Příslušnost v řízení správním.

I. Příslušnost místní. V povaze a podstatě řízení správního spočívá, že není jako v řízení civilním rozhodným pro příslušnost bydliště osoby, nýbrž místo, kde zakročiti má úřad, pokud se týká, místo, kde sluší předsevzíti dotyčný úřední úkon. Všeobecné zásady nelze ovšem vytknouti a jest přirozeno, že tam, kde má býti předmětem úředního úkonu toliko pobyt jisté osoby, jako ku př. při postrku, rozhodným jest pro příslušnost domicil, pokud se týká, pobyt dotyčné osoby.
II. Příslušnost věcná. V rakouském právu správním není ani ve příčině příslušnosti věcné přesných norem. Jednotlivé body jsou tu a tam obsaženy jen v úředních instrukcích a prováděcích nařízeních. Vzhledem k nemalé rozmanitosti v oboru zákonodárství správního lze v článku tomto, pokud jde o ustanovení příslušnosti se týkající, dotknouti se jen v hlavním různých správních zákonů.
O příslušnosti ve věcech vodního práva viz tento článek; o příslušnosti ve věcech živnostenských viz čl. »Živnosti« a »Dozorci živnostenští«. V právu horním pojednávají články »Úřady horní«, »Soudy horní«, »Policie horní«, jakož i zvláštní články o ustanoveních příslušnosti se dotýkajících. Co do stavebnictví viz čl. »Úřady stavební« (Viz též články »Pych polní, Právo lesní, Policie lesní, Silnice a cesty, Nadace, Právo soukromé a veřejné, Spory o příslušnost [kompetenční]« atd.). Přistižení při činu.
III. Důvody vylučovací.
Dle § 42 úřední instrukce pro okresní úřady ze dne 17. března 1855 č. 52 ř. z. může býti věcná i místní příslušnost úřadu založena též opatřením jiného k tomu příslušného úřadu (delegace), jmenovitě tehdy, je-li příslušný úřad nebo jeho orgánové podjatým. Cit. § 42 stanoví v té příčině, že úředníci okresních úřadů i v politických záležitostech jsou povinni zdržeti se následkem určitých osobních poměrů projednání určité záležitosti. Tyto poměry nadcházejí:
1. jde-li o soukromé záležitosti úředníka samého;
2. týká-li se dotyčná záležitost jeho manželky, jeho pokrevných příbuzných nebo sešvařených až do druhého stupně, jeho rodičů, zvolitelů nebo pěstounů, zvolenců nebo pěstěnců, jeho poručenců nebo ošetřovanců. V takovýchto případech požádati má dotyčný úředník svého úředního představeného, aby jej sprostil výkonu daného příkazu nebo přikázané záležitosti a uvésti k tomu cíli důvod vyloučení svého. Je-li i úřední představený sám v poměru, který jest důvodem vylučovacím, povinen jest ihned podati o tom zprávu vládě zemské, která pak dle okolnosti a dle důležitosti věci zmocní buďto zástupce představeného při úřadu okresním nebo sousední úřad okresní, jenž pak věc projedná a vyřídí.
IV. Výjimečná ustanovení.
Politickým úřadům přísluší úřední úkony, pokud jde o budovy císařské rodiny a jich úředníků s tím obmezením, že dožádán býti musí nejvyšší dvorní maršálek o doručení obsílek, které takovéto úřady zasílají osobám obývajícím v té neb oné budově dvorní nebo zámku; podobně i při výkonu jiných úředních jednání musí býti dožádán úřad nejvyššího dvorního maršálka, aby přikázal k tomu úřední osobu (nař. dolnorak. vlády ze dne 26. října 1823; sb. zákonů pro arcivévodství dolnorakouské V. díl č. 218). Naproti tomu přísluší úřadu nejvyššího dvorního maršálka výhradně vykonávati služební disciplinu a domácí policii nad zmíněnými dvorskými úředníky.
Dále přikázáno jest nejvyššímu hofmistru ubytování dvora a dvorská bezpečnostní služba ve dvorním hradě i ve všech residencích, letohradech a dvorských budovách (výn. min. vnitra ze dne 6. června 1849 č. 269 ř. z.).
Z příslušnosti obcí, pokud jde o jich obor působnosti, vyňaty jsou paláce, zámky a jiné budovy vedle příslušných k tomu zahrad a parků, ať určeny jsou za byt, nebo k přechodnému pobytu císaře a nejvyššího dvora (čl. 1 zák. ze dne 5. března 1862 č. 18 ř. z.).
Politické úřady mají v budovách vojenských při svých úředních úkonech šetřiti autority vojenských velitelů a obrátiti se k nim, provádějí-li opatření svá (rozh. min. vnitra ze dne 16. prosince 1892 č. 24863).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Příslušnost v řízení správním. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 1052-1053.