Čís. 5437.

Bylo-li na trestném činu zúčastněno více osob, z nichž některé mohou býti stíhány pouze na návrh, jiné však bez návrhu z moci úřední, je podání a zpětvzetí návrhu stejně účinné u každé osoby spadající do skupiny první, nemá však žádného významu při posuzování stíhatelnosti osob ze skupiny druhé.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1935, Zm IV 687/35.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti O. H., obžalovanému pro zločin krádeže, následkem zmateční stížnosti veřejného žalobce vynesl rozsudek, jímž vyhověl zmateční stížnosti vrchního státního zastupitelství z důvodu zmatečnosti podle § 385, čís. 1 c) tr. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu v části týkající se obžalovaného O. H. a uznal tohoto obžalovaného vinným jako návodce ke zločinu krádeže podle § 69, čís. 1, §§ 333, 336, čís. 4, 8 tr. z., který tak spáchal, že v měsíci lednu 1933 v Č. navedl J. H. mladšího, aby z držení a bez přivolení jiného, totiž z uzamčené truhly svého otce J. H. staršího, s nímž žil ve společná domácnosti, odňal jednu 1000 Kč bankovku, a že mu dal za tím účelem 2 paklíče, tedy že jiného navedl ke zločinu krádeže, který také byl takto spáchán.
Z důvodů:
Vrchní soud zjistiv, že obžalovaný O. H. navedl J. H. ml. ke krádeži peněz jeho otce, že za tím účelem dal též jmenovanému dva paklíče, že j. H. ml. skutečně podle návodu krádež provedl a odcizenou tisícikorunovou bankovku obžalovanému odevzdal, osvobodil O. H. od obžaloby pro návod ke zločinu krádeže podle § 69, č. 1, §§ 333 a 336, č. 4 a 8 tr. z., a to podle § 326, č. 3 tr. ř. s odůvodněním, že poškozený otec upustil od svého návrhu na potrestání syna — pachatele krádeže — a proto musel býti osvobozen i návodce podle § 116 tr. z.
Zmateční stížnost vrchního státního zastupitelství právem vytýká z důvodu zmatečnosti podle § 385, č. 1 c) tr. ř. nesprávný výklad ustanovení § 116 tr. z. Podle ustanovení § 115, odst. 1 tr. z. je návrh, potřebný k zahájení trestního řízení, nedílný potud, že bylo-li na činu zúčastněno více osob a může-li býti trestní řízení zahájeno proti všem jen na návrh soukromé strany, stačí návrh učiněný proti jedné z těchto osob k zahájení trestního řízení proti všem. Souhlasně s tím stanoví § 116, odst. 1, věta 2 tr. z., že i odvolání návrhu proti jedné ze zúčastněných osob, má v případě § 115 tr. z. za následek, že se zastaví trestní řízení proti všem.
Naproti tomu podle výslovného ustanovení § 115, odst. 2 tr. z., jsou-li mezi zúčastněnými osobami takové, proti kterým se má zahájiti trestní řízení z úřední povinnosti, nepřekáží okolnost, že soukromý návrh nebyl podán, tomu, aby se trestní řízení zahájilo proti těmto osobám. Z těchto ustanovení bezpochybně plyne, že pro takovou osobu stihatelnou z moci úřední nemá také žádného právního významu, byl-li vzat zpět návrh dříve již učiněný. Bylo-li tedy na trestném činu zúčastněno více osob, z nichž některé mohou býti stíhány pouze na návrh, druhé však bez návrhu z moci úřední, je podání a zpětvzetí návrhu stejně účinné ohledně každé osoby spadající do skupiny první, nemá však žádného významu při posuzování stíhatelnosti osob ze skupiny druhé.
Obžalovaný O. H. sám nebyl k poškozenému v poměru uvedeném v § 343 tr. z. a mohl býti proto stíhán z moci úřední podle § 115, odst. 2 tr. z. i tehdy, kdyby byl poškozený J. H. st. vůbec neučinil návrhu na potrestání svého syna J. H. ml., neboť jen u tohoto byl potřebný návrh poškozeného podle § 343 tr. z. Není tedy zákonného důvodu činiti v prospěch obžalovaného O. H. jakékoliv důsledky z toho, že onen soukromý návrh poškozeného na potrestání jeho syna J. H. ml. byl odvolán. Není tu tedy důvodu, který by vylučoval stíhání obžalovaného O. H. (§ 326, č. 3 tr. ř.), správně není pravda, že by chyběl návrh potřebný k jeho stíhání (§ 326, č. 4 tr. ř.); bylo proto vyhověti zmateční stížnosti vrchního státního zastupitelství a v otázce viny obnoviti rozsudek prvého soudu.

Citace:

Čís. 5437. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 476-477.