Čís. 5412.

Žadatel má nárok na náhradu za vytrpěný trest, byl-li v obnoveném řízení pravoplatně obžaloby zproštěn.
Bylo-li zproštění žadatelovo v obnoveném řízení založeno na trestnost vylučujícím důvodu porušení duševní činnosti do té míry, že žadatel neměl schopnosti volně určovati svoji vůli, nelze tvrditi, že v původním sporu vědomě zamlčel důkazy, na nichž soud v obnoveném řízení založil zprošťující rozsudek.
(Rozh. ze dne 25. října 1935, N IV 18/35.)
Nejvyšší soud v trestní věci proti D. L. pro zločin podvodu usnesl se, že D. L-ovi přísluší nárok na náhradu peněžitého trestu, který zaplatil v trestní věci proti němu vedené pro zločin podvodu u krajského soudu v B.
Důvody:
D. L. byl odsouzen na obžalobu státního zastupitelství v B. rozsudkem krajského soudu tamže ze dne 23. října 1928, potvrzeným ve výroku o vině rozsudky vrchního soudu ze 13. března 1929 a nejvyššího soudu ze 7. května 1929 pro zločin podvodu a přečin podle § 384 tr. z. do žaláře na 1 rok a 8 měsíců a k peněžité pokutě 600 Kč. Kromě toho, že odpykal trest na svobodě, zaplatil dne 26. ledna 1930 i uvedený trest peněžitý.
Na žádost odsouzeného byla povolena obnova trestního řízeni a obžalovaný D. L. byl rozsudkem krajského soudu v B. ze dne 29. března 1934 ve smyslu § 326, č. 3 tr. ř. pro duševní poruchu v době činu celé obžaloby zproštěn; rozsudek ten byl pravoplatně potvrzen rozsudkem vrchního soudu z 22. října 1934. Ve lhůtě podle § 581 tr. ř. uplatnil D. L. nárok na náhradu za zaplacený peněžitý trest 600 Kč. Státní zastupitelství v B. s poukazem na § 579, č. 2 tr. ř. vyslovilo se proti přiznání náhrady.
D. L. má nárok na žádanou náhradu, neboť byl v obnoveném řízení pravoplatným rozsudkem osvobozen (§ 578, č. 1 tr. ř.) a není tu žádný z důvodů uvedených v § 579 tr. ř., pro který by nároku na náhradu neměl. Poněvadž jeho osvobození v obnoveném řízení je založeno na trestnost vylučujícím důvodu porušení duševní činnosti tak, že neměl schopnosti volně svou vůli určovati (§ 76 tr. z.), nelze tvrditi, že by byl v původním sporu vědomě zamlčel důkazy, na kterých soud v obnoveném řízení založil osvobozující rozsudek (§ 579, č. 2 tr. ř.). Opravné řízení v původním sporu se konalo v obou vyšších stolicích k jeho opravným prostředkům (č. 3 cit. §u).

Citace:

Čís. 5412. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 430-431.