Pobuřování.

Pojem.

Přečinu pobuřování se dopouští, kdo veřejně, t. j. takovým způsobem, že jeho projev může býti slyšen od neurčitého počtu osob (roz. ze dne 2. června 1893 sb. č. 1656) nebo před více lidmi (kteří nemusí současně býti přítomni, roz. ze dne 23. března 1891 č. sb. 1431), nebo tiskem, rozšířením vyobrazení nebo spisů, hanobením, úsměšky, nepravým udáváním nebo vyličováním okolností skutkových
a) snaží se jiné popuditi k nenávisti neb opovrhování oproti oběma sněmovnám říšské rady nebo zemskému sněmu, císařské armádě nebo některému samostatnému oddělení jejímu (za něž dlužno považovati také důstojnický sbor, ať již celé armády vůbec, nebo jednotlivého oddělení jejího, tudíž také garnisony, plen. roz. k. s. ze dne 28. září 1887 č. sb. 1090) nebo
b) zlehčiti nařízení nebo rozhodnutí úřadů, nebo
c) hledí jiné popuditi k nenávisti, nevážnosti nebo k bezdůvodným stížnostem proti státním neb obecním úřadům nebo proti jednotlivým orgánům vlády vzhledem ke konání jich úřadu nebo proti svědku nebo znalci ohledně jejich výpovědí před soudem, pokud ovšem v činnosti takové nesluší spatřovati nějaký těžší čin trestný, ku př. zločin rušení veřejného pokoje (§ 65 tr. z.). II.

Tresty.

Trest tohoto přečinu jest vězení od 1 do 6 měsíců. Záleží-li přečin v konkrétním případě v povzbuzování k nedůvodným stížnostem a shromažďoval-li pachatel za tím účelem podpisy nebo sumy peněžité neb alespoň k tomu vybízel, má býti trest zostřen. Původce takové stížnosti může mimo to býti vypovězen z dotyčného místa neb i korunní země, cizozemec pak vůbec z celého obvodu platnosti trestního zákona. Směřoval-li přečin tento proti císařské armádě nebo některému jejímu oddělení, jest k stíhání zapotřebí svolení ministra války resp. ministra zemské obrany.
Táž ustanovení o přečinu pobuřování obsahují také § 556 voj. tr. z. a §§ 329 a 330 tr. z. pro Bosnu a Hercegovinu.
III.

Osnova nového trest. zákona

.
Dle § 114 osnovy nového trest. z. dopouští se přečinu pobuřování, kdo veřejně vládu, ústavní sbor zákonodárný nebo nějaké oddělení nebo výbor jeho, nějaký úřad, ozbrojenou moc (čítajíc v ni i stráže vojensky organisované) nebo část’ její uráží nebo s úmyslem v nevážnost’ je uvésti veřejně tvrdí nebo rozšiřuje vymyšlené nebo přetvořené skutečnosti; na přečin tento stanoven jest trest vězení od 1 dne do 1 roku nebo peněžitá pokuta od 1 zl. do 2000 zl. Byly-li tyto okolnosti vymyšlené nebo přetvořené veřejně tvrzeny nebo rozšiřovány sice za vytknutým účelem avšak bez zlého úmyslu, nastupuje trest peněžitý od 1 do 500 zl. Stihání pro útok na ozbrojenou moc nebo na některou část’ její má místo toliko k návrhu příslušného ministra.

Citace:

Pobuřování. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 162-163.