Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 2
PDF

Čís. 8318.


Proti usnesení, jímž nařídil exekuční soudce opravu zájemního protokolu, není samostatného opravného prostředku.
(Rozh. ze dne 21. září 1928, R I 582/28.)
Exekuční soud zjistil usnesením, že zabavení bylo provedeno dne 18. listopadu 1927, nikoliv dne 22. listopadu 1927, kdy byl zhotoven zájemní protokol, pročež že zájemní protokol má býti opraven k návrhu — Čís. 8318 —
vymáhající strany ohledně data. Do tohoto usnesení podal dlužník rekurs, jejž rekursní soud odmítl. Důvody: Rekursní soud především uvážil, že nemůže při rozhodnutí této věci jíti o to, by bylo zjištěno, zda zástavní právo vymáhající strany vzhledem k vyrovnání zahájenému o jmění povinné strany jest ještě účinným, a že nesejde ani na tom, by bylo zjištěno, zda toto zástavní právo bylo založeno dne 18. listopadu 1927 či vzhledem k předpisu § 253 ex. ř. teprve dne 22. listopadu 1927. Na tuto otázku nemá vlivu oprava zájemního protokolu, protože oprava nemůže říci nic jiného, než že výkonný orgán povinné straně doručil usnesení povolující exekuci dne 18. listopadu 1927, že zabavení vyznačil na zabavených předmětech a že vyhotovil zájemní protokol teprve dne 22. listopadu 1927, což ostatně není popřeno. V projednávaném případě jde především o to, zda vůbec stížnost proti povolení této opravy jest přípustná. Podle § 78 ex. ř. platí pro zápisy též předpisy § 207 až 212 c. ř. s. Zájemní protokol lze pokládati pouze za zápis ve smyslu § 216 c. ř. s., pro nějž mají platnosti předpisy §§ 209 až 215 c. ř. s. Podle § 214 c. ř. s. není samostatného opravného prostředku proti usnesením a nařízením samosoudců řídících jednání, pokud se týkají protokolování. Z toho plyne, že napadené usnesení, jímž nařídil exekuční soudce opravu zájemního protokolu, nemůže býti samostatným opravným prostředkem napadeno.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu do odmítacího usnesení.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávněnost. Usnesení exekučního soudu ze dne 9. března 1928, podle něhož má býti opraven zájemní protokol, jest v podstatě poukazem podle § 61 ex. ř. Proti takovému poukazu však není podle § 66 ex. ř. samostatného opravného prostředku. Nepochybil tudíž rekursní soud, odmítnuv rekurs povinné strany proti usnesení exekučního soudu.
Citace:
č. 8318. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 227-228.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).