutkové podstaty dle § 98. lit. b) tr. z. Stačí objektivní způsobilost vyhrůžky vzbuditi v ohroženém důvodné obávání. 21. 10. 1910, Kr I 192/10; off. 3755.
425. § 153. Učitelé na živnostenských školách pokračovacích (§ 99. lit. b. živ. ř.) jsou veřejnými úředníky ve sm. § 153. tr. z. 29. 9. 1910, Kr II 182/10; off. 3751.
426. § 155. lit. d. »Smluvené spojení s jinými« jest tu již při spolupůsobení pouze dvou smluvených spolupachatelů. 31. 10. 1910, Kr. I 212/10; off. 3753.
427. § 157. »Vložením ruky« jest rozuměti každé jednání proti zákazu účasti na bitkách neb zlých nakládáních, jež spadati může pod pojem útoku, podniknutého v nepřátelském úmyslu na poškozeného. 22. 9. 1910, Kr VII 47/10; Z. Str. 11:4.
428. § 183. Statkem zaměstnavateli svěřeným jsou obnosy, stržené jím ze mzdy pomocníkovy za souhlasu tohoto k účeli odvedení jich společenstevní nemocenské pokladně dle § 121. III a IX zák. 5. 2. 1907 ř. 26. 10. 10. 1910, Kr I 156/10; off. 3756.
429. § 187. Účinná lítost pachatele jest tu, zdráhá-li se poškozený skutečně mu nabídnutou náhradu škody přijati, jen tehdy, osvědčí-li svou ochotu k náhradě škody takovým způsobem (na př. složením k soudu), aby poškozený kdykoliv náhradu škody ihned přijati mohl. 8. 10. 1910, Kr II 243/10; Z. Str. 11:36.
430. §§ 190., 174. II. b. Rozdíl těchto dvou trestních činů nespočívá v intensitě násilí, nýbrž v účeli jeho; účelem tím jest při loupeží přemožením odporující vůle dosáhnouti držby cizí movité věci, při krádeži násilné pak udržeti se násilím v držbě věci, bez odporu poškozeného odňaté. 18. 11. 1910, Kr V 742/10; Z. Str. 11:55. 431. § 199. a. Sem spadá též křivé svědectví, učiněné před vyhledávajícím soudcem samotným v nepřítomnosti zapisovatelově. 7. 10. 1910, Kr V 362/10; Z. Str. 11:32.
432. § 199. a. Návod k falešné přísežné výpovědi strany v civilní rozepři není ucházením se o křivé soudní svědectví. 29. 9. 1910, Kr III 59/10; Z. Str. 11:10.
433. § 199. a. Sem spadá křivé svědectví před vojenským soudem; zločin jest tu dokonán podepsáním protokolované výpovědi svědecké. 19. 11. 1910, Kr V 557/10; Z. Str. 11:62.
434. § 199. a. Ucházení se o křivé svědectví soudní u osoby k svědčení neschopné (§ 151. č. 3 tr. ř.), ale k reprodukování naučeného způsobilé, jest trestné. 31. 10. 1910, Kr V 327/10; Z. Str. 11:45.
435. § 199. d. Ku klamání vykonané opatření masa, dle předpisu neohledaného, pravými razítky o ohledání vyčerpává skutkovou podstatu tohoto §. 29. 9. 1910, Kr II 199/10; Z. Str. 11:15; off. 3761.
436. §§ 199. d, 320. f. Ku klamání naprosto nezpůsobilé zfalšování veřejné listiny netvoří skutkové podstaty dle žádného z těchto §§. 10. 9. 1910, Kr I 249/10; Z. Str. 11:3.
437. § 199. d. Paděláním poštovních známek jest též použití částí již upotřebených známek. 31. 10. 1910, Kr I 228/10; Z. Str. 11:47.
438. §§ 235., 36. Tuzemcem v cizině spáchané, dle rak. práva trestné činy dlužno v tuzemsku trestati i tehdy, jestliže dle práva cizozemského trestnými nejsou. 28. 10. 1910, Kr 205/10; off. 3743.
