Čís. 8433.Společenstva výrobní a hospodářská (zákon ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.). Ustanovení stanov společenstva, že hlasovací právo se vykonává osobně nebo zmocněncem, který musí býti členem společenstva, a že žádný člen nesmí převzíti více než jednu plnou moc, neodporuje zákonu. Není závady, by ve stanovách společenstva nebylo výslovně vyjádřeno, že se může valná hromada usnésti na bezúročnosti závodních podílů. (Rozh. ze dne 3. listopadu 1928, R I 726/28.) Rejstříkový soud vrátil společenstvu stanovy, by byly opraveny v těchto bodech: 1. v § 5 lit. a) stanov nutno odst. 2. ve příčině výkonu práva hlasovacího na valné hromadě zástupcem (zmocněncem) tak upraviti, by zákonem zaručené právo každého občana zvoliti si zástupcem kohokoliv — nebylo nijak omezeno, zejména ne také požadavkem, že zmocněnec musí býti členem družstva a nesmí míti více než jednu plnou moc; 2. by byl vyškrtnut poslední odstavec § 28 stanov, že se může valná hromada usnésti na bezúročnosti závodních podílů. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud změnil usnesení nižších soudů v ten rozum, že schází s nařízené opravy stanov. Důvody: Podle druhého odstavce § 3 ministerského nařízení ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. z. o zařízení a vedení rejstříku společenstevního nemají býti do rejstříku zapisovány opovědi, které by se nesrovnával v se zákonnými předpisy. Tímto ustanovením je soudu, jenž vede rejstřík společenstevní, uložena povinnost zkoumati, zda opověď, o jejíž zápis se žádá, odpovídá zákonu. §§ 31 a 32 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. připouštějí zásadně zastoupení členů společenstva zmocněncem při hlasování ve valné hromadě. O osobě, kterou může člen společenstva zmocniti k výkonu hlasovacího práva, jakož i o tom, kolik členů může zmocněnec ve valné hromadě zastupovati, zákon nic bližšího nestanoví. S hlediska zákona není tedy závady, by nebyly bližší podrobnosti o osobě zmocněncově, pokud se týče o okruhu osob, jež může člen společenstva ustanoviti za zmocněnce, vymezeny ve smlouvě společenstevní. Neodporuje proto ustanovení druhého odstavce § 5 a) stanov, že právo hlasovací vykonává se osobně nebo zmocněncem, který musí býti členem společenstva, a že žádný člen nesmí převzíti více než jednu plnou moc, zákonu, ba ani praktičnosti, na niž klade důraz rekursní soud. Je naopak v zájmu společenstva, jehož účelem je podle § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. podporovati výdělek nebo hospodářství svých členů společným provozováním obchodu neb poskytováním úvěru, aby zmocněncem nedostavivšího se člena na valné hromadě byl právě člen společenstva a nikoli osoba cizí, která po případě není s družstevní činností dostatečně obeznámena, — a aby žádný člen nepřevzal více než jednu plnou moc. Srovnalá usnesení nižších soudů, jimiž byla nařízena oprava tohoto místa stanov, — aby prý zákonem zaručené právo každého občana, zvoliti si zástupcem kohokoliv, nebylo nijak omezeno, zejména také ne požadavkem, že zmocněnec musí býti členem společenstva a nesmí míti více než jednu plnou moc, — odporují tudíž zřejmě zákonu. Není také příčiny, proč by nemohlo býti ve stanovách výslovně vyjádřeno, že se může valná hromada usnésti na bezúročnosti závodních podílů, i když toho času zúročení podílů jest pravidlem.