Čís. 5462.

Podvod spáchaný vědomě neoprávněným pobíráním státního příspěvku ku podpoře v nezaměstnanosti zároveň u více než jedné odborové organisace.
(Rozh. ze dne 16. prosince 1935, Zm I 1104/35.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v České Lípě ze dne 20. srpna 1935, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200 tr. z.
Z důvodů:
Zmateční stížnosti, opírající se toliko o důvod zmatečnosti podle § 281, č. 9 a) tr. ř., nelze přiznati oprávněnost.
Stěžovatel nenapadá zjištění soudu, že obžalovanému byly známy předpisy § 3, odst. 2, a § 4, odst. 1, č. 2 zák. č. 267/1921 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných (ve znění zák. č. 74/1930 Sb. z. a n.), že totiž nezaměstnaný, je-li členem několika odborových organisací, má v nezaměstnanosti nárok na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti toliko u jedné odborové organisace a že v takovém případě je povinen prohlásiti, ve které odborové organisaci chce uplatňovati nárok na státní příspěvek. Dále není napadeno zjištění soudu, že obžalovaný současně pobíral podporu v nezaměstnanosti se státním příspěvkem u obou odborových organisací. Již tato nenapadená zjištění ospravedlňují závěr, že obžalovaný vědomě neoprávněně pobíral současně státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti ve dvou odborových organisacích. Nešlo tedy u obžalovaného toliko o lstivé zamlčení okolnosti, že u druhé odborové organisace již vybral a vybírá státní příspěvek, nýbrž též o činnost další, totiž o vědomě neoprávněné pobírání a ponechávání si dvojího státního příspěvku, čímž obojím zjevně projevil svůj podvodný úmysl již od počátku pojatý, čemuž nasvědčuje i okolnost soudem zjištěná, že obžalovaný při svém prvém výslechu tvrdil, že šlo o dvě různé osoby. Není pak napadeno zjištění, že státní příspěvek podvodně vybraný činí 5369 Kč 60 h. Zmateční stížnost bylo proto jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 5462. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 526-527.