Předplatné.

Výrazem tímto rozumíme záplatu, která se napřed za celou předem určenou řadu dotud nesplněných stejnorodých plnění nebo dopuštění se zaručením jistých výhod zapravuje. Právní pojem »předplatného« nevyskytuje se sice v rak. obč. právu, přece však dochází nepochybného uznání v zásadě § 878 o. o. z., pokud se tam stanoví, že předmětem smlouvy může býti vše, co jest předmětem obchodu, co se může plniti, co není přímo nemožným a nedovoleným. Uvážíme-li ještě, že při rozhodování pochybných případů právních též k zásadám práva přirozeného (§ 7. o. o. z.) zřetel bráti se musí, uznáme zajisté, že pojem »předplatné« vzhledem ku obecné potřebě takovéto zásady právní, jakož i analogii zákona přijat býti musí.
Podle analogie zákona lze tedy právní platnost »předplatného« připustiti jen potud, pokud předmět smlouvy jest možným a dovoleným. V praktickém životě došlo »předplatné« vskutku také již náležitého výrazu v nejrozmanitějších oborech hospodářských. Shledáváme se s ním nejčastěji při literárních plodech, časopisech, knihách, uměleckých dílech, při vědeckých a v obor umění patřících veřejných podnicích, výstavách, divadlech, koncertech, při dopravních závodech, železnicích, tramwayích, parnících, rovněž i při denních potřebách lidských (jídle, pití atd.).
Z právnického stanoviska jest především dlužno uvážiti otázku, dá-li se právo z předplacení úplně nebo částečně na jiného převésti čili nic. Možný jest ovšem převod bezvýminečně, neobmezuje li se smlouva předplatní výslovně na určitou osobu, anebo nevylučuje li úplného nebo částečného převodu. Je-li z ustanovení smlouvy samé nebo z jiných vedlejších okolností patrna výslovně nebo mlčky projevená srovnalá vůle stran, že nabyté právo má býti nedělitelno, nebo že má jedině s osobou nabyvatele spojeno býti, tu může se každému třetímu, na koho právo převedeno bylo, neplatnost takovéto nové smlouvy namítnouti. Mohou tudíž předplatní listy (lístky, bloky), majiteli svědčících (listy au porteur) nebo beze všeho označení jsoucí, zpravidla beze vší pochyby děleny nebo převedeny býti; ano i při listech na jméno nabyvatele znějících (lístek au nom) nemusí již proto, že na jméno znějí, převod býti vyloučen, není li převod jich výslovně zapovězen, jak tomu jest na př. při vstupenkách do divadla a koncertu. Při těchto píše se totiž jméno určité osoby hlavně jen za tím účelem, aby se učinilo za dost požadavku řádné kvitance na obnos, jenž z pravidla bývá dosti značný. Jinak se věc má při zpátečních lístcích (Contremarken), kteréž majitele jich legitimují k pokračování v začatém však dobrovolně přerušeném vykonávání určitého práva (t. j. nároku na jisté původně smluvené plnění neb opominutí). V případě tomto sluší za to míti, že další dělení a převádění práva z předplacení na osobu třetí jest bezvýminečně vyloučeno a to i tehdy, když převedení práva z předplacení nade vší pochybnost platné jest. Důvod tohoto pojmutí spočívá v tom, že vůle smlouvajících se stran (contrahentů), která v předplatním listu již obyčejně počet předplacených plnění přesně stanoví, směřuje k tomu, aby aspoň každé jednotlivé plnění tvořilo pro sebe nedílný celek. Z této zásady mohly by býti vyňaty jedině t. zv. Passe par tout t. j. lístky, jež nehledíc ku počtu plnění poskytují předplatiteli jisté předem blíže neurčené požívací právo. Při takovýchto lístcích slušelo by proto převádění na třetí osoby výslovně zakázati. Avšak toto opatření v praxi většinou odpadá, poněvadž již z povahy takového výjimečného práva plyne, že může jen určitým osobám příslušeti (žurnalistům, lékařům a j.). — Nehledíc k těmto všeobecným právním zásadám, jest základem každého předplacení smlouva, kterážto toliko při obchodech ještě nahodilým obchodním obyčejem doplněna býti může. Co formu smluv takových označiti lze předplatní neb úpisní čili subskripční knížky, v novější době pak velmi oblíbené bloky lístkové (Kartenblock). Takovéto smlouvy nehledě k písemné jich formě unikají až dosud povinnosti kolkové a poplatkové, pokud ovšem se jich neužije u soudu. (pol. s. 102 lit. o) popl. zák.) Výnosem min. fin. ze dne 28. září 1854 č. 42326, předepsána jest forma pro úřední potvrzení složeného předplatného, má-li míti platnost účetního dokladu, což pro svrchu uvedené nemá významu. Zásady, které zde o předplatních listech uvedeny byly, vztahují se též na jednotlivé lístky a vstupenky.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 893-894.