Univ. prof. dr. R. Rauscher: Polská kodifikační komise a její unifikační snahy r. 1919—1929. (Zprávy ústavu slovanských práv č. i., v komisi Fr. Řivnáče, str. 52, cena 7.— Kč.) —• R. 1927 založen byl v Bratislavě pří právnické fakultě Komenského univeisity Ústav slovanských práv, jehož účelem je studium slovanských práv v ňiinulosti i tvořících se právních řádů v přítomnosti. Pnvní publikace ústavu je věnována Polsku. — Zánik polského státu koncem 18. stol., právě tak jako zánik státu českého, způsobil konec právního řádu. Jestli-že u nás jest unifikace poměrně lehká vzhledem k dualismu právnímu, jsou podmínky unifikační v Polsku daleko složitější. Neboť ^pri vzniku polského státu platilo tam vlastně pět právních řádů a sice v části německé, rakouské, uherské, v zemích východních a v t. zv. království kongresovém; mimo to IV těchto částech různí se opět normy práva občanského trestního, obchodního, procesního. Z historických důvodů zajímavá je rozmanitost po stránce linguistické, neboť v t., zy. království kongresovém platí na př, ještě dnes zákoník Napoleonův (Code Napoléon) a autentické znění je francouzské. Proto jest práce sjednocovací velice komplikovaná. — Původní úmysl přijmouti některý platný právní řád za vzor pro budoucí práce kodifikační padl z nechuti ke všem stávajícím řádům (tak na př. polský sněm odmítl přijmouti vžiti za vzor moderní trestní zákon ruský) a ustanoveno vypracovati úplně nový právní řád, založený na tradicích starého polského práva a nezávislý na jiných vzorech. Namáhavým tímto úkolem pověřena zákonem z 3. června 1919 Polská Kodifikační Komise (Komisja Kodyfikacyjna Rzeczypospolitej Polskiej). Polsko nezřídilo tedy jako my zvláštní ministerstvo unifikační, nýbrž zvláštní autonomní orgán, složený z právníků vědců i odborníků, jehož poměr k ministerstvu spravedlnosti jest určen zákonem. P. K. K. jest též pomocným orgánem zákonodárných těles, neboť jim se předkládají ministrem spravedlnosti osnovy komisí vypracované. Komise skládá se z presidenta, tří vicepresidentů a 40 členů, kterýžto počet se může rozšířit dle potřeby a tvoří jej universitní profesoři, advokáti, soudcové, notáři i právní odborníci. Prvním presidentem zvolen r. 1919 prof. dr. Fr. Fierich z Krakova, po jehož smrti r. 1928 vykonávají presidentský úřad pohromadě tři vicepresidenti. Zmocněna zákonem dala si P. K. K. vlastní jednací řád, několikrát měněný, definitivní z r. 1924, dle něhož se dělí na 5 komisí; práva občanského, obchodního, trestního, procesu civilního a trestního, z nich.? poslední ukončila již své práce. Dnešní výsledky činnosti P. K. K. rozděluje její generální sekretář prof. Rappapert na tři kategorie; předně jsou to osnovy zákonů jednotlivých (na př. osnova zák. o autorském právu), dále velké kodifikační práce, pro něž byla vlastně komise zřízena (ku př. osnova o organisaci soudů a soudnictví a konečně souhrn osnov dosud plně nedohotovených (na př. návrh zákona o právu manželském). Přes vylíčenou komplikovanost a zodpovědnost práce, snaží se P. K. K. dokončiti v roce 1932 svůj záslužný úkol. Karásek.