Čís. 8356.


Výpověď z nájmu není nepřípustná proto, že o výši nájemného jako o předurčující otázce není ještě rozhodnuto v zahájeném sporu.
(Rozh. ze dne 5. října 1928, Rv I 1329/28.)
Družstvo pro stavbu rodinných domků dalo žalobci soudní výpověď z bytu, proti níž podal žalovaný námitky. Procesní soud prvé stolice ponechal výpověď v platnosti, odvolací soud výpověď zrušil.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a uložil odvolacímu soudu, by o odvolání znovu rozhodl.
Důvody:
Prvý soud uznal výpověď za účinnou jednak proto, že žalovaný, pozbyv družstevního členství, neplnil členské povinnosti, jednak proto, že, odmítaje platiti zvýšené nájemné, porušil závazky z nájemní smlouvy. Na odvolání žalovaného zrušil druhý soud výpověď, protože o přípust- — Čís. 8356 —
nosti zvýšiti nájemné je zahájen spor a proto prý nutno vyčkati konečný výsledek tohoto tu předurčujícího sporu. Názor odvolacího soudu, že je výpověď pokládati za nepřípustnou, pokud o výši nájemného jako o předurčující otázce není rozhodnuto v zahájeném již sporu, jest mylný. Procesní soud jest oprávněn tuto předurčující otázku řešiti ve vlastním oboru své působnosti, jakž plyne z ustanovení § 190 c. ř. s., jež praví, že procesní soud může naříditi přerušení sporu na tak dlouho, až bude po rukou pravoplatné rozhodnutí zahájené již rozepře o otázce pro jeho spor předurčující, zůstavuje mu tudíž, by otázku tu, uzná-li to vhodným, rozhodl sám. Mohl proto odvolací soud sám rozřešiti otázku, zda žalovaný právem odmítá platiti zvýšenou činži, a nesměl proto, že o ní je zahájen jiný spor, výpověď zrušiti. Mimo to však nepřihlížel odvolací soud k druhému prvým soudem uznanému důvodu pro účinnost výpovědi, k tvrzenému vyloučení z družstva pro neplnění členských povinností. Bude-li zjištěno, že žalovaný, třebaže právem odepíral platiti zvýšené nájemné, neplnil ostatní členské povinnosti a proto pozbyl členství v družstvu, lze již z tohoto důvodu uznati výpověď za účinnou. Je tudíž řízení odvolacího soudu v obou naznačených směrech stiženo podstatnými vadami (§ 503 čís. 2 c. ř. s.), pročež bylo napadený rozsudek podle § 510 c. ř. s. zrušiti.
Citace:
č. 8356. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 285-286.