Čís. 8429.

Převzal-li kupitel bez výhrady knihovní dluh na srážku z kupní ceny, převzal prodatelův závazek jako osobní dlužník. Souhlas věřitelův s převzetím dluhu jest spatřovati v tom, že poskytl kupiteli slevu.
(Rozh. ze dne 2. listopadu 1928, Rv I 616/28.)
Žalovaný převzal při koupi nemovitosti od Č-a na srážku kupní ceny žalobcovu knihovní pohledávku 50000 Kč. Po koupi dohodl se žalovaný se zástupcem žalobcovým o splacení pohledávky v ten rozum, že žalobce přijme na onu pohledávku k úplnému vyrovnání 35000 Kč v případě, že tato část bude co nejdříve zaplacena. Ježto žalovaný tento závazek neplnil, domáhal se žalobce na něm jako na osobním dlužníku zaplacení 50000 Kč. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle odstavce II. trhové smlouvy převzal žalovaný bez výhrady knihovní pohledávku Marie B-ové ve výši 50000 Kč zajištěnou na koupené nemovitosti na srážku z kupní ceny, čemuž nelze podle způsobu poctivého obchodování (§ 914 obč. zák.) rozuměti jinak, nežli že přejímá dluh ten tak, by dosavadní dlužník byl ho zplna sproštěn a že přebírá závazek prodatelův bez omezení na hypotéku, kterou od něho koupil. Pro mínění, že tímto převzetím jest rozuměti jen převzetí hypotekárního závazku, není ve spisech opory. Takové převzetí dluhu děje se pravidelně ve prospěch kupitele, by nemusel celou kupní cenu hotově vyplatiti. Kdyby ji vyplatil, zaplatil by prodatel dluh z kupní ceny a byl by prost dluhu vůbec. Nelze seznati, proč by kupitel, jenž dluh převzal na srážku z kupní ceny, měl býti dluhu prost a ponechati si část kupní ceny určenou na jeho úhradu. Žalovaný zajisté na věc nahlížel, když jednal s T-em jako zástupcem žalobkyně o slevě, z čehož se dá souditi, že se pokládal za osobního dlužníka, jenž převzal dluh (nikoli plnění) od dřívějšího dlužníka a jest povinen zaplatiti jej věřiteli. Proto domáhal se slevy ve svůj prospěch. Žalovaný neslíbil prodateli, že obstará plnění jeho věřiteli (převzetí plnění) ve smyslu § 1404 obč. zák., nýbrž smluvně — Čís. 8429 —
převzal jeho dluh podle § 1405 obč. zák., pokud se týče § 1408 obč. zák. S tohoto hlediska posuzuje také odvolací soud sporný případ. Podle § 1405 obč. zák. vstupuje přejímatel dluhu na místo původního dlužníka, svolí-li k tomu věřitel. Dokud není dán souhlas, ručí přejímatel jako při převzetí splnění (§ 1404 obč. zák.). Odvolací soud právem vyslovil, že do souhlasu ručil žalovaný důsledkem svého závazku z trhové smlouvy za to, že žalobkyně jako věřitelka naň nedokročí (§ 1404 obč. zák.). To dovolatel přehlíží, vycházeje z mylného názoru, že se žalovaný v trhové smlouvě původnímu dlužníku zavázal, jen k tomu, že obstará plnění jeho věřiteli. Nešlo o převzetí splnění žalovaným, nýbrž o převzetí dluhu, při němž vstup přejímatele na místo původního dlužníka závisí na souhlasu věřitelovu. Souhlas ten byl dán plnomocníkem žalobkyně T-em, jenž jednal se žalovaným o zaplacení dluhu a uzavřel s ním dohodu, že žalobkyně přijme na svou pohledávku 50000 Kč k úplnému vyrovnání 35000 Kč v případě, že tato částka bude co nejdříve zaplacena.

Citace:

č. 8429. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 402-403.