Čís. 8496

Přípustnost pořadu práva pro náhradní nárok proti obci v Čechách vyvozovaný z toho, že obecní orgány nešetřivše zvláštních opatření zavinily při topení kotle, sloužícího k čerpání pitné vody pro obec, požár, způsobivší škodu.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1928, R I 821/28.)
Žalobce domáhal se na žalované obci v Čechách náhrady škody způsobené ohněm, který vznikl nedostatečným bezpečnostním opatřením kotle, kterého žalovaná obec používala k čerpání pitné vody hlavního obecního vodovodu. Námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Jest vidno, že žalovaná obec opatřovala pomocí kotle pitnou vodu pro obec, což zajisté patří k samostatné místní působnosti obce podle § 28 obec. zřízení, ana vykonávala tím zdravotní policii (§ 28 čís. 5 obec. zřízení). Domáhá-li se tedy žalobce na žalované obci náhrady škody, poněvadž nešetřila dostatečných bezpečnostních opatření, jest důvodem žalobního nároku zanedbávání povinnosti, která je obci uložena v oboru místní policie zdravotní jako veřejnoprávnímu orgánu. Podle § 37 obec. zříz. vykonává-li obec místní policii, má nahraditi veškerou škodu, která by komu vznikla z opominutí povinností, které ukládá obci zákonná policie místní. Tu však nelze přehlédnouti ustanovení odstavce druhého tohoto § 37 ob. zř., podle něhož rozhodne úřad politický o tom, zda obec jest povinna k náhradě škody a nenastane-li dohoda o výši náhrady, má jí býti zjednán průchod pořadem práva. Z toho plyne, že v souzeném případě o důvodu žalobního nároku přísluší rozhodovati úřadům správním, a je proto v této věci podle § 1 j. n. pořad práva vyloučen. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Důvody: Podle § 37 obec. zříz. pro Čechy má obec nahraditi škodu, která by komu vzešla z opominutí povinností, jež ukládá obci zákonná policie místní; zdali obec jest povinna dáti náhradu, rozhodne úřad politický po slyšení okresního zastupitelstva. Soud prvý míní, že jde o takovýto případ, ježto prý důvodem žalobního nároku jest zanedbávání povinnosti, která je obci uložena v oboru místní zdravotní policie jako veřejnoprávnímu orgánu, kterou vykonávala při opatřování pitné vody pro obec. Souhlasiti jest s prvým soudem, že opatřování pitné vody spadá do místní působnosti obce podle § 28 čís. 5 obecního zřízení a že opatřování vody jest výkonem místní policie zdravotní. Než soud prvé stolice přehlíží, že se žalobce nedomáhá náhrady škody z toho důvodu, že žalovaná obec zanedbala povinnost opatřovati obec pitnou vodou, nýbrž z důvodu, že, opatřujíc vodu, tedy plníc svou shora zmíněnou povinnost, provedla a užívala nebezpečně zařízení k čerpání vody. Přichází tedy obec v úvahu jako podmět provádějící určité dílo, jež má za účel plnění určité povinnosti uložené obci. Jako podnikatelka díla však obec podléhá zákonům a předpisům díla toho se týkajícím jako kdokoli jiný; nárok žalobní jest dovozován z nebezpečných vad tohoto díla, tohoto zařízení, zaviněných nedbalostí. To však jest poměrem soukromoprávním podle třicáté hlavy obecného zákona občanského a náleží rozhodování o něm soudům.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jest přisvědčiti vývodům rekursního soudu i po stránce věcné i právní. Podle § 37 obec. zřízení pro Čechy má ve všech případech, kde se odvozuje náhrada škody ze zanedbání povinné péče ve vykonávání místní policie, rozhodovati dříve správní úřad o důvodu nároku, o zavinění obce, než může rozhodnouti soud o rozsahu ručební povinnosti. Pořad práva byl by tedy vyloučen, kdyby se žaloba opírala o zanedbání povinné péče ve vykonávání místní policie, jež v podstatě vyžaduje, by obec učinila veškerá opatření k odstranění toho, co ohrožuje nebo poškozuje život, zdraví, majetek, bezpečnost a blaho obyvatelů obce. Leč tomu tak zde není. Žalobce neodvozuje žalobní nárok ani z toho, že obec zanedbala povinnou péči opatřovati obec pitnou vodou, ani z toho, že neučinila v obci potřebných opatření bezpečnostních proti ohni, nýbrž opírá žalobu o to, že orgány obce nešetřily z viny nebo z nedbalosti zvláštních opatření, jež ukládají platné zákony nebo závazná úřední nařízení každému majiteli provozu, že zavinily při topení kotle, sloužícího k čerpání pitné vody, požár, jímž byl poškozen žalobcův majetek. Jde tu tedy o ručení obce jako podnikatelky podle 30. hlavy obč. zák., nikoli však o to, že zástupcové obce dopustili se nedbalosti, neb opomenutí při vykonávání veřejné moci jim svěřené, při činnosti úřední, veřejnoprávní, jak se mylně domnívá stěžovatelka. Nedopadají proto vývody dovolacího rekursu, jež se zabývají otázkou, zda obec ručí, či neručí za čin ať dolosní ať kulposní, pokud jde o jejich úřední činnost veřejnoprávní.

Citace:

Č. 8496. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 516-518.