Čís. 8503.

Při objektivním hromadění nepatrných žalobních nároků (na zaplacení prémií z různých smluv pojišťovacích) jest použíti ustanovení § 501 c. ř. s. o nepřípustnosti odvolání ve věcech nepatrných. Lhostejno, že bylo o žalobě zahájeno řádné řízení, o odvolání byl nařízen rok a teprve po odvolacím řízení bylo odvolání odmítnuto.
(Rozh. ze dne 29. listopadu 1928, R I 828/28.)
Žalobu pojišťovny proti pojištěnci o zaplacení pojišťovacích prémií procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud odmítl odvolání. Důvody: Při odvolacím líčení bylo nesporným, že jsou zažalovány premie z různých smluv pojišťovacích. Před prvým soudem bylo nesporno, že žalovaný uzavřel u žalobkyně pojišťovací smlouvu čís. 2210286, 2212905, 72475, 77388, 77928. Z předložených pojistek vysvítá, že pojišťování se týká pokaždé jiných věcí a jiného nebezpečí. Žalobkyně žádá zaplacení částek 58 Kč 84 h, 206 Kč 94 h, 59 Kč 45 h a 43 Kč 46 h. Z těchto okolností vyplývá, že jde o samostatné částky rozličných smluv, a že tyto částky nepřesahují v jednotlivém případě 300 Kč. Odvolání jest tudíž přípustné jen z důvodu zmatečnosti, nikoliv však z důvodu nesprávného ocenění výsledků průvodního řízení, nesprávného právního posouzení, které důvody žalobkyně jediné uplatňovala.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekursními vývody nebylo vyvráceno správné, věci i zákonu vyhovující odůvodnění napadeného usnesení. Ani ustanovením § 55 j. n. a § 227 c. ř. s. nelze odůvodniti přípustnost odvolacím soudem právem odmítnutého odvolání. Souhrn několika nároků v žalobě uplatňovaných a podle § 55 j. n. sečtených má rozhodující význam jen pro soudní příslušnost, neboť sečtením má býti zjištěno, zda nebyla překročena hranice hodnoty stanovená v § 49 čís. 1 j. n. pro příslušnost okresních soudů. avšak na řízení, kterého jest použíti, ustanovení toto se nevztahuje. Ani § 227 c. ř. s. neustanovuje, v jakém řízení má býti postupováno v případech hromadění nároků, spíše jest podle tohoto ustanovení týž způsob řízení předpokladem dovoleného hromadění nároků. Dlužno tedy při hromadění nároků bagatelních, jako v tomto případě, použíti ustanovení §§ 448 až 453 c. ř. s. o bagatelním řízení a tudíž i § 501 c. ř. s. o přípustnosti odvolání ve věcech nepatrných. Na tom nic nemění okolnost, že o žalobě bylo provedeno řádné řízení, že o odvolání nařízen byl odvolací rok a že teprve po provedeném řízení odvolacím bylo odvolání odmítnuto, pokud se týče, že to nebylo stranami vytýkáno, neboť ve věcech nepatrných nelze zavésti řízení řádné ani po dohodě stran, ježto předpisy o bagatelním řízení jsou předpisy velícími.

Citace:

Č. 8503. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 531-532.