Plány polohopisné.


1.

Pojem a význam.


Plány polohopisné jsou stavební plány, které vyznačují všechna místa v některé obci se nalézající, jakož i třídy a ulice s jich niveau, dále veškeré pozemkové a stavební parcely vedle budov na nich vystavěných. Plány polohopisné nastiňují tedy polohu místa i příští regulaci jeho. Regulace pojmouti však lze jen potud do plánů polohopisných, pokud právě se provádějí nebo pro nejbližší čas se připravují, v obou případech musí tedy schváleny býti právoplatně příslušnými úřady. Obmezení práva stavebního připouští se jen dle míry plánu polohopisného (nál. spr. s. dv. ze dne 18. prosince 1890 č. 4034 sb. »Budwinski« 5621). Opomene-li obec při zřizování plánu polohopisného příští regulace vyznačiti, nejsou nadřízené orgány k tomu oprávněny, aby proti vůli obce takovéto regulace nařídily a provedení jich vyznačením v plánu polohopisném zajistily. Účelem plánu polohopisného však není, aby představoval snad generální projekt regulační, který by musil býti prováděn obcemi postupně a při nahodivších se stavbách, nýbrž naopak účelem polohopisného plánu v první řadě jest grafické znázornění a tím i evidence stavebních poměrů, které skutečně nebo právně existují (nál. ze dne 18. listopadu 1892 č. 3469 sb. »Budwinski« č. 6883).
2. Při zdělávání plánů polohopisných rozhodny jsou tyto zásady:
1. Plány polohopisné mají vyhovovati zdravotním požadavkům, pročež má býti přibrán i lékař ku zdělání plánů polohopisných ve všech případech, kde jest to beze značných obtíží a nákladů možné. Stavební řád pro král. hlavní město Prahu stanoví, že hlavní plán polohopisný prozkoumati má městská rada ve srozumění s městským fysikátem a městskou radou zdravotní.
2. Při zdělávání plánů polohopisných zvláštní zřetel vzíti dlužno ku poměrům kommunikačním. Plán polohopisný má býti tak zdělán, aby stavební rozlohou podporován byl styk dopravní; zvláště má se umožniti rozšíření dosavadních úzkých a otevření nových ulic.
3. Posléze jest při zdělávání plánu přihlížeti patřičnou měrou k regulaci ulic za účelem okrášlení jednotlivých obcí.
3.

Forma a obsah.


Plány polohopisné mohou býti zdělány podle map katastrálních; do nich zanésti sluší všechna čísla domovních, stavebních a pozemkových parcel a, kde toho třeba, všechny důležité body výšky (t. j. číselné označení výšky) a sice různými barvami. Plány tyto mohou však býti také zhotoveny v rozměrech větších. Katastrální mapy a situační plány zdělati jest pro města nebo pro pozemkové komplexy ležící v uzavřených místech v poměru 1 : 1440, jedná-li se o jinaké plochy, v poměru 1 : 2880 přirozené délky (nař. min. ze dne 1. června 1883 č. 86 ř. z.). Polohopisné plány pro Prahu a ostatní obce, pro které vydán byl stavební řád ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. zdělati jest v poměru 1 : 720. V plán pojmouti lze i takové regulační projekty, jichž provedení vyhraženo jest, jak za to možno míti, pozdější budoucnosti (nál. spr. s. dv. ze dne 16. dubna 1891 č. 1206).
4.

Řízení reklamační.


Polohopisné plány vyložiti dlužno po zdělání jich veřejně po dobu zákonem stanovenou; kdo cítí se poškozeným ve svých právech obsahem plánu v jakémkoli směru, může podati své námitky proti zdělání jeho u obecního zastupitelstva. Nevyhoví-li se námitkám nebo rozkladu, přísluší stěžovateli právo použiti dalších právních prostředků, jakož i stížnosti ku správnímu dvoru soudnímu. Připomínky mohou se odnášeti buďto ku soukromnému nebo veřejnému zájmu. Každý může činiti připomínky nebo námitky proti polohopisným plánům v zájmu veřejném.
Podle stavebního řádu pro Čechy vyhraženo jest schválení polohopisných plánů, jakož i rozhodnutí všech sporů vzešlých mezi jednotlivými obcemi ze zřízení plánů okresnímu výboru, který zjedná sobě dobrozdání politického úřadu okresního, ve 2. stolici pak zemskému výboru. Ve městech se samostatným statutem (v Praze a Liberci) vyhraženo jest schválení polohopisného plánu zemskému výboru, který vyžádá sobě dobrozdání od místodržitelství. V místech lázeňských vyhraženo jest naproti tomu právo to místodržitelství, kteréž opatřiti si musí před rozhodnutím dobrozdání zemského výboru. Stejnou měrou má rozhodovati místodržitelství tam, kde jde o založení nového místa (osady). Plány polohopisné, takto schválené rozhodny jsou co do směru, polohy a niveau veřejných tříd v nich stanovených, ulic a míst, takže při dalším provádění nelze v těchto třech směrech od plánu se uchýliti. Kdyby tedy časem zamýšlena byla v těchto směrech nějaká změna nebo rozšíření schválených plánů na základě usnesení dotyčného výboru obecního resp. sboru obecních starších, lze ji provéstí jen postupem takovým, kterého se vyhledává ku zdělání plánu nového. Změny obcí předsevzaté mají jen tehdy platnosť, svolí-li k těmto změnám schváleného plánu místodržitelství a zemský výbor. Udělení tohoto souhlasu zůstaveno jest volnému užívání úřadu (nál. spr. s. dv. ze dne 18. listopadu 1892 č. 3470, sb. »Budwinski« č. 6884). K samostatné změně projektů regulačních od obce stanovených není povolán zemský výbor, pokud se nejedná o spor mezi dvěma sousedními obcemi ve příčině stanovení polohopisných plánů (nál. spr. dv. s. ze dne 9. prosince 1892 č. 3743, sb. »Budwinski« č. 6933).
Citace:
Plány polohopisné. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 128-130.