Čís. 8432.Vymáhající věřitel nemůže se domáhati na dlužníku pořadem práva náhrady záloh na vnucenou správu. Lhostejno, že vnucená správa nebyla po právu, ježto byl návrh na její povolení ve vyšších stolicích zamítnut; stačí, že byla prvým soudem povolena a skutečně zahájena. (Rozh. ze dne 3. listopadu 1928, R I 620/28.) Žalobce vedl proti žalovanému exekuci vnucenou správou. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se na žalovaném zaplacení peněz, jež vynaložil za trvání vnucené správy na podnik žalovaného. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a odmítl žalobu pro nepřípustnost pořadu práva. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody: Žalobkyně domáhá se sporem na žalovaném zaplacení peněz, jež, jak tvrdí, vynaložila za trvání vnucené správy vedené od ní na podnik žalovaného a jež účtuje vnucený správce ve svém účtu po ukončení správy jako náklady správy. Jde tu, jak správně uznal odvolací soud, o žalobu o zaplacení záloh poskytnutých žalobkyní jako vymáhající věřitelkou za vnucené správy. Na tom nic nemění okolnost, že žalobkyně v žalobě uvedla, že dotyčné, jí vynaložené částky byly vydány ku prospěchu žalovaného. Tím nepřestává býti žaloba žalobou vymáhající věřitelky o zálohy na vnucenou správu. Než nákladu na vnucenou správu a zálohy vymáhající strany na ně jsou předmětem súčtování vnuceného správce (§§ 115 a násl. ex. ř.) a rozhoduje se o nich jedině a výlučně (§ 117 ex. ř.) v exekučním řízení při vyřízení účtu vnuceného správce. Proto právem uznal odvolací soud pořad práva o žalobním nároku za nepřípustný a žalobu odmítl. (§ 478 c. ř. s.) Neobstojí názor žalobkyně, že pořad práva není vyloučen a že ohledně jejího nároku zmíněné vyúčtovací řízení nemá místa, ježto vnucená správa nebyla po právu, protože ve vyšších stolicích byl návrh na povolení vnucené správy odmítnut. Vnucená správa byla, byvši prvním soudem povolena, skutečně zahájená a od 11. října do 4. prosince 1926 také trvala a má tedy (§§ 115 a násl. ex. ř.) místo vyúčtovací řízení o nákladech vnucené správy a zálohách na náklady ty poskytnutých. Také neprávem žalobkyně namítá proti odmítnutí žaloby pro nepřípustnost pořadu práva, že byla se svým nárokem na pořad práva usnesením exekučního soudu ze dne 24. ledna 1927 právoplatně poukázána. V tomto usnesení takového poukazu není, nýbrž prohlásil v něm toliko exekuční soud, vyřizuje účet vnuceného správce, že vzhledem k tomu, že žalobkyně pro náklady vnuceným správcem účtované zakročila o prozatímní opatření a že k poukazu jí při povolení prozatímního opatření usnesením ze dne 14. ledna 1927 danému, aby o přiznání nákladů těch žalovala (§ 391 ex. ř.), žalobu podala, omezí se při vyřizování účtu ze správy toliko na nárok vnuceného správce na odměnu a na náhradu jeho cestovních výloh. Co se pak týče usnesení ze dne 14. ledna 1927, není toto usnesení pro otázku přípustnosti pořadu práva závazným, protože se v něm otázka ta neřeší a řešiti ji ani dotyčné usnesení nemínilo.