Poplatky z listin.

I. Zákon poplatkový rozeznává listiny právní a listiny ostatní.
Listiny právní jsou ve smyslu poplatkového zákona ony, jež za tím účelem se vyhotovují, by co důkaz sloužily proti vydateli neb zmocniteli, ať již náležitosti formální, jimiž průvodnosť jich je podmíněna, vykazují čili nic (§ 1 cís. pat. z 9. února 1850 č. 50 ř. z.). O pojmu viz čl. Listiny právní (v právu popl.).
II. Rozdělení listin právních.
1. Vzhledem k poplatkové povinnosti rozeznává poplatkový zákon listiny právní, jež převod majetku, upevnění práva, zrušení práv a závazků v sobě zahrnují a takové, kde tomu tak není; p. s. 101 popl. z. obsahuje v prvním odstavci listiny právní druhu prvého a v odstavci druhém právní listiny druhu posléz dotčeného.
2. Listiny právní druhu prvního různí se opět dle toho, zda i dávka i protidávka či zda jen dávka neb jen protidávka, právo zrušené, závazek zrušený je věcí cenitelnou čili nic. K věcem cenitelným náleží:
a) saldované účty, nóty, výkazy obchodníků a živnostníků v provozování jich živnosti;
b) listy nákladní a jich duplikáty, pokud kromě seznamu odeslaného zboží, smlouvy námezdní neb nájemní s vozkou, povozníkem nebo plavcem uzavřené a kromě pojištění nic neobsahují, co stupnicovému poplatku podléhá;
c) přijímací listy skladníků o převzetí zboží k dopravě (nákladní lístky), konosemeny plavců námořních, listy nakládací a vydávací (skladní listy, varranty); dále přijímací listy podniků železničních a paroplavebních o převzetí osob k dopravě (osobní lístky);
d) poukázky kupců a na kupce, jakož i jich listy závazkové;
e) směnečná gira, gira a postupy (cesse) kupeckých poukázek a listů závazkových, konosementů plavců námořních, listů nakládacích (varrantů), listů na půjčky lodní i námořských pojistek;
f) cheky;
g) směnky;
h) listiny o zálohách od veřejných ústavů k poskytování záloh dle stanov svých oprávněných na státní a jiné cenné papíry neb zboží daných.
3. Listiny právní, jimiž se vlastnictví, požívání neb užívání nemovitosti úplatně převádí, podléhají poplatku 50 kr. z každého archu a vedle toho i poplatku z právního jednání.
4. Listiny právní o darování movitostí a nemovitostí (viz čl. Darování).
5. Listiny právní o převodu majetku pro případ smrti, jako poslední pořízení (testamenty, dovětky) vzájemné testamenty, smlouvy dědické, darování pro případ smrti, ustanovení ve smlouvách svatebních a jinakých smlouvách mezi manžely o právech manželu pozůstalému v případě smrti manžela druhého příslušejících (viz čl. Smlouvy svatební, dědické, pořízení poslední, darování).
6. Právní listiny o konání služeb, smlouvy trhové a směnné, úplatné postupy (cesse) a vzdání se, pokud jde o věci movité, smlouvy odvážné, zápůjčkové a společenské (viz příslušné články).
7. Listiny právní o všech ostatních právních jednáních podléhají poplatku dle hodnoty a stupnice II.
8. Listiny právní, které v sobě neuzavírají převod majetku, upevnění práva, zrušení práv a závazků. Sem patří:
a) nesaldované účty, konta, noty, výkazy atd. obchodníků a živnostníků o předmětech, v nichž živnosť provozují;
b) všecky ostatní listiny, hlavně o věcech necenitelných z každého archu 50 kr.
III. Rozdělení všech ostatních poplatku podléhajících listin:
1. vysvědčení (viz tato);
2. úřední vyhotovení. Sem náleží:
a) opisy,
b) vidimace, c) určitá vyhotovení úřadů důchodkových,
d) listy domovské a listiny cestovní,
e) protokoly,
f) rozsudky,
g) dekrety způsobilosti a úřední vyhotovení o oprávněních v občanském právu se nezakládajících, zejména diplomy, privilegia, patenty, licence, podomní pasy a j. v.,
h) duplikáty (viz příslušné články);
3. prohlášení (p. s. 3 a nař. min. fin. ze dne 20. dubna 1854 č. 106 ř. z.) (viz čl. »Prohlášení«);
4. podání (viz »Poplatky kolk. z podání«).
IV. Všeobecné zásady o povinnosti poplatkové.
1. Za základ vyměření poplatku slouží ona hodnota, jež je v listině samé udána aneb poukázáním na jiné listiny, spisy, knihy, účty vyjádřena (viz čl. »Hodnota poplatná«).
2. Pod jedním kolkem smí toliko jedna právní listina, jedno úřední vyhotovení, neb jedno vysvědčení býti vyhotoveno. Není tudíž dovoleno do listiny neb spisu již vyhotoveného pod týmž kolkem pojati druhou neb více dalších listin nebo spisů kolku podrobených, leč
a) že by jednání, o nichž listina nebo spis na témže archu se píše, mezi sebou souvisela předpokládajíc zároveň,
b) že listina další psána byla bezprostředně pod listinu prvotní s vynecháním mezery nejvýš meziřádkové a
c) že kolkem přilepeným zapravily by se předepsané poplatky kolkové ze všech listin a spisů týmž archem zahrnutých i kdyby každá listina nebo spis byl býval na zvláštním archu napsán. Však knihy přísežných sensalů, do nichž oni koupě a prodeje jimi sprostředkované zanášejí, pak kolku podrobené knihy živnostenské (obchodní) ohledně všech zápisů do nich pokládají se vzhledem k povinnosti poplatkové za listinu jedinou. Totéž platí i o úředních protokolech, které o témže jednání byť i s přerušeními po dva neb více dnů se sepisují a v nich se pokračuje (§ 32 cís. pat. z 9. února 1850 č. 50 ř. z.).
