Čís. 5405.


Pro posouzení, zda jde o dovoz či o dopravu cizozemského tiskopisu u pachatele v tuzemsku nalezeného, je důležité zjistiti, zda se tiskopis, o nějž jde, dostal do držby pachatelovy již v cizozemsku či teprve v tuzemsku. V prvém případě možno dovozovati, že pachatel tiskopis do československé republiky dovezl, v druhém — dostal-li se tiskopis do jeho držby na jiném místě, než kde byl později u něho nalezen — že jej v tuzemsku dopravoval.
(Rozh. ze dne 21. října 1935, Zm I 898/35.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Čes. Lípě ze 6. Června 1935, pokud směřovala proti výroku zprošťujícímu obžalovaného podle § 259, č. 2 tr. ř. obžaloby pro přečin podle § 18, odst. 3 zák. č. 126/1933 Sb. z. a n., spáchaný přestoupením zákazu dovozu cizozemských časopisů, jakož i dopravy cizozemských časopisů »Neue Illustrierte Zeitung« ze 16. srpna 1934, »Illustrierter Beobachter« z 18. března 1933 a z 25. března 1933; jinak zmateční stížnosti vyhověl, rozsudek soudu prvé stolice v ostatních zprošťujících výrocích zrušil jako zmatečný a vrátil věc soudu nalézacímu, aby o ní v rozsahu zrušení znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
Napadenými rozsudkem byl obžalovaný zproštěn podle § 259, č. 2 tr. ř. obžaloby pro přečin podle § 18, odst. 3 zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n., spáchaný přestoupením zákazu dovozu a dopravy cizozemských tiskopisů.
Rozhodným je, pokud jde o objektivní skutkovou podstatu zmíněného přečinu, jíž se stížnost obírá, zda obžalovaný přestoupil zákaz dovozu či dopravy v rozsudku uvedených tiskopisů nebo některého z nich. Pro posouzení, zda tu šlo o dovoz či dopravu těchto tiskopisů, je však v tomto případě, v němž tiskopisy zde v úvahu přicházející byly podle zřejmého předpokladu rozsudkového nalezeny při domovní prohlídce u obžalovaného vykonané, důležité, zda tiskopisy, o něž tu jde, dostaly se do držení obžalovaného již v cizozemsku, tak že by z toho mohlo býti dovozováno, že obžalovaný je dovezl do Čsl. republiky, či zda se dostaly do držení obžalovaného sice v tuzemsku, ale na jiném místě, než jest ono, na němž byly nalezeny, tak že by z toho mohlo býti usuzováno, že byly obžalovaným v tuzemsku dopraveny z místa, kde se dostaly do držení obžalovaného, na místo, kde byly později nalezeny.
Tu pak, pokud jde o dovoz tiskopisů z ciziny, rozsudek zjistil, že ani z politické činnosti obžalovaného, ani jinak z výsledků průvodního řízení nelze vyvozovati, že by obžalovaný byl tiskopisy z ciziny dovezl, naopak podle obsahu rozhodovacích důvodů zaujímá rozsudek zřejmě stanovisko, že nelze vyvrátiti obhajobu obžalovaného, že »obdržel« všechny tiskopisy, o něž tu jde, v tuzemsku. Napadá-li stížnost tento výrok pouze výtkou, že rozsudek nezjišťuje, jakým způsobem obžalovaný nabyl tiskopisů »Neue Illustrierte Zeitung« z 16. 8. 1934, »Illustrierter Beobachter« z 18. března a 25. března 1933 a »Berliner Illustrierte Nachtausgabe« z 3. července 1934, jež byly u něho při domovní prohlídce nalezeny, aniž uvádí konkrétní skutečnosti, k nimž soud měl přihlédnouti a jimiž se měl zabývati, neprovádí žádný z důvodů zmatečnosti § 281 tr. ř., hlavně ne čís. 5 ani čís. 9 a) v příčině »dovozu z ciziny« po zákonu, a bylo ji proto v tomto směru zamítnouti jako po zákonu neprovedenou.
Pokud pak jde o přečin podle § 18, odst. 3 zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n., spáchaný přestoupením zákazu d o pravý uvedených cizozemských tiskopisů, vytýká stížnost rozsudku neúplnost podle § 281, č. 5 tr. ř. proto, že nepřihlíží při zkoumání otázky, zda obžalovaný tyto tiskopisy v tuzemsku dopravoval, ke skutečnosti obžalovaným doznané, že obdržel tiskopis »Berliner Illustrierte Nachtausgabe« z 3. července 1934 od neznámého cestujícího za jízdy vlakem do V. Š.
Této výtce nelze upříti oprávněnost; neboť uvedenou, obžalovaným při hlavním líčení doznanou, rozsudkem však mlčením pominutou skutečnost dlužno pokládati za rozhodnou pro /posouzení, zda obžalovaný posléze zmíněný cizozemský tiskopis v tuzemsku dopravoval, uváží-li se, že tento tiskopis byl podle zřejmého předpokladu rozsudkového nalezen při domovní prohlídce u obžalovaného vykonané, tedy na jiném místě, než jest ono, kde jej obžalovaný podle svého tvrzení obdržel.
Citace:
Čís. 5405. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 419-420.