Prostituce.

I. Pojem:
»Prostituce« odvozuje se z latinského »pro« a »statuere« t. j. »nabízeti se«, »poddávati se« a zabírá tedy všechny formy nemanželského pohlavního obcování, kdežto pravidelně označuje se prostituce jen jako smilstvo po živnostensku provozované, pokud se týká, poddání se ženy k ukojení pohlavního chtíče po živnostensku provozované. Rozumí se tedy prostitucí v širším slova smyslu nemanželské poddání se ženy k naznačenému účelu, i když se tím nezamýšlí a nemá docíliti nijakého zisku.
II. Dějiny prostituce:
Co do vzniku prostituce lze říci, že prostituce je tak stará, jako pokolení lidské vůbec. Jeť sociálním zlem, které bylo u všech národů bez výjimky a i podnes ještě trvá. Vývoji prostituce záhy již napomáhaly vnější okolnosti, jmenovitě polygamie a otroctví od nejstarších dob panující. Z Babylonu rozšířilo se zlo toto po celé Přední Asii, po Řecku a konečně po Italii provázeno jsou všude bezuzdnými výstřednostmi. Pohostinnost starých národů nespatřovala nic nedovoleného v tom, poskytl-li hostitel hosti svému manželku.
U Řeků nabyla prostituce záhy zákonné formy; směla však býti provozována jedině otrokyněmi a dopustila-li se prostituce žena svobodná, snížena na otrokyni.
I v Římě trpěna byla v době republiky prostituce a podrobena dozoru aedilů, kteří vedli seznamy a dozor měli nad hampejzy (bordely). Když se zánikem říše římské počala se prostituce rozvíjeti měrou povážlivou, pokoušeli se někteří císařové ji potlačiti. Mocně se rozšiřující křesťanství zdárně působilo proti prostituci; leč přikázání církve o absolutní čistotě mravů a i hrozba těžkými církevními tresty nebyly s to, aby podvrátily živnostensky provozovanou prostituci, takže již první císařové byli donuceni ji trpěti. I Karel Veliký ukládal přísné tresty na prostituci, leč ani jemu se nepodařilo ji potlačiti, a taktéž bezvýsledně pracovali všichni pozdější vládcové.
Ve středověku nabyla prostituce neobyčejného rozsahu ve střední Evropě podporována jsouc ovšem četnými válkami (křížovými výpravami), ježto bezúdným vojskům žoldáckým všechno bylo dovoleno a nebylo prostředků proti jich výstřednostem, jmenovitě když nabyl váhy názor později ovšem potlačovaný, že bojovníkům jest v nepřátelské zemi všechno dovoleno. A tak byla nestoudnost a bezúzdnost právě tak veliká jako ve starověku; za vojskem táhla hejna vilných nevěstek a žen, kteréž objevovaly se na trzích, na říšských sněmích a koncilech.
V 15. a 16. stol. nebylo v Německu po zákonném upravení prostituce valně ani stopy, a jen v několika městech byly trpěny hampejzy (bordely), v Norimberce tvořily nevěstky čestný cech zvláštními právy a zvyky opatřený.
Kdežto však na východě hlavní příčinou prostituce byla smyslnost rozpoutaná klimatickými poměry a usnadněný tím pohlavní styk, napomáhal v Evropě nejvíce prostituci boj o existenci, nouze a chudoba s tím související. Následky prostituce, jak historie svědčí, jsou nakažlivé nemoci a národohospodářská zkáza, a odtud lze si vysvětliti, proč všechny moderní státy nešetří ničeho, aby přítrž učinili tomuto zlu. Pochybno ovšem jest, podaří-li se jim práce tato toliko zákonodárstvím, pokud se týká, zákonnou mocí; třeba by zajisté moderní stát zastával zásadu monogamického manželství a v mimomanželském pohlavním obcování spatřoval něco nedovoleného a svrchovaně nemravného, tož přesvědčen jest o tom, že neřesť tuto téměř vůbec vypleniti nelze a že bezúčelny jsou všechny zákazy a tresty; spíše nese se snaha moderního státu k tomu, aby poučováním a výchovou lidu a opatřeními nezbytně potřebnými zlo toto sníženo na míru nejskrovnější.
