Čís. 8510.

Soudní prázdniny.
Exekučním řízením ve smyslu § 223 (2) c. ř. s. není řízení o žalobách, upravených exekučním řádem, jež vznikly za exekučního řízení a z jeho podnětu.
Žaloba podle § 35 ex. ř., jíž jsou uplatňovány námitky proti nároku nemanželského dítěte soudem již přiznanému a exekucí vymáhanému, není sporem podle § 224 (1) čís. 3 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 29. listopadu 1928, R II 349/28.)
Žalobě, jíž domáhal se nemanželský otec proti nemanželskému dítěti výroku o zániku exekučně vymáhaného nároku na výživné, procesní soud prvé stolice vyhověl. Odvolací soud odmítl odvolání žalované strany jako opožděné, maje za to, že jde o spor o nároky, příslušející podle zákona dítěti proti nemanželskému otci po rozumu § 224 c. ř. s. v doslovu zákona ze dne 19. ledna 1928, čís. 23 sb. z. a n. čl. 2., pokud se týče o žalobu podle § 35 ex. ř., že tedy jde o feriální věc podle § 224 c. ř. s., pokud se týče o řízení exekuční ve smyslu § 223 odst. (2) c. ř. s., na něž nemají soudní prázdniny vlivu.
Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by jednal o odvolání po zákonu.
Důvody:
Odvolací soud jest na omylu. Jest sice správné, že podle § 223 (2) c. ř. s. nemají soudní prázdniny vlivu na exekuční řízení; zákon však, mluvě o exekučním řízení, má na mysli jen exekuční řízení v užším smyslu, nikoli sporné řízení, byť i se týkalo žalob exekučním řádem upravených, které sice vznikly za exekučního řízení a z jeho podnětu, pro jichž provedení však není v exekučním řádě předpisů, takže pro ně platí předpisy civilního řádu soudního (čís. 5522, 6586 sb. n. s.). Ale nejde tu ani o spor podle § 224 (1) čís. 3 c. ř. s. Zákon tu má na mysli spory, jimiž jsou uplatňovány nároky dítěte, kdežto v souzeném případě jde o žalobu podle § 35 ex. ř., tedy o žalobu, jíž jsou uplatňovány námitky proti nároku dítěte soudem již přiznanému a exekucí vymáhanému. Nemají tu tedy místa ustanovení §§ 223 (2), 224 (1) čís. 3 a 225 (2) c. ř. s.; odvolací lhůta začala běžeti až po skončení soudních prázdnin (§ 225 (1) c. ř. s.), takže odvolací spis podán byl včas a neprávem jej odvolací soud pro opožděnost odmítl.

Citace:

Č. 8510. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 545-546.