Čís. 8554.

Zápověď zcizení a zatížení nemovitosti ve smyslu § 364 c) obč. zák. platí proti třetím osobám i při exekučním zcizení nebo zatížení. Napotomní zrušení manželského svazku mezi těmi, kdož ujednali zápověď zcizení a zatížení, nemění nic na platnosti zápovědi.
(Rozh. ze dne 14. prosince 1928, R I 952/28.)
Soud prvé stolice povolil k vydobytí peněžité pohledávky exekuci vnuceným zřízením zástavního práva na domě náležejícím 3/4 dlužníkovi. Rekursní soud k rekursu dlužníkovy manželky exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 88 ex. ř. platí pro povolení a výkon vkladu ustanovení všeobecného zákona knihovního s obměnou pod čís. 1 a 2 tohoto zákonného ustanovení uvedenou. Pro stěžovatelku jest podle knihovního výpisu vložen na 3/4 Josefu M-ovi patřící zákaz zcizení a zadlužení a jest proto Albína M-ová jako knihovní účastnice, jejíhož oprávnění se povolený exekuční vklad práva zástavního dotýká, k rekursu oprávněna a nutno uznati, že její rekurs v tomto směru jest ospravedlněn. Podle § 364 c) obč. zák. v doslovu III. dílčí novely působí smluvený nebo v posledním pořízení daný zákaz zcizení a zadlužení i proti osobám třetím, byl-li dán mezi manžely, rodiči a dětmi, zvolenci nebo opatrovanci nebo jich manžely, a byl-li zapsán ve veřejné knize. Těmto podmínkám bylo zde plně vyhověno, neboť zákaz zcizení a zavazení byl smluven mezi stranou povinnou a stěžovatelkou, kteří byli v čase smlouvy manžely, byť i rozvedenými, a jest též zapsán v knize pozemkové, takže účinkuje i proti osobám třetím, tedy i proti vymáhajícímu věřiteli, v důsledku čehož nelze navrhovanou exekuci vnuceným zřízením práva zástavního jeho vkladem pro vymáhanou pohledávku povoliti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. — Čís. 8555 —
Důvody:
Vymáhající věřitel napadá rozhodnutí rekursního soudu ze dvou důvodů. Předně tvrdí, že zápověď zcizení a zadlužení nemovitosti (ve smyslu § 364 c) obč. zák.) platí proti třetím osobám jenom tehdy, když jde o dobrovolné zcizení nebo zadlužení, nikoliv o exekuční, a za druhé, že tento zákaz musí býti dán mezi manželi, že však rekurentka Albína M-ová již není manželkou povinného (Josefa M-а), ano manželství bylo rozvedeno a rozloučeno. Pokud jde o první důvod, poukazuje se k tomu, že podle důvodové zprávy k třetí dílčí novele k občanskému zákonníku (zpráva komise pro justiční věci, strana 44) neměla zápověď zcizení obsahovati jenom dobrovolné zcizení, nýbrž i zcizení a zatížení v exekuci, protože by jinak neměla praktické ceny. Zákon (§ 364 c) pak mezi dobrovolným a vnuceným zcizením a zatížením nerozeznává. Proto je zápověď účinnou proti třetím osobám (§ 364 c), druhá věta) i při exekučním zcizení nebo zatížení (srovnej Randa, Vlastnické právo, str. 78, Ehrenzweig, Privatrecht, I., str. 183, Mayr, Bürgerliches Recht, I., str. 379 sb. n. s. č. 7617). Proto je zápověď v tomto případě účinnou i proti vymáhajícímu věřiteli jako třetí osobě. Podle ustanovení § 364 c) druhá věta obč. zák. je pro platnost zápovědi rozhodným, zda byla založena mezi osobami tam uvedenými. Pozdější zrušení manželského svazku mezi smluvními stranami nemůže na její platnosti nic změniti.

Citace:

č. 8554. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 625-626.