Plány stavební.

Plán stavební jest půdorys budovy, z něhož jest patrna vnější i vnitřní podoba a sestavení celku ve všech jeho částech.

1. Druhy.

Rozeznává se:
1. celkový stavební plán, který obsahovati musí celou rozlohu zamyšleného objektu i s přilehlými objekty, půdorysy všech částí. V celkový stavební plán pojati jest
2. situační plán. Situační plán má znázorňovati polohu staveniště a jeho okolí dle celého rozložení, má tedy znázorniti všechny přilehlé domy nebo pozemky s udáním příslušných čísel domovních a parcelních, vlastníků, hraničících dvorů, dveří a oken, čar hraničících tříd, ulic nebo míst, na kterých staveniště se nalézá.
3. Plány svahoměrné, které znázorniti mají svah (rovinnou výšku) staveniště, třídy, ulice nebo prostranství, při kterém se staveniště nalézá, dále polohu, jakou mají prahy domovních vrat všech sousedních domů a mimo to největší výšku vody.
4. Plány polohopisné (viz tento čl.).
5. Plány rozdělovací mají znázorniti úplně a přehledně jednotlivé parcely, které při parcelování od pozemků odděliti jest.
6. Plány podrobné obsahovati mají jednotlivé dílčí objekty, z nichž sestávati má celý stavební objekt.

2. Forma a obsah.

Dle stavebních řádů musí býti plány takto upraveny:
a) Veškery plány musí býti na tuhém papíru kreslicím nebo plátnu vykresleny a tím způsobem (barvami) položeny, aby bylo lze z nich posouditi, které zdivo má se zbourati, které je staré a které nové; k označení různých druhů zdiva ve stavebních plánech má se položiti stávající tuší, zdivo určené k odklizení žlutou a nové zelenou barvou (dek. dv. kanc. ze dne 23. října 1828 č. 24229 a gubern. dek. ze dne 18. listopadu 1828 č. 51038). Dále naznačiti jest staré trámoví hnědou, nové bleděžlutou barvou (gubern. dek. ze dne 15. června 1837 č. 34459).
b) Stavební plány musí býti podepsány stavbu vedoucím, zhotovitelem plánu a pánem stavby (stavebníkem); stavbu vedoucí může současně býti též zhotovitelem plánu a pak může býti plán i od něho v této vlastnosti podepsán. c) Situační plány kreslili jest v měřítku plánu polohového.
d) Podrobné plány musí být zhotoveny ve větším měřítku tak, aby bylo lze vše zřetelně rozeznati.
e) Stavební plány podrobeny jsou přezkoumání a schválení stavebního úřadu.
f) Při všech soukromých stavbách musí být stavební plán stále pohotově na místě stavebním ku prohlédnutí orgánů, jimž přísluší dozor nad stavbou.
g) Při stavbách, které hraničí s drahou nebo položeny jsou v jich požárním obvodu, předložiti jest plány stavební se strany úřadu stavebního i příslušnému úřadu železničnímu.
h) Při stavbách státu, země, okresu nebo fondu jimi spravovaného vyhrazeno jest prozkoumání a schválení plánu stavebního příslušnému okresnímu hejtmanství, a ve městech s vlastním statutem magistrátu.

III. Účel plánu stavebního.

Plán stavební má několikerý účel:
a) Stavebnímu úřadu poskytnouti má úplné a důkladné znázornění projektované stavby ve všech částech, aby mohl tento posouditi, zdaž vyhovuje zamyšlená stavba předpisům řádu stavebního.
b) Plán stavební má dále umožniti interesentům a sousedům, aby znajíce jej mohli chrániti svých práv a vznésti své námitky proti zamyšlené stavbě.
c) Úředně schválený plán stavební jest stavbu vedoucímu vodítkem při provádění stavby. Proti jakékoli stavbě, která neodpovídá plánu stavebnímu, i pokud se tkne některé části, zakročiti má stavební úřad, zapověděti pokračování ve stavbě, kteréž může se teprve tehdy povoliti, až odstraní se vytknuté nedostatky nebo až úchylky dodatečně se povolí.
d) Povolení k obývání nesmí býti dáno dříve, dokud stavbu vedoucí nepřipojí k žádosti o povolení k užívání stavby též co nejsprávněji zdělaný plán, který přezkoumati má stavební úřad, při čemž zvláště dbáti jest té okolnosti, zdaž provedená stavba ve všech částech svých souhlasí se stavebním plánem.

Citace:

Plány stavební. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 130-131.