I v Rakousku podnikán byl obdobný boj proti prostituci. Nejrázněji vystupovala proti prostituci císařovna Marie Terezie; obrala si za úkol vymýtiti netoliko smilstvo po živnostensku provozované, nýbrž vůbec jakýkoli způsob nemanželského obcování; na konkubinát i veřejnou prostituci uloženy tělesné tresty, a podobně propadali citelným trestům i muži otročící prostituci. Policie stihala co nejrázněji kuplířky, a i jinaká opatření měla zameziti nemravnost, jako ku př. nařízení o hostincích. Zřízeny zvláštní komise — komise cudnosti — ku dozoru nad jakýmkoliv nemravným pohlavním chováním, kteréžto uvrhly zhusta do podezření osoby zcela nevinné, a komise tyto rozkřičeny byly hrůzou svou právě tak jako soudy inkvisiční; brzy shledáno, jaká nebezpečí má v zápětí zřízení toto. Výsledek byl ten, že prostituce vzala na se jinaké tvary, potají jsouc provozována a nebezpečím daleko větším hrozíc, než li prve. Tehdy počítalo se ve Vídni na 4000 lepších a 10 000 horších nevěstek; syfilitických (příjičných) nemocí přibývalo tou měrou, že Marie Terezie 1776 sama založila zvláštní nemocnice pro podobné nemoci. Všeliké energické kroky minuly se účinkem, prostituce bujela v horších a horších formách nadále. I dospělo se k tomu výsledku, že prostituce jest plodem sociálních poměrů, jimi že podmíněna jest, v nich má své kořeny a těmito udržována jest. Prostituce nabyla úžasné převahy zvláště ve větších městech a upoutala v nich veřejnou pozornost. Značný počet zpustlých a výživu hledajících žen a davy děvčat bojujících úsilovně o existenci a konečně celé řady čeledi bez zaměstnání propadávaly a propadávají denně prostituci. Zjevy tyto vedou ku přesvědčení, že nelze prostituci vykořeniti, leč jen úplnou přeměnou sociálních poměrů a že všeliká opatření čelící proti prostituci nepovedou k cíli. III. Prostituce zákonná (trpěná) a tajná.
Činí se rozdíl mezi prostitucí zákonnou a tajnou, podle toho, trpí-li ji státní úřady, čili nic; při zákonné prostituci, čili správněji řečeno při trpěné prostituci, rozeznává se opět, zda smí se živnost provozovati bez všelikého obmezení (jako v Anglii), či zda podléhá dozoru policie mravnostní a kontrole lékařské (ve většině jiných států). Než i při trpěné prostituci shledává se, že na jedné straně prostituované ženy provozují živnost svou s vědomím a pod dohledem úřadů, kdežto na druhé straně oddány jsou potají neřesti této vymykajíce se dohledu úřednímu (prostituce tajná). Dále jest rozdíl mezi zapsanými nevěstkami podle způsobu obývání, bydlí-li totiž ojediněle nebo společně v t. zv. hampejzech čili bordelech. Úkolem policie jest dopíditi se co největšího procenta prostitutek veřejných a pečovati o to, aby nevěstky dobrovolně se hlásící pravidelně byly prohlédnuty od lékaře a každoročně aby zatčen byl pokud možno největší kontingent děvčat podezřelých ze živnostenského smilstva a podroben lékařské prohlídce. Zjistí-li se případ venerického onemocnění, nutno zaslati nemocnou bez odkladu do nemocnice a tam podržeti ji až do úplného uzdravení. Zvlášť dobrá zařízení v té příčině má Německo, Belgie a Italie.
IV. Policejní dohled nad prostitucí.
Prostituce nedošla doposud u nás jednotného upravení, nýbrž jen v obvodu jednotlivých policejních ředitelství shledáváme zvláštní řády, a jsou proto v jednotlivých policejních obvodech bordely trpěny, v jiných nikoli. Všeobecně pokládá se za osobu prostituovanou žena, která provozuje po živnostensku smilstvo dle doznání svého nebo tak, že jest to o ní dokázáno nebo všeobecně známo. Již předpisy starší doby ukládaly co nejpřísněji úřadům bezpečnostním, aby pečlivý dozor měly nad nevěstkami (nejvyš. rozh. ze dne 11. června 1819, nař. česk. gub. ze dne 12. července 1819 č. 31302). Každá potulná podezřelá žena měla býti zatčena a předběžně vyšetřena a byla-li nakažena pohlavní nemocí, neměla býti dříve postrkem dále dopravena nebo vůbec propuštěna, dokud nebyla úplně uzdravena (nař. česk. gub. ze dne 14. listopadu 1807). Ve smyslu nejvyš. rozh. ze dne 11. dubna 1834 (dek. dv. kanc. ze dne 14. května 1834 č. 9876) uloženo obecním představenstvům, aby náležitě hleděla k platnosti přivésti platné předpisy o zamezení nočních toulek, o uzamčení zvláštních ložnic pro mužskou a ženskou čeleď, dále o přidržování dítek i čeledi ku náboženskému i školnímu vyučování; v opačných případech má se učiniti o tom oznámení vrchnosti, nepomůže-li mírná