Čís. 8485.

Pozemková reforma.
Význam schvalovací doložky Obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu, že k dalšímu zcizení pozemku jest potřebí až do jeho zastavení, nejméně však po tři roky, souhlasu Obvodové úřadovny.
Souhlas se zcizením musí se vztahovati již na zahájení dražebního řízení, nikoliv teprve na osobu budoucího vydražitele.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1928, R I 826/28.) Soud prvé stolice povolil exekuci vnucenou dražbou nemovitosti, jíž nabyl dlužník se svolením Státního pozemkového úřadu ze zabraného majetku. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Na nemovitost jest jednak vloženo vlastnické právo pro dlužníka, jednak jest poznamenáno obmezení, že k dalšímu zcizení jest zapotřebí schválení Státního pozemkového úřadu. Z obsahu trhové smlouvy jest patrno, že poznámka zapovědi do ní a do pozemkové knihy byla pojata proto, že nemovitosti ve vložce čís. 1105 se svolením Státního pozemkového úřadu byly od panství v deskách zemských zapsaného podléhajícího záboru prodány dlužníkovi a z desk zemských odepsány. Tomu-li však tak, jest ve smyslu § 7 zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 sb. z. a n. třeba i ke zcizení tohoto majetku zabaveného státem, jak poznámkou jest to vyhraženo, schválení Státního pozemkového úřadu k exekuční dražbě, ano právě citované zákonné ustanovení nerozlišuje, o jaké zcizení jde, zda o dobrovolné či vnucené. Jinak by ona poznámka zápovědi zcizení bez souhlasu Státního pozemkového úřadu neměla účinku zamýšleného pro veřejný zájem totiž pro účely pozemkové reformy. Bez souhlasu Státního pozemkového úřadu lze vésti na zabraný majetek exekuci ve smyslu § 8 cit. zák. jen vnucenou správou. Poněvadž k exekuční žádosti o vnucenou dražbu nebylo připojeno schválení Státního pozemkového úřadu, neměla žádaná exekuce býti povolena (viz též rozhodnutí nejvyššího soudu čís. sb. 3545).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle schvalovací doložky Obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu v č. ze dne 22. dubna 1924 připojené ke smlouvě trhové ze dne 25. srpna 1922 jest k dalšímu zcizení pozemku potřebí až do jeho zastavění, nejméně však tři roky, souhlasu obvodové úřadovny, a jest tento zákaz zcizení v knihovní vložce poznamenán, ač ovšem bez udání řečeného časového omezení. Podle knihovního výpisu jest sice na stavební parcele 385 obytné stavení č. p. 337, avšak není ani z výpisu ani jinak ze spisů zřejmo, že tato st. parc. čís. 385 pochází z pozemku č. k. 461/6 role a že tedy podmínka, pod kterou svolení obvodové úřadovny k zcizení odpadá, t. j. zastavění tohoto pozemku, jest splněna, a nelze tedy dražbu povoliti. Že zahájení dražebního řízení neznamená ještě zcizení, jest ovšem pravda, ale řečený souhlas se zcizením musí se vztahovati již na zahájení řízení směřujícího ke zcizení a nikoli teprve, jak stížnost míní, na osobu budoucího vydražitele, neboť Státní pozemkový úřad není povinen uděliti souhlas, by vydražitelem byl kdo chtěl, a nelze tudíž druhé řízení dražební prováděti na zdař bůh, nýbrž souhlas se zcizením musí tu býti již při zahájení dražebního řízení, jinak se věc ocitne ve zmatku, jak takový případ, jenž tu v praxi už byl, ukázal. Poznamenán je zákaz »dalšího zcizení« a nikoli jen zákaz dalšího dobrovolného prodeje, a proto stížnost hájící tento názor, jest na zjevném omylu, takže ani netřeba odkazovati ještě na rozhodnutí čís. 5891, 6014, 6133, 7148 sb. n. s. Může-li ovšem vymáhající věřitel prokázati, že st. parc. č. 385 pochází z parc. č. 461/6 role, může ovšem podati novou žádost o zahájení dražebního řízení.

Citace:

Č. 8485. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 500-502.