Dr, J. Rudinský: Mier ako problém medzinárodný a Spoločnosť národov. V Prahe 1929. Nakl. »Orbis«. Str. 320. Cena Kč 40.—. — Aktuelní otázku světového míru až dosud byla naši odbornou literaturou opomíjena, a teprve Rudinský ve svém nedávno vyšlém spisu pokusil se o soustavné vylíčení a kritické zhodnocení snah, nesoucícch se k organisování mírového stavu na právním podkladě. V prvé části své knihy zabývá se organisací míru před Společností národů: řecké amfiktiony, římské ino fetiale a i. ino gentium jsou prvotními primitivními základy, vytvořenými v antické době. Ve středověku spor mezi papežem a císařem a zejména katolická církev svým náboženským učením určuje povahu již konkrétnějších pokusů o zabezpečení trvalého míru, které v nové době pokračují v Evropském direktoriu a Sv. Alianci a vrcholí do světové války haagskými konvencemi. Druhá část spisu jedná o organisaci míru dle Paktu S. N.: Rudinský líčí nejprve dějiny myšlenky S. N., potom její vlastní dějiny, analysuje — komentovav před tím stručně Pakt S. N. jako mírovou organisaci, porovnáivá jí vytvořený stav se stavem, vytvořeným haagskými úmluvami; v dalším dotýká se otázky odzbrojení, a výsledky činnosti S. N. »ako organisátora mieru medzinárodného«. Třetí, závěrečná část obsahuje autorův — šířeji nerozvedený a nepodložený — názor o reformě S. N., spočívající v reformě jejích členů, již shledává v »demokracii státných sústav«, aby mohla; býti skutečně orgánem zaručujícím trvalý mír.
Rudinský ve svém spisu, jak je již zřejmo z uvedeného přehledu, obmezuje se výlučně na positivistické pojednání o otázce světového míru. Jeho pozornost je obrácena toliko k mírovým snahám a pokusům politiků, aniž by se zabýval názory filosofů, soudobou ideologií, z níž oni. politikové vycházejí a jíž se přidržovali ve své veskrze praktické činnosti. Touto jednostranností ve svém základním pojetí utrpěl značně Rudinského spis na své hodnotě, kterou by nesporně měl — a zejména v najší literatuře, kde nemusel býti toliko jediným, nýbrž případně i jedinečným — kdyby uvedené thema bylo zpracováno též idealisticky a kdyby bylo zplna vyčerpáno, ale předevšíni též i skutečné kriticky pojato. Neboť ve svém nynějším jak pojetí tak i celkovém zpracování spis Rudinského je prací žurnalistickou a ne kriticky vědeckou: referuje o problému se stanoviska historikova, politikova a písmákova — nerozlišuje ji přes jejich základní rozdílnost, nýbrž příliš často ji slučuje a ztoto,žňuje —, popisuje problém, ale neřeší jej. Může býti posuzován jako novinářova zpráva, jejímž účelem jest rychle, přehledně a zajímavě referovati o časové otázce, která sj ale nečiní nároku na úplnost a kritičnost ve svém zpracování, a nechce býti hodnocena a zkoumána vědeckými měřítky. Dr. J—k.