Čís. 8416.


Odklad exekuce vyklizením (zákon ze dne 28. března 1928, čís. 45 sb. z. a n.).
Okolnost, že jest nezbytno provésti bezodkladně opravu chatrného krovu a že tato oprava vzhledem k nebezpečí, jež by s ní mohlo vzniknouti obyvatelům, vyžaduje, by opustili obývané místnosti, není důvodem vylučujícím odklad exekučního vyklizení podle § 3 zák.

(Rozh. ze dne 27. října 1928, R I 785/28.)
Návrhu dlužníka, by byl povolen odklad exekuce vyklizením soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Rekurs jest opodstatněn. Rekursní soud hledě ke zprávám obecního úřadu nemůže přisvědčiti názoru prvého soudce, že lze povoliti odklad vnuceného vyklizení, neboť z prvé zprávy plyne pravý opak a také ve druhé obecní úřad jen praví, že jediná místnost musí býti povinnou bezpodmínečně vyklizena, kdežto by mohla býti druhá klenutá místnost přenechána povinné k umístění jejího nábytku. Tím jest řečeno, že bydlení v této místnosti není možné. Pokud však jde o uschování nábytku povinné, nemůže býti dostatečným důvodem k odložení vnuceného vyklizení, poněvadž toho účelu i jiným způsobem může býti dosaženo. Jistotně však dlužno dle zpráv obecního úřadu míti za to, že oprava na krovu domu jest nanejvýše nutnou, že nestrpí dalšího odkladu a že tam další bydlení povinné po dobu těchto oprav jest vyloučeno.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu jest přiznati důvodnost. Jest zjištěno, že povinná strana nemá beze své viny za byt, z něhož jest vypovězena, potřebě odpovídající náhradu, a jest zde tudíž důvod, z něhož podle § 1 zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 sb. z. a n. může exekuční soud na návrh nájemníka odložiti exekuci vyklizením najatých místností. Skutečnost, zjištěná na základě dopisů obecního úřadu ze dne 25. května 1928 a ze dne 7. srpna 1928, že jest nezbytno provésti bez odkladu opravu chatrného krovu a že tato oprava vzhledem k nebezpečí, které by z ní mohlo vzniknouti obyvatelům domku, vyžaduje, by obývané místnosti opustili, nelze pokládati za žádný z důvodů, ze kterých podle § 3 cit. zák. odklad exekučního vyklizení jest vyloučen. Bod 2. tohoto §, který by zde jedině mohl přijíti v úvahu, stanoví, že ustanovení § 1 neplatí, — Čís. 8416 —
byla-li dána výpověď nebo zrušena nájemní smlouva z důvodů v § 3 zákona ze dne 28. března 1928, čís. 44 sb. z. a n., t. j. musí-li se pronajaté stavení z nařízení stavebního úřadu znovu stavěti nebo zbořiti. Tohoto předpokladu tu však není, neboť jde jen o opravu domu, a to jen částečnou opravu, která podle citovaných dopisů obecního úřadu dokonce připouští, by povinná strana zanechala svůj nábytek v jedné z místností v domku najatých. Výpověď z bytu povinné straně byla soudem povolena jen z důvodu § 1 (2) čís. 15 zákona ze dne 28. března 1928, čís. 44 sb. z. a n. a může proto jen tento výpovědní důvod pro odklad exekuce vyklizením bytu býti směrodatný. Rekursní soud tudíž neprávem odepřel odklad exekuce vyklizením bytu z důvodu nutné přestavby krovu a slušelo proto dovolacímu rekursu povinné strany vyhověti a usnesení prvního soudu odklad povolující obnoviti.
Citace:
č. 8416. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 382-383.