Čís. 8535.

Právní poměr mezi krejčovským pomocníkem a krejčovským mistrem v otázce výpovědi (propuštění bez výpovědi) řídí se § 77 (82) živn. ř. a nelze tu použíti § 1159 obč. zák. Živnostenský řád vztahuje se i na pomocné dělníky placené od kusu.
(Rozh. ze dne 6. prosince 1928, Rv I 294/28.)
Žalobě krejčovského pomocníka proti mistru o zaplacení mzdy za čtrnáctidenní výpovědní lhůtu procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc, by, doplně řízení, znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolatel právem vytýká, že odvolací soud posoudil věc nesprávně po stránce právní, pokud jde o žalobní nárok na zaplacení 520 Kč za dobu výpovědní. Tento žalobní nárok se opírá o služební poměr mezi žalujícím krejčovským pomocníkem a žalovaným krejčovským mistrem. Odvolací soud posuzoval služební poměr stran jen s hlediska § 1159 obč. zák. a jedině z toho důvodu zamítl žalobu o zaplacení mzdy za čtrnáctidenní lhůtu výpovědní. Podle souhlasného přednesu obou stran zjistili nižší soudové, že žalobce byl přijat žalovaným krejčovským mistrem jako krejčovský dělník do práce, při čemž mzda byla ujednána od kusu a o výpovědní lhůtě nebylo jednáno. Podle § 1 čís. 35 živnost. řádu jest řemeslo oděvnické živností, podléhající živnostenskému řádu, a podle § 72 živnost. řádu rozhodují o poměrech mezi samostatnými řemeslníky a pomocnými dělníky především zvláštní předpisy, jež pro to byly vydány. Tak jest zejména v § 77 živnost. řádu ustanoveno, že, není-li o výpovědi nic jiného smluveno, platí čtrnáctidenní výpovědní lhůta, a v § 82 živnost. řádu jsou vypočteny důvody, z nichž může pomocný dělník býti propuštěn bez výpovědi. Tyto zvláštní předpisy živnostenského řádu nebyly třetí novelou k občanskému zákonu změněny, neboť v § 153 této novely se praví, že netknutými zůstávají zvláštní předpisy pro určité pracovní poměry, mezi nimi též předpisy živnostenského řádu. Z uvedeného plyne, že také poměr mezi žalobcem a žalovaným jest služebním poměrem, který jest upraven zvláštním zákonem, živnostenským řádem, a že ustanovení § 1159 obč. zák., zavedeného teprve třetí novelou k obč. zákonu, nelze v tomto případě použíti. Tomu není na závadu, že byla ujednána mzda od kusu, neboť z poslední věty § 77 živnost. řádu jest zřejmo, že zákon ten se vztahuje i na pomocné dělníky placené od kusu. Odvolací soud, opřev své rozhodnutí o žalobním nároku na zaplacení mzdy za lhůtu výpovědní jen o předpis § 1159 obč. zák., neposoudil věc správně po stránce právní a dovolací důvod podle § 503 čís. 4 c. ř. s. jest opodstatněn.

Citace:

Č. 8535. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 587-587.