Čís. 8583.


Byl-li povolen odklad exekuce k vydobytí zastupitelného činu (§ 353 ex. ř.), nelze pokračovati ani v právoplatně již povolené exekuci k vydobytí nároku, by dlužník složil zálohu na náklady, jež vzniknou vykonáním zastupitelného činu třetí osobou.
(Rozh. ze dne 22. prosince 1928, R II 334/28.)
Soud prvé stolice zamítl návrh dlužníka na odklad exekuce k vydobytí zálohy na výkon exekuce podle § 353 ex. ř. Rekursní soud povolil odklad exekuce. Důvody: Na základě rozsudku ze dne 20. prosince 1926 byla vymáhající straně usnesením procesního soudu ze dne 15. června 1928 povolena podle § 353 ex. ř. exekuce 1. k vymožení oprav škod na domě v rozsudku blíže označených zmocněním, že si vymáhající strana může dáti opravy stavitelem sama provésti, 2. rozkazem, by povinná strana prozatím jako první zálohu na opravy složila 20 000 Kč do 8 dnů k rukám vymáhající strany a 3. zabavením předmětů povinné straně patřících k vydobytí útrat exekuční žádosti a dalších exekučních útrat. Usnesením ze dne 27. srpna 1928 povolil exekuční soud odklad podle § 353 ex. ř. až do pravoplatného — Čís. 8583 —
1650
vyřízení sporu, zahájeného podle §§ 35 a 36 ex. ř. na soudě procesním. Ježto usnesení procesního soudu ze dne 15. června 1928, jímž bylo povinné straně podle § 353 ex. ř. rozkázáno, by složila do 8 dnů zálohu 20 000 Kč, nabylo moci práva, povolil procesní soud usnesením ze dne 23. srpna 1928 k vydobytí vykonatelného pohledávání 20 000 Kč s přísl. vymáhající straně mobilární exekuci a exekuční soud nařídil výkon této exekuce. Napadeným usnesením zamítl exekuční soud návrh povinné strany na povolení odkladu této exekuce až do právoplatného rozhodnutí sporu podle §§ 35 a 36 ex. ř., poněvadž jde o zvláštní mobilární exekuci k vydobytí zálohy, uložené povinné straně pravoplatným usnesením procesního soudu ze dne 15. června 1928. Návrh povinné strany byl však zamítnut neprávem. Ježto exekuce povolená podle § 353 ex. ř. k vymožení oprav škod na domě zmocněním, by vymáhající strana mohla tyto opravy stavitelem provésti sama, byla odložena až do pravoplatného rozhodnutí sporu podle §§ 35 a 36 ex. ř., není vymáhající strana, pokud tento spor není pravoplatně skončen, oprávněna pokračovati v exekuci a opravy škod sama provésti. Důsledkem toho není vymáhající strana ani oprávněna vymáhati zálohu 20 000 Kč, která je určena podle ustanovení § 353 druhý odstavec ex. ř. k hrazení nákladů na provedení oprav. Návrh povinné strany na odklad mobilární exekuce k vydobytí zálohy 20 000 Kč jest tedy odůvodněn, poněvadž povolen byl odklad exekuce k vymožení oprav.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs není odůvodněn. Hlavním exekučním nárokem stěžovatelů jest nárok, by povinná strana opravila škody na jejich budovách. S tímto hlavním nárokem souvisí právně a hospodářsky podružný nárok, by povinná strana napřed zaplatila náklady, které vzniknou vykonáním zastupitelného činu uloženého jí v exekučním titulu. Tato těsná spojitost hlavního a vedlejšího nároku nebyla porušena tím, že procesní soud povolil usnesením ze dne 15. června 1928 exekuci ve smyslu § 353 ex. ř. a při tom nařídil povinné straně, by jako první zálohu na útraty s opravou spojené složila k rukám vymáhající strany zálohu 20 000 Kč a že po uplynutí lhůty k složení této zálohy povolil dalším usnesením ze dne 23. srpna 1928 exekuci zabavením, uschováním a prodejem svršků povinné strany k vydobytí zálohy. Byl-li tedy okresním soudem jako soudem exekučním usnesením ze dne 27. srpna 1928, které mezi tím nabylo právní moci, povolen odklad hlavní exekuce až do právoplatného skončení sporu, v němž povinná strana uplatňuje námitky ve smyslu §§ 35 a 36 ex. ř., není přípustné, by bylo pokračováno ve vedlejší exekuci. V tomto směru stačí stěžovatele poukázati na správné důvody napadeného usnesení, které nebyly vyvráceny vývody dovolacího rekursu.
Citace:
č. 8583. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 677-678.