Československá společnost pro právo trestní. Českbslovenská společnost pro právo trestní pořádala dne ii. prosince 1929 v Brně členskou schůzi, jejímž předmětem byla rozprava o osnově trestního řádu. Po zahájení schůze místopředsedou p. sen. pres. n. s. Vilémem Herrnrittem, ujal se slova prof. dr. Jaroslav Kallab tím, že nastínil vznik a úkoly této společnosti. Vyložil vznik mezinárodní jednoty kriminalistické, s níž těsně spjata jsou jména vynikajících kriminalistů, jako Liszt, Prins, Garçon, van Plamel, Garofalo, Zucker, Gross, Hoegel, Gleispach, Krzymuski, jejímž účelem bylo pěstovati vědu trestní po všech stránkách. Znaičný vývojový význam této jednoty spočívá zvláště v; tom, že umožnila původní nesmiřitelný boj mezi tak zv. klasicjsty a positivisty podstatně zmírniti, takže přímo před válkou sotva znamenal více než zdůrazňování tu té, tu oné stránky, z níž zločin aj trest lze pozorovati, a dále, že umožnila, že snahy reformy se projevily ve vítězném pochodu instituce podmíněného odsouzení celým světem a že osnovách nových trestních zákoníků zabezpečovací opatření jaká prostředek iv boji proti zločinnosti postaveno vedle trestu.
Tato společnost však za války zanikla. V roce 1924 vzniká v Paříži nová společnost, jenž nese název »Association intérnationale dě droit pénal«, která slučuje k součinnosti různé národy a přebírá nyní úkoly zaniklé mezinárodní jednoty kriminalistické. Probrav v hlavních rysech účel této společnosti, zdůraznil, že mravní, hospodářské, sociální a politické změny, jež přinesla válka, vyžadují nového trestního práva: zločinnost stoupla a odolnost proti zločinnosti klesla. A v tomto prostředí ustavuje se v prosinci 1925 v Praze Českoslcvenská společností pro právo trestní, jakožto člen pařížské Associace. Associace, která konala již dva mezinárodní sjezdy, a to v roce 1926 v Bruselu a v roce 1929 v Bukurešti, vydává svůj časopis »Revue internationale de droit pénal«; Čs. společnost pro právo trestní pak vydává »Věstník čs. společností pro právo trestní«. Čs. společnost přejímá úkoly Associace. Také u nás půjde o to, aby odborníci v trestním právu sloučili se s lékaři, pedagogy, sociology, filosofy, národohospodáři i techniky k účelnému boji proti zločinnosti, při čemž nesmějí přehlížeti ani teoretických problémů, jež nová doba přinesla, na př. otázky mezinárodního práva trestního k právu mezinárodnímu vůbec, aby tak proti zmezinárodnělé zločinnosti byla postavena účinná mezinárodní obrana. Po proslovu univ. prof. dr. Jaroslavai Kallaba ujímá se slova místopředseda sen. pres. n. s. V. Herrnritt, jehož přednášku přináší »Věstník čs. společnosti pro právo trestní«. Ve své přednášce probral; Řízení přípravné, Řízení obžalovací, Hlavní přelíčení před soudem sborovým a soudy porotním a na konec vyzval k diskusi. Diskuse se zúčastnili univ. prof. dr. Jar. Kallab a státní zástupce u gener. prokurátory František Břečka, jenž ve své delší řeči dospěl k závěru, že řízení o námitkách je zařízením problematickým, které by v praksi mohlo vésti k nesrovnalostem. Je pro omezení námitek na otázky, které se dají posoudit ze stavu spisů (jako na př. promlčení, nedostatek zmocnění) ovšem za účasti stran. Dotkl se také otázky porotců, uznav, že je naprosto správné, aby předseda vyložil porotcům, oč. se jedná. Za méně správné však považuje právní poučení, jehož se má dostati porotcům, a přimlouvá se zal to, aby na začátku byl porotcůmvyložen pouze skutkový stav věci, kdežto právní sta;v byl ponechán až na konec, nebo, aby porotcům byly ponechány otázky čistě skutkové a soudům otázky právní. Tím by odpadlo i právní poučení, což odůvodňuje tím, že kořen veškerého zla porot leží v tom, že porotcové se mýlí zpravidla jen v otázkách právních (méně v otázkách skutkových); jenom tím by byly poroty odůvodněny a také zjednodušeny. A konečně podotkl, že kontrolním otázkám nerozumí ani obhájci ani soud a kdyby je soud měl dávali z úřední povinnosti — jak žádá osnova — stav by byl ještě horší. Vývody přednášejícího byly vyslechnuty s (velkou pozorností. ,K řeči pana stát. zást. Břečky přičinil pak několik poznámek pan Dr. Norbert Okenfus, rada n. s.
Nato k návrhu jednotlivých účastníků usneseno, aby pro příště schůze byly konány jako debatní večery a aby byly svolány již na 18. hod. a dále, aby v programu byly předem vytýčeny body debaty, aby se na ní jednotliví pánové mohli připraviti.
Poté místopředseda děkuje za čilé zúčastnění se debaty a schůzi končí.
(Členské přihlášky, nabídky přednášek a podněty pro diskuse přijímají pro Moravu místopředseda Cs. společnosti pro právo trestní sen., pres. V. Herrnritt a její jednatel prof. Dr. Jar. Kallab, na dotazy odpoví Ústav pro právo trestní při Masarykově universitě v Brně,. Smetanova 16.) ' E. O.