Čís. 8376.

Při odhadu za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti jest přihlédnouti také k dřívějšímu odhadu nemovitosti ve sporu.
(Rozh. ze dne 13. října 1928, R I 720—721/28.)
Soud prvé stolice určil hodnotu nemovitosti za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty, rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu k dalšímu jednání а k novému rozhodnutí.
Důvody:
Důvodným jest dovolací rekurs, pokud uplatňuje, že usnesením nižších soudů byl zřejmě porušen zákon v § 2 čís. 6 nesp. říz. ukládajícím soudům pro obor řízení nesporného, by přihlížely i ke skutečnostem stranami nepředneseným, o nichž nabyly jinak vědomosti, zvláště pak k dřívějším soudním jednáním o téže věci. Již okresní soud zvěděl ze stížnosti proti povolení odhadu, že nemovitosti, jichž odhad byl navržen, byly soudně odhadnuty k témuž dni již ve sporu Cg II 238/23 na 3142526 Kč 95 h. Kdyby byl podle zákona přihlížel k tomuto dřívějšímu ocenění, byly by mu musily vzejíti pochybnosti o správnosti znaleckých posudků, jimiž byly nemovitosti odhadnuty na 7991455 Kč 04 h, neboť není možno, by oba odhady, odporující si způsobem tak značným, byly správné. Pro tyto pochybnosti bylo podle § 272 c. ř. s. a § 30 odh. ř. třeba dalšího šetření, především bylo nutno vyslechnouti znalce po případě i znalce ve sporu slyšené za účasti stran o rozporech v obou posudcích a o jich příčinách. Poněvadž se tak nestalo, zůstalo řízení kusým, a bylo nutno za účelem jeho doplnění uznati, jak se stalo.

Citace:

č. 8376. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 318-318.