439. §§ 260. b, 261., 266. Snížení peněžité pokuty pod nejnižší zákonný obnos jest přípustno jen při použití mimořádného práva zmírňovacího (§ 266. tr. z.), nikoliv však již při použití §§ 260. b) a 261. tr. z. 29. 10. 1910, Kr IV 90/10; Z. Str. 11:44.
440. §§ 283., 284. Neuposlechnutí vrchnostenského rozkazu po rozpuštění shromáždění jeho účastníkům daného, aby opustili místo shromáždění, jest posuzovati dle §§ 14. a 19. zák. shromážď. 15. 11. 1867 ř. 135. a nikoliv dle §§ 283. a 284. tr. z. 17. 10. 1910, Kr II 271/10; off. 3758, stejně off. 3678.
441. § 323. Trestným jest též vstoupení na rakouskou půdu jen k přechodnému pobytu. 17. 11. 1910, Kr VII 82/10; Z. Str. 11:61.
442. § 335. Zrazování před chirurgickou operací, kterou má ošetřující lékař za nutnou a radění k pokoutnému léčení se tvoří skutkovou podstatou dle tohoto §. 29. 9. 1910, Kr VI 142/10; Z. Str. 11:11.
443. § 337. Provoz automobilů děje se »za zvlášť nebezpečných poměrů«. 29. 9. 1910, Kr. V 400/10; Z. Str. 11:18. 444. § 411. Spolupachateli jsou, kdož ve společném zlém úmyslu společnou činností přivodili poranění dle tohoto §, byť i nebylo lze zjistiti, který z nich které poranění způsobil. 29. 9. 1910, Kr II 162/10; off. 3760. Viz stej. rozh. tento roč. čís. 281.
445. § 461. Přestupek podvodu není deliktem trvacím, ani byl-li lstivým předstíráním založen trvalý stav. Je-li způsobené jím poškození na právech hmotně nenahraditelno, není pomlčení v cestě překážka § 531. lit. b) tr. z. 11. 10. 1910, Kr II 350/10; off. 3754.
446. §§ 461., 5., 9. Sem spadá nedokonané svádění ke křivé svědecké výpovědi v disciplinárním vyšetřování. 2. 11. 1910, Kr II 376/10; Z. Str. 11:49.
447. §§ 473.—476. Předpisy těchto §§ zavazují také toho kupitele zboží k oznámení, jenž jeho pochybný původ teprve dodatečně má v podezření. 15. 1. 1910, Kr IX 169/9; off. 3724; E. Bl. 11:31; G. H. 10/11:347.
448. § 486. Obchodník úpadce jest za ztráty obchodní zodpovědným bez ohledu na to, jsou-li kryty vkladem tichého společníka čili nic. 8. 10. 1910, Kr II 186/10; Z. Str. 11:33.
449. § 486. d. Tomuto předpisu podléhá falešné vedení knih i tehdy, nebyl-li úpadce povinen vésti obchodní knihy. 28. 10. 1910, Kr I 205/10; Z. Str. 11:42.
450. § 486. Špatné počasí není nehodou ve sm. tohoto §. 21. 11. 1910, Kr I 243/10; Z. Str. 11:60.
451. § 486. Zvýšení činže a spojené s ním následky (nájem jiných místností, útraty stěhování, nutné opatření jiného zařízení, ztráta odběratelů a p.) nejsou nehodami ve sm. tohoto §. 21. 11. 1910, Kr IV 229/10; Z. Str. 11:58.
452. § 522. Koupě cizozemských losů loterních sem nespadá. 13. 12. 1910, Kr II 438/10; G. H. 10/11:335.
453. §§ 525., 464. § 525. tr. z. vztahuje se pouze na takové krádeže, jež samy o sobě jsou přestupkem. — Podílnictví na krádeži se nedopouští, kdo utrácí se zlodějem ukradené peníze, aniž by je na sebe převedl in corpore. 9. 2. 1910, Kr III 9/15; P. 11:196.
