Podniky cestovní

(Kanceláře cestovní).
1. Podniky cestovní byly na základě § 24 odst. 1 živ. ř. nařízením min. obch. a vnitra ze dne 23. listopadu 1895 č. 181 ř. z. prohlášeny za živnost koncesovanou. Provozují-li živnost tuto podniky železniční nebo paroplavební, ať jednotlivě neb společně používajíce úředníků vlastních neb jiných plnomocníků a nepřekročujíce při tom meze svého oprávnění, není potřebí zvláštní koncese.
II. Uchazeči o udělení koncese ku provozování podniku cestovního musí splniti jednak veškeré podmínky pro dosažení živnosti koncesované předepsané (§§ 22 a 23 živ. ř.), jednak vykázati musí dostatečné vzdělání všeobecné a obchodní, pokud toho ku provozování podobných podniků jest zapotřebí.
III. Koncesi udílí politický úřad zemský dohodnuv se s příslušnou obchodní a živnostenskou komorou. Při udílení koncese přihlížeti jest k tomu, zdali takového podniku skutečně jest zapotřebí. Listina koncesní obsahuje veškerá jednání, ku kterýmž koncesionář jest oprávněn.
IV. Koncese podniku cestovního zahrnovati v sobě může tato oprávnění:
1. Vydávání lístků jízdních po železnicích tu- i cizozemských, a sice lístků jednoduchých, pro jízdy tam i zpět, jízdy okružní a p.;
2. vydávání poukázek na místa v lůžkových železničních vozech;
3. vydávání jízdních lístků a poukázek kajutových pro tuzemské i cizozemské podniky paroplavební do všech přístavů a míst pobřežních s omezeními platícími ve příčině vystěhovalců;
4. pořádání společenských a zábavních jízd a vlaků zábavních;
5. výprava zavazadel cestovních a zboží expresního;
6. vydávání poukázek na hotely;
7. zprostředkování pojištění proti úrazu na cestě u ústavů, které jsou oprávněny v tuzemsku takové pojišťovací obchody provozovati.
V. Vydávání lístků pro jízdu v mezipalubí na všech cizozemských parnících, které vystěhovalce dopravují podnikům cestovním dovoleno není, a jest jim též zakázáno vystěhovalce sháněti neb jakkolivěk vystěhovalectví podporovati. Provozování obchodů vystěhovaleckých bez úředního povolení, svádění k vystěhování a nešetření příslušných nařízení tresce se nyní jako přestupek (vězením od 8 dnů do 6 měs.), po případě jako přečin (tuhým vězením od 6 měs. do 2 i 3 let a pokutou až do 2000 zl. (i 4000 zl.) (zák. ze dne 21. ledna 1897 č. 27 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 192-193.