Čís. 8398.

K bytu náleží pravidelně též příslušenství (část půdy a místo pro úschovu věcí, zejména topiva, dříví a pod.).
K obživnutí služebnosti (§ 525 obč. zák.) se nevyhledává, by nové stavení bylo zřízeno přesně jako stavení zničené, stačí, bylo-li postaveno na dřívějším místě a lze-li ho zase služebnostně užívati.
(Rozh. ze dne 19. října 1928, Rv II 212/28.) — Čís. 8398 —
Žalobce domáhal se na žalovaných, by mu ve své stodole přenechali k užívání plochu 20 m2 a na půdě domu plochu 21·06 m2 , jakož i volný přístup a odchod k těmto prostorám. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání, pokud bylo namířeno proti přiznání užívacího práva k části půdy, vyhověl mu však co do užívacího práva k prostoře 20 m2 ve stodole, rozsudky nižších soudů v této části zrušil a vrátil věc soudu prvé stolice, by, doplně řízení, v tomto rozsahu znovu rozhodl o žalobcově návrhu. V otázce, o niž tu jde, uvedl Nejvyšší soud v
důvodech:
Co se týče dovolacího důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s. marně se snaží dovolatelé dovoditi, že žalobci právo k užívání půdy a právo k užívání stodoly vůbec nepřísluší prý proto, že podle kupní smlouvy, o niž žalobce svůj nárok opírá, vyhradili rodiče žalobcovi jen právo bydlení, čímž jest rozuměti jen právo k užívání výměnické světnice, nikoli též půdy a části dřevníku, kdysi ve stodole zřízeného, a že právo k užívání části stodoly nepřísluší žalobci též proto, že po shoření stodoly nebyl dřevník, z něhož si jednu třetinu rodiče k užívání vymínili, znovu ve stodole postaven. K vývodům dovolání jest uvésti toto: K bytu pravidelně náleží též příslušenství jako část půdy a místo pro úschovu věcí, zejména topiva, dříví a pod. (Stubenrauch u § 521 obč. zák., Ehrenzweig: Sachenrecht str. 370). Jestliže si rodiče žalobcovi vymínili kromě výměnické světnice výslovně ještě část půdy a jednu třetinu dřevníku, neplyne z toho, že, vymínivše pro děti, pokud se týče pro žalobce, právo bytu, vymínili právo bytu bez onoho příslušenství. Smlouvu nelze vykládati slovně, nýbrž podle smyslu a podle pravidel poctivého styku (§ 914 obč. zák.). Případně, pokud jde o výklad, co rozuměti jest slovy »právo bytu« pro děti ve smlouvě, poukázal odvolací soud na nepopřenou žalovanými okolnost, že po smrti rodičů od roku 1920 až do poslední doby, do shoření stavení dne 1. ledna 1927, užívaly děti najmě žalobce půdy i dřevníku jako jejich rodiče. Tím, že shořela stodola a že v nové stodole nebyl znovu zřízen dřevník, nezaniklo, jak tvrdí žalovaní, žalobcovo právo k užívání příslušné prostory ve stodole. Není třeba k obživnutí služebnosti, by nové stavení, zde stodola, bylo zřízeno přesně jako stavení zničené, ten smysl ustanovení § 525 obč. zák., že služebnost obživne, byl-li služebný pozemek (budova) v dřívější stav uveden, nemá, stačí, jde-li o budovu, bylo-li stavení postaveno na dřívějším místě a že lze budovy zase služebnostně užívati (Stubenrauch u § 525 obč. zák., Ehrenzweig, Sachenrecht § 259 str. 381 pozn. 8, rozh. Gl. U. čís. 14088, sb. n. s. čís. 6620, 7355).

Citace:

č. 8398. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 348-349.