Čís. 8480.

Dokud vnucený správce nevydal ze správy konečný počet, trvá vnucená správa (úřad a činnost vnuceného správce) a lze se na vnuceném správci domáhati zaplacení služného splatného za vnucené správy.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1928, Rv I 407/28.) Žalobu zaměstnance, jíž se domáhal na zaměstnavatelově vnuceném správci zaplacení služného, oba nižší soudy zamítly.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
V projednávaném sporu domáhá se žalobce na žalovaném jakožto vnuceném správci zaplacení služného, na něž si činí nárok z toho důvodu, že ho žalovaný předčasně propustil ze služby podniku, vnucenou správou postiženého (§ 29 zákona o obch. pom.). Žalovaný oprávněnost a výši zažalované pohledávky nepopírá, namítá však, že žaloba na něho není po právu proto, že před jejím podáním jeho úřad zrušením vnucené správy skončil. Nižší soudy uznaly tuto obranu za oprávněnou a z toho důvodu žalobu zamítly. Leč, jak žalobci jest přisvědčiti, neprávem. Mylně mají nižší soudy za to, že, když vnucená správa byla zrušena usnesením ze dne 25. února 1927, doručeným dne 2. března 1927, se tím, tedy ještě před podáním žaloby dne 5. března 1927, vnucená správa, pokud se týče úřad a činnost žalovaného jako vnuceného správce skončily. Na žalovaném jako vnuceném správci po zrušení správy bylo vydati ze správy konečný počet (§ 115 ex. ř.), což znamená (§§ 116 a násl. ex. ř.) podati výkaz příjmů a výdajů, z příjmů, jak stanoví § 120 ex. ř. zaplatiti výlohy správy, pokud tak dosud neučinil a přebytek složiti k soudu. Dokud se tak nestalo, vnucená správa v uvedeném směru a rozsahu a tím i úřad vnuceného správce trvá. V době podání žaloby, ba ani v době vynesení prvního rozsudku žalovaný konečný účet ze správy nepodal. Jeho úřad jako vnuceného správce v uvedeném rozsahu tedy v té době trval a, ježto zažalované služné bylo splatné již za vnucené správy (§ 29 zák. o obch. pom.) a tudíž do konečného vyúčtování patřilo, byla žaloba o ně podána na žalovaného právem. Protože, jak bylo uvedeno, zažalovaná pohledávka co do důvodu a co do výše popřena nebyla a jest (§ 29 zák. o obch. pom.) po právu, bylo žalovaného k jejímu zaplacení odsouditi.

Citace:

Č. 8480. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 490-491.