Čís. 8415.Úrazové pojištění dělnické.Zaměstnavatel způsobil úraz hrubým zaviněním, neopatřil-li stroj potřebným bezpečnostním zařízením.Případné spoluzavinění zaměstnance na úrazu nemá s hlediska § 45 zák. o úraz. poj. děln. významu.(Rozh. ze dne 26. října 1928, Rv II 46/28.)Hynek Š. utrpěl úraz při práci v podniku žalovaného. Žalobě, jíž domáhala se Úrazová pojišťovna dělnická na žalovaném náhrady toho, co vyplatila Hynku Š-ovi, procesní soud prvé stolice vyhověl. Důvody: Úraz přihodivší se bednářskému pomocníku Hynku Š-ovi na hoblovacím stroji v továrním závodě žalovaného, byl přivoděn hrubým zaviněním žalovaného. Toto hrubé zavinění bylo jednak zjištěno rozsudky okresního a krajského jako odvolacího trestního soudu, jednak i výsledky důkazů v tomto sporu. Podle nich bylo zjištěno, že srovnávací hoblovací stroj byl starý, nebyl opatřen ochranným zařízením, při čemž ještě ložiska byla vytlučena. Žalovaný o těchto vadách věděl, byl na ně upozorňován jak živnostenským úřadem, tak i dělníky na tomto stroji pracujícími, přes to však nic neučinil, by tyto vady odstranil, nýbrž naopak snažil se obavy dělníků rozptýliti s poukazem k tomu, že se na stroji již tisíce škopků nadělalo a ze se na něm bude pracovati dále. Ani úraz sám nepřiměl žalovaného k tomu, by vady na stroji odstranil, neboť při inspekci živnostenským inspektorem po úrazu Š-ově byla na stroji opět zjištěna nepřístojnost, že stroj ani ještě tehdy nebyl opatřen předepsaným ochranným zařízením. Avšak ani námitka žalovaného, že jest připočítati poškozenému Hynku Š-ovi spoluzavinění na úrazu, není opodstatněna, i když se přihlíží k tomu, do dosvědčil František H., neboť výpověď tohoto svědka dlužno ceniti s náležitou opatrností, ježto svědek měl přirozeně zájem na tom, by byl uchráněn podezření, že jako bednářský mistr v továrním závodě žalovaného a tudíž jako nadřízený poško- — Čís. 8415 —zeného Hynka Š-a měl účast na jeho úrazu. Skutečně také poškozený Hynek Š. jak v trestním řízení tak i v civilním řízení jako svědek se vší rozhodností popírá, že ho H. varoval, neboť tento vůbec ani tam nebyl, když na hoblovacím stroji přišel k úrazu. Nelze proto mluviti, přihlížejíc k výpovědi svědka Františka H-a o spoluvině poškozeného Hynka Š-a. Ani další námitka žalovaného, že nelze mluviti o hrubém zavinění proto, že byl odsouzen pro přestupek podle § 335 tr. zák. neobstojí, neboť hrubé zavinění ve smyslu § 45 prvý odstavec zákona ze dne 28. prosince 1887, čís. 1 ř. zák. z roku 1888 jest tu již tehdy, byl-li podnikatel závodu odsouzen pro přestupek podle § 335 tr. zák., neboť cit. zákon v § 45 nepředpokládá větší zavinění než se vyžaduje podle § 335 tr. zák. Podle § 45 úraz. zák. prvý odstavec jest podnikatel povinen nahraditi pojišťovně škodu z vyplacení odškodného a odst. třetí cit. § uvádí, že náhradou za důchod může pojišťovna požadovati kapitálovou hodnotu vypočtenou podle zásad platných při správě úrazové pojišťovny. Žalovaný proti výši výpočtu této náhrady nic nenamítá, podotkl jen povšechně, že mu není známo, zda žalující pojišťovna jest povinna tyto náklady nésti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: První soud správně žalovanému přičetl hrubé zavinění na úraze Š-ově. Hrubé zavinění jest patrné zejména z toho, že žalovaný, jak bylo zjištěno svědkem H-em, byl upozorněn na nedostatek stroje, avšak stroj potřebným zařízením bezpečnostním neopatřil, ba naopak dal zřejmě najevo, že tak neučiní, tím že nadával a dělníky do práce na stroji honil, ač mu byla známa nebezpečná vlastnost stroje. Ba dokonce prohlásil, že se na stroji nadělalo tisíce škopků a že se na něm bude pracovati dále, čímž dal najevo, že nemíní vadu stroje odstraniti. První soud dále zjistil, že dokonce ani po úrazu Š-ově žalovaný stroj bezpečnostním zařízením neopatřil. Správně proto dospěl první soud k závěru, že v tomto počínání si žalovaného jest spatřovati hrubé jeho zavinění na úrazu Š-ově. Správně posoudil první soud věc po stránce právnické, odsoudiv žalovaného podle žaloby.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Prováděje dovolací důvod čís. 4 § 503 c. ř. s. brojí dovolatel proti úsudku nižších soudů, že žalovaný způsobil úraz hrubým zaviněním. Nižší soudy odůvodnily však zevrubně a případně, jak k tomu úsudku došlo. Dovolací soud považuje úsudek jejich za správný a odkazuje dovolatele na příslušné důvody nižších soudů, které jsou v souladu s právními úvahami rozhodnutí čís. 1358 a 4691 sb. n. s. Nižší soudy rovněž správně dolíčily, že poškozený úraz nijak nezavinil. Avšak nehledíc ani k tomu, nemělo by případné spoluzavinění úrazu poškozeným ve sporu významu, neboť povinnost k náhradě podle § 45 (1) zák. o úraz. poj. ukládá zákon jen podnikateli, a, poněvadž se stalo tak ustanovením — Čís. 8415 —výjimečným, nelze tu použíti všeobecného předpisu o spoluzavinění poškozeného (§ 1304 obč. zák.), který dovolateli patrně tanul na mysli, když ve sporu namítal, že by žalobkyně mohla na něm žádati jen polovice zažalovaného peníze.