domluva, dále upozorniti při všech vhodných příležitostech otce rodin a představenstvo obcí na to, jak důležito jest pro čest a blaho jich rodin, aby co nejpečlivěji dbaly o kázeň a mravnost členů své rodiny a jak velice jim záležeti musí k zachování dobrého jména a v prospěchu hospodářském na mravném a bezúhonném chování jich členů rodiny i čeledi. Dále, že vymáhá toho blaho a zájem obce, aby se hledělo na kázeň a zvlášť na vymezení nedovoleného styku pohlaví, ježto následky takovýchto poklésků uvalují nezřídka na bedra starost o nemanželské dítky. Konečně uloženo úřadům, aby vykonávaly přísný dohled nad veřejnými místnostmi, hostinci, kavárnami, lázněmi atd. Jak řečeno, nebyla doposud s konečnou platností upravena prostituce a okolnost, že se prostituce více či méně trpí, nezrušila doposud platných zákonů stanovících na prostituci rozmanité tresty. O smilstvu jakožto živnosti vytýkaly §§ 509—511 zák. trest. nyní již zrušené § 9 zák. ze dne 24. května 1885 č. 90 ř. z. ustanovení zvláštní, neboť byly ponechány místní policii k potrestání ženy provozující smilstvo po živnostensku, kdežto dle § 511 tr. z. soudně potrestán býti měl muž, který svolil, aby jeho žena provozovala živnost prostituční. Dle dnešního stavu prostituce přísluší úřadům policejním a bezpečnostním hlídati a trestati ony prostituované ženy, které vymykají se policejní kontrole nebo přestupují dotyčné policejní předpisy. V platnosti zůstávají ustanovení §§ 512—515 tr. z., kteráž zapovídají poskytovati úkrytu nevěstkám ku provozování živnosti jejich; nicméně trpěny jsou bordely z důvodů nutnosti potud, že podléhají policejnímu dozoru a kontrole, avšak dotyčná opatření podniknutá úřady bezpečnostními, zvláště občasná lékařská prohlídka prostitutek, jsou toliko opatřeními policie zdravotní, kteráž netýkají se těchto ustanovení trestních (roz. kas. dv. ze dne 3. září 1880 č. 6406).
V. Ustanovení policie zdravotní.
1. Každé prostituované ženě, která jako taková jest známa a v evidenci vedena jest, nebo dobrovolně se hlásí, vydává se v jednotlivých policejních okresích zdravotní knížka.
2. Všeobecně platí však policejní předpis, že každá prostitutka povinna jest v určitých obdobích (dvakráte za týden a to vždy po přestávce dvou- až třídenní) podrobiti se lékařské prohlídce. Povinnost tuto oznámiti jest každé prostitutce a při tom naznačiti každé tuzemské nevěstce, že bude potrestána dle nař. min. ze dne 30. září 1857, č. 198 ř. z., nepodrobí-li se bezdůvodně lékařské prohlídce; opakuje-li se případ u cizozemky, nastupuje kromě tohoto trestu neodvolatelně nucené vyobcování a postrčení z policejního obvodu (rayonu). Nevěstka prohlédnuta jest lékařem buďto v jeho obydlí nebo ve zvláštní místnosti k tomu určené nebo konečně ve svém vlastním bytu. Nemajetným prostitutkám poskytne se prohlídka bezplatně. Je-li shledána zdravou, stvrdí to lékař vedle data prohlídky. Stižena-li však prostitutka chorobnými příznaky na pohlavních ústrojích nebo vůbec na některé části těla a tím může způsobiti nákazu, dlužno o tom ihned zpraviti příslušný policejní úřad, aby dotyčná osoba bez odkladů dána byla do veřejné nemocnice. Naprosto se nepřipouští, aby byly ponechány v domácím lékařském ošetřování ženy prostituované syfiliticky onemocněvší. Každý prohlížející lékař povinen jest vésti o občasných prohlídkách přesné poznámky ve smyslu instrukcí o tom vydaných a podati ihned příslušnému komisařství oznámení, jestliže se nevěstka prohlídce vůbec nepodrobila, nebo se jí nepodrobila v předepsaných lhůtách, načež má o tom komisařství co nejpřísněji zakročiti.
3. Jde-li o jakékoli nevenerické onemocnění ženských pohlavních ústrojí nehrozící nákazou, volno jest dotyčným nevěstkám buďto odebrati se k vyléčení svého neduhu do některé veřejné nemocnice nebo podrobiti se domácímu lékařskému ošetřování. Pro Vídeň předepsáno jest dále, že v zdravotní knížce zapsati jest jméno dotyčného neduhu s výslovným dodatkem »nenakažlivý«.
VI. Pohoršlivé chování se nevěstek.
Co se tkne nápadného, pohoršlivého potulování pochybných ženštin na veřejných ulicích a náměstích, lákání mužů z domovních vrat nebo z oken, dlužno zlořádu tomuto učiniti přítrž periodickými obchůzkám orgánů policejních a jinakými žádoucími opatřeními a proti provinilým, nastoupiti se vší přísností vedle případných zákonných ustanovení.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 840-844.