České právo. Časopis Spolku notářů československých, 14 (1932). Praha: Spolek notářů československých, 76 s.
Authors:
Poznámky k článku Dr. Vaváčka v čísle 9 „Českého práva“ 1932.
RIGOR GAMBIALIS. Jde o řešení případu, zda jest vyplněným domicilem, obsahuje-li směnka znění tohoto obsahu:
»Jan Černý v Černilově.
Splatno u Městské spořitelny ve Smiřicích.«
Dle § 22 sm. ř. vyžaduje se různost bydliště akceptantova od místa splatnosti a jmenování osoby plátcovy.
1. Bydliště akceptantovo jest Černilov;
2. směnka jest splatna ve Smiřicích; byť i zněla firma »Městská spořitelna ve Smiřicích«, je tímto zněním udáno i její sídlo (§ 19 obch. zák., § 3 al. 7 směn. ř.);
3. zbývá zodpověděti otázku, zda jest též udána výše uvedeným zněním osoba plátcova.
Obvyklé texty směneční zní: »Slatno městskou spořitelnou v X«. — »Splatno u městské spořitelny v X«. — »Splatno v městské spořitelně v X«. — »Zaplatí městská spořitelna v X« a pod.
Možny jsou výklady buď gramatický neb právní obyčej. Dle gramatického výkladu by bylo nutno vyložiti předložku »u« tak, že se jedná o místo vedle spořitelní místnosti neb před místností tou, předložka »v« by znamenala, že spořitelna jest jakýmsi bursovním místem, v němž si kdokoliv může vyřizovati své právní záležitosti.
Vztah spořitelny k směnce jest však bez vztahu k spořitelně dán spojením její firmy se slovem »splatno«, tudíž striktní znění spojuje placení směnky s touto firmou.
Nutno tedy odmítnouti výklad gramatický a přidržeti se právního obyčeje, který pokládá výrazy: »Splatno v X« — »Splatno u X« — »Splatno Xem« za udání osoby plátcovy. Viz Rouček: »Komentář k směn. ř.«.
Směnku sice nutno praesentovati fysické osobě, ježto však právnické osoby nejsou ze směnečních aktů vyloučeny, může i jim býti směnka praesentována, ovšem k rukám fysické osoby je zastupující, o čemž platí obecné zásady.
Výše uvedená znění »Jan Černý v Černilově — Splatno u městské spořitelny ve Smiřicích« jest tedy pokládati za vyplněný domicil a předložiti směnku k placení Městské spořitelně ve Smiřicích v její obchodní místnosti ve Smiřicích její oprávněnému zástupci.
Dle § 36 not. ř. jest notář povinen poučiti stranu o zákonných ustanoveních. Předkládá-li však notář směnku osobě X a z opatrnosti také osobě Y, porušuje svou povinnost suverenní znalosti zákona a dává najevo nejistotu.
Citace:
Poznámky k článku Dr. Vaváčka v čísle 9 „Českého práva“ 1932.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1932, svazek/ročník 14, číslo/sešit 10, s. 79-79.