Čís. 8555.Při zkoumání věcné příslušnosti podle § 51 čís. 3 j. n. jest hleděti jen k penízi, vyplývajícímu ze směnky samé, nelze však hleděti k právnímu jednání, jež bylo podkladem vydání směnky.(Rozh. ze dne 14. prosince 1928, R I 973/28.)Žaloby ze směnek nepřevyšujících jednotlivě 5 000 Kč zadal žalobce na okresním soudě. Žalovaný vznesl námitku věcné nepříslušnosti, ježto zažalované směnky jsou jen částmi žalobcovy pohledávky převyšující 5 000 Kč. Soud prvé stolice vyhověl námitce věcné nepříslušnosti a žaloby odmítl. Rekursní soud zamítl námitku věcné nepříslušnosti.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Jde o směnečné žaloby, kterými se žalující strana domáhá zaplacení směnek přijatých žalovanou. Předmětem sporu jest tudíž směnečný peníz. Při zkoumání věcné příslušnosti ve smyslu § 51 čís. 3 j. n. jest proto hleděti jen k směnečnému penízi, vyplývajícímu ze směnky samé, nelze však hleděti k právnímu jednání, které bylo podkladem vydání směnky, — Čís. 8556 —1599poněvadž se směnečná žaloba zakládá jen na směnce, nikoliv na zmíněném jednání, od něhož směnka jest odloučena. Třebaže směnečnému dlužníku není zabráněno podle § 87 směn. zák. (čl. 82 směn. ř.). by se v námitkách nevrátil k právnímu jednání, které bylo podkladem vydání směnky, nemůže se to týkati otázky věcné příslušnosti soudu, která závisí jedině na směnečném penízi. Jest proto také vyloučeno, by směnečný dlužník namítal ve směnečném sporu podle § 55 j. n., že se žalobce zažalovanou směnkou domáhá jen části jistinné pohledávky a že tudíž pro věcnou příslušnost jest rozhodnou úhrnná částka jistinné pohledávky ještě nezapravené. Toto ustanovení předpokládá, že jde o pohledávku, spočívající na témže skutkovém a právním důvodu. Právním důvodem směnečného nároku jest však vydání směnky (skripturní akt), důsledkem toho má každá směnka svou samostatnou právní jsoucnost a nelze při posuzování soudní příslušnosti hleděti k tomu, že snad jejím hmotněprávním podkladem jest jen část jistinné pohledávky.