3. Za části listiny neb spisu, které tudíž zvláštnímu kolkování nepodléhají, pokládají se:
a) dodatky, které k listině již úplně vyhotovené potomně se připojí a jimiž se právní jednání listinou vyjádřené, pokud se týče místa, času, druhu a objemu práv neb závazků nemění.
b) Schválení (ratifikace) zmocnitele na konci listiny o jednání zmocněncem předsevzatém doložené.
c) Zvláštní prohlášení o zřízení zástupce nebo přijetí substituce k plným mocem pro soudní správce a advokáty připojená.
d) Potvrzení znamení ruky podpisovatelem a podpisy jednoho nebo více svědků.
e) Legalisace k listině připojené pokud při legalisaci předepsaného postupu šetřeno bylo.
f) Potvrzení dlužníka postoupeného (debitor cessus) na listině postupní, že byl o postupu pohledávky i o novém věřiteli vyrozuměn a uznání likvidnosti dlužníkem, pokud o původním jednání právní listina již vyhotovena jest (§ 34 cit. pat.). g) Akcepty na směnce psané vyjímaje případ, když zvláštním dodatkem neb ve spojení s akceptem tabulární prohlášení je doloženo (§§ 11 a 12 zák. ze dne 8. března 1876 č. 26 ř. z.).
h) Gira (indossace, převod rubopisem), rukojemská prohlášení a potvrzení příjmu na směnce od poplatku osvobozené neb stupnici I. podléhající, vyjímaje případ pod g; ne však při směnkách, které stupnici II. jsou podrobeny neb jež dle této stupnice sluší doplniti. Jiné než v § 34 zmíněné listiny a spisy, na něž se nějaká jiná listina neb spis odvolává a které k této co přílohy se přikládají, nelze za části této listiny neb spisu pokládati, nýbrž dlužno jich povinnosť kolkovou dle samostatné jich povahy nebo dle jich upotřebení jako příloh posuzovati (výn. min. fin. ze dne 24. prosince 1852 č. 45615).
4. Prolongace neb jinaká ustanovení, která se připojují k listinám již úplně vyhotoveným a jimiž práva neb závazky v listinách těch obsažená změny, pokud se týče místa, času, druhu neb objemu práv neb závazků, doznávají, nutno, pokud jde o poplatek kolkový jako listiny o novém jednání považovati. Pakli se v případech, kromě takových, kde se jedná o prodloužení směnky neb takové smlouvy, která projitím času zaniká, dodatkem na původní listině neb zvláštním spisem toliko lhůta, ve které dluh placen býti má neb místo placení změní, tož změna taková podléhá toliko pevnému kolkovému poplatku, aniž poplatek dle hodnoty dávky protidávky vyměřen býti má, ač-li arciť právní jednání to již původně zákonitému poplatku podrobeno bylo (§ 35 cit. pat.). Naproti tomu podléhá každá písemná prolongace tuzemské směnky poplatku a sice dle stupnice I, pokud prodloužení lhůty 6 měsíců nepřevyšuje, jinak vsak poplatku dle stupnice II. (§ 6 zák. ze dne 8. března 1878 č. 26 ř. z.).
5. Obsahuje-li táž právní listina právní jednání různého druhu, která netvoří souvislé části jednání hlavního, pak sluší z každého jednotlivého jednání zákonitý poplatek zapraviti; musí tudíž listina býti opatřena kolkem, který odpovídá součtu poplatků pro různá ta jednání předepsaných, přihlížejíc k povaze jednotlivého jednání. Přesahuje-li pak poplatek v případě takovém obnos 20 zl., dlužno říditi se předpisy platnými pro bezprostřední zapravování poplatků (§ 39 cit. pat.).
b) Listiny, které se za tím účelem předkládají, by nějaká veřejná dávka byla vyměřena neb zrušena aneb aby placení její bylo zastaveno, přerušeno neb na čas odloženo (p. s. 102 ad d).
c) Průvodní listiny, které třeba vystaviti ve smyslu předpisů celních, kontrolních a policejních, když jedná se o dopravu neb tržbu zboží (p. s. 102 ad e).
d) Listiny zřízené o odhadu neb odstupu realit, pozemků, jichž vlastníci vzdáti se musí v zájmu veřejném neb k účelům veřejným. Listiny tyto držbu odstoupeného pozemku vykazující a doložku obsahující, že věřitelé knihovní a jiní účastníci spokojují se s vyplacením sumy výkupné vlastníku pozemku, dlužno před vyplacením sumy výkupné k pojištění eráru předložiti. Listiny takové jsou pak od poplatků osvobozeny, pokud se jich jen k uskutečnění prodeje k účelům veřejným užije (p. s. 102 ad f).
e) Nálezy, odhadní protokoly a přehledy o škodách, jež byly způsobeny na soukromém majetku podniky v zájmu veřejném prováděnými, na př. trasováním státní dráh, vojenskými cvičeními, válečnými operacemi a pod., pokud se jich toliko k vyšetření, zjištění neb vyplacení odškodnění užije (p. s. 102 ad g).
h) Listiny, které se na základě zák. ze dne 7. září 1848 o zrušení svazku poddanského a vyvození půdy zřizují mezi oprávněným a zavázaným za příčinou zjištění poměru právního а o odškodnění, pokud se jich jen ku provedení vyvážení а k zápisu do knih veřejných užije (p. s. 102 ad i).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Poplatky z listin. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 428-432.