454. § 1. zák. o mař. ex. 25. 5. 1883 ř. 78. V případě § 1. t. zák. jest promlčecí lhůta jednoroční. Nelze ji počítati od doby uzavření smyšleného právního jednání, nýbrž od té doby, kdy ono právní jednání v úmyslu zmařiti exekuci bylo předstíráno. 17. 10. 1910, Kr I 180/10; Z. Str. 11:40; off. 3748.
455. §§ 20., 36. spolk. zák. 15. 11. 1867 ř. 134. Spolkem jest každé dobrovolné, trvalé spojení se více osob k dosažení určitého účele společnou delší činností. Od shromáždění dle § 2. zák. 15. 11. 1867 ř. 134 rozeznává se spolek trvalostí organisace. 5. 10. 1910, Kr II 338/10; Z. Str. 11:27; off. 3746.
456. § 21. tisk. zák. Bezdůvodným není zpěčování se zodpovědného redaktora uveřejniti opravu, jež by ho vydala v nebezpečí trestního stihání. 28. 12. 1910, Kr V 925/10; G. H. 10/11:364.
457. § 23. tisk. zák. Pokud jest vyvěšení tiskoviny (novin) osobou, k prodeji jí oprávněnou pouze »prostředkem oznámení« ve sm. § 44. živn. ř., nemůže spadati pod předpis § 23. 2. tisk. zák. 14. 10. 1910, Kr II 237/10; Z. Str. 11:38.
458. §§ 28., 24. tisk. zák. Immuní stává se interpelace teprve tím momentem, kdy učiněna byla předmětem veřejného projednání na říšské radě. — K subjektivní skutkové podstatě dle § 24. tisk. zák. stačí nedbalost. 12. 11. 1910, Kr III 142/10; Z. Str. 11:53.
459. Zák. vystěhov. z 21. 1. 1897 ř. 27. Odejíti do ciziny jest vystěhováním se jen tehdy, nebyl-li návrat zamýšlen, aneb je-li dle daných poměrů nepravděpodobný. 10. 10. 1910, Kr IV 54/10; Z. Str. 11:30.
F. Z trestního řízení.
460. § 134. tr. ř. Vyšetření duševního stavu obžalovaného jest podmíněno tím, aby z řízení průvodního byly patrny objektivní momenty, jež zavdávají podnět k pochybnostem o duševním zdraví a příčetnosti obžalovaného. Nezáleží na tom, byly-li pochybnosti takové některou ze stran projeveny. 15. 9. 1910, Kr I 142/10; off. 3744; J. Bl. 11:144.
461. § 262. Totožnost činu zde není, zní-li obžaloba na spoluvinu na pokusu vyhnání plodu a měl-li by rozsudek zníti na zločin podvodu (pro vymámení odměny). 26. 9. 1910, Kr I 143/10; Z. Str. 11:5; off. 3747.
462. § 319. Tvrzení obhájcovo, že tu jest důvod trestnost vylučující, nezavazuje porotní soud k daní otázky dodatečné; účinek takový má pouze tvrzení, plynoucí z některého z přednesených průvodních prostředků. 29. 10. 1910, Kr I 293/10; Z. Str. 11:42.
463. §§ 427., 290., 293., 295., 359., 477. Při odporu proti kontumačnímu rozsudku jest reformatio in pejus nepřípustna. 19. 11. 1910, Kr V 798/10; Z. Str. 11:57.
464. §§ 466., 478. Třídenní lhůtou § 466. tr. ř. od doručení rozsudku k podání odvolání jest v nepřítomnosti odsouzený obžalovaný vázán jen tehdy, nepoužije-li práva odporu dle § 478. tr. ř. 30. 11. 1910, Kr IX 228/10; G. H. 10/11:307.

Citace:

Přehled rozhodnutí c. k. nejvyš. soudu. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1911, svazek/ročník 20, číslo/sešit 3, s. 174-187.