Čís. 8460.


Soudce není povinen vyzvati stranu, čekající před soudní síní, by vešla dovnitř a účastnila se jednání.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1928, R I 827/28.)
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem pro zmeškání žalovaného. Odvolací soud zavrhl odvolání uplatňující zmatek podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Důvody: Bylo zjištěno, že věc byla řádně vyvolána (§ 133 c. ř. s.) a že žalovaný v tomto okamžiku nebyl přítomen na chodbě před jednací síní. Proto nemohl býti soudcem vyzván, by vstoupil do jednací síně, nehledíc k tomu, že to není nikde předepsáno, a strany mají se dostaviti do jednací síně ve smyslu obsílky. Odvolací soud však zjišťuje dále, že v jednací síni byla věc znovu vyvolána, že pak zástupce žalobcův navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, že bylo řízení prohlášeno skončeným a vynesen rozsudek.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Mylným jest právní názor stěžovatelův, že jest soudce povinen vyzvati stranu, čekající před jednací síní, by vešla dovnitř a účastnila se jednání. Podle § 131 c. ř. s. děje se vyrozumění žalovaného o stanovení roku a výzva k dostavení se k roku doručením obsílky a stejnopisu žaloby. Rok počíná vyvoláním věci (§ 133 c. ř. s.). Vyvolati nutno věc jen v jednací síni; není předepsáno, by se tak dělo též v čekárně nebo na chodbě před síní jednací. Kdo není v čase vyvolání věci přítomen v jednací síni, pokládá se za omeškalého a může proti němu k odpůrcovu návrhu vynesen býti rozsudek pro zmeškání (§ 396 c. ř. s.). Není předpisu, že by soudce musil stranu, dlící mimo jednací síň, zváti ke vstupu do ní. Byl-li žalovaný, jak sám tvrdí, přítomen vyvolání věci na chodbě, ač toto není předepsáno, měl bez dalšího vyzvání vstoupiti dovnitř, neboť byl zván obsílkou do jednací síně, nikoli na chodbu před ní a vyvoláním věci byl uvědomen, že začíná v jednací síni projednávání sporu, jeho se týkajícího, i když bylo současně více věcí vyvoláno. Právní názor odvolacího soudu, že první soudce si počínal zcela přesně způsobem zákonu odpovídajícím, jest zcela správným a dlužno stěžovatele odkázati ke správným důvodům napadeného usnesení.
Citace:
Č. 8460. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 455-456.