Čís. 8412.

Spolek jakožto právnická osoba nemůže vůli pojati a projeviti jinak než osobami fysickými a to způsobem, který určuje zákon nebo stanovy pro projev jeho vůle. Předseda spolku, oprávněný podle stanov zastupovati spolek na venek, může platně a pro spolek závazně vykonávati toto své právo jen v mezích stanov.
(Rozh. ze dne 26. října 1928, Rv I 167/28.)
Jednota proletářské tělovýchovy v L. domáhala se na žalovaném dodržení kupní smlouvy o pozemku. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní znovu jednal a ji rozhodl.
Důvody:
Žalující spolek jest právní osobou podle § 26 obč. zák. a nemůže proto vůli tvořiti a projevovati jinak, než osobami fysickými a to způsobem, který zákon neb stanovy pro vznik a projev jeho vůle nařizují. Ustanovení ta je vykládati přesně jednak proto, že právnické osoby jsou podle § 21 obč. zák. pod zvláštní ochranou zákona, jednak proto, že zodpovědnost za jednání jejich zástupců jest mnohem vyšší než u svéprávních fysických osob, u nichž účinky právního jednání jsou omezeny na ně samotné. V souzeném případě jde o to, zda jest žalující jednota vázána právním jednáním svého předsedy, jenž bez usnesení spolkového výboru zrušil koupi, sjednanou se žalovaným z příkazu spolkového výboru. Nižší soudy odpověděly k otázce záporně, protože poměr předsedy spolku ke spolku není poměrem zmocněnce ke zmocniteli a nelze proto naň vztahovati předpisy občanského práva o zmocnění, nýbrž že jde o poměr veřejnoprávní, pro který, ježto spolkový zákon neobsahuje žádných předpisů, platí výlučně stanovy, že podle stanov žalující jednoty zastupuje předseda spolek ve všech vnějších věcech proti třetím osobám, pokud nejde o písemná prohlášení jménem jednoty, a že není toto předsedovo právo nijak omezeno, najmě tak, že smí učiniti jen to, k čemu byl předem platným usnesením spolkových orgánů zmocněn. Dovolatel napadá tento právní názor právem jako mylný (§ 503 čís. 4 c. ř. s.). Podle 7. odstavce čl. 11 stanov, zastupuje ovšem předseda spolek ve všech vnějších věcech proti třetím osobám a úřadům, ale v 1. odst. — v hlavě téhož článku — jest ustanoveno, že spolkový výbor řídí vnitřní i vnější činnost spolku a spravuje jmění spolkové, a v odst. 6 řečeného článku jest předepsáno, jak se spolkový výbor usnáší. Z ustanovení těch plyne, že zástupčí oprávnění předsedy žalovaného spolku jest stanovami obmezeno a to nikoli skrytě, neboť do nich je volno každému nahlédnouti (§ 5 zák. ze dne 15. listopadu 1867, čís. 134 ř. zák.). Před- — Čís. 8412 —
seda spolku oprávněný podle stanov zastupovati spolek na venek může proto platně a pro spolek závazně vykonávati toto své právo jen v mezích stanov. Nebylo tvrzeno, že se spolkový výbor usnesl na zrušení sjednané kupní smlouvy, překročil tudíž Josef B., zrušiv koupi bez usnesení spolkového výboru, své zástupčí oprávnění a žalovaný spolek není proto podle §§ 1016 a 1017 obč. zák. jeho projevem vázán. Neobstojí proto důvod, z něhož nižší soudy žalobu zamítly.

Citace:

č. 8412. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 375-376.