Přerušení dopravy železniční.

Jestliže živelními událostmi nebo jinými mimořádnými pády poruší se pravidelná doprava železniční neb úplně-li se přeruší, mají se železniční dopravní ředitelstva postarati o to, aby použito bylo s největší možnou rychlostí náležitých prostředků a učiněna byla přiměřená opatření k tomu, aby byla odstraněna příčina rušení i přerušení a aby se pokud možná nejvíce zkrátilo rušení a přerušení.
1. Opatření: Jsou-li při takových nehodách okolnosti rázu takového, že nelze provozovati dopravu pošty a cestujících po trati, mají se železniční dopravní ředitelstva dle možnosti postarati o nějaký jiný způsob dopravy pošty a osob. Pokud má se v takovém případu vrátiti jízdné a kdo má nésti náklady další dopravy, posuzovati sluší dle ustanovení a dle předpisu železničního řádu dopravního o ručení podniků dopravních; tyto jsou povinny při provozování dopravy užiti všech prostředků, které podává zkušenost a věda, aby neštěstím se předešlo (§§ 16 a 17 želez. řádu dopravního ze dne 16. listopadu 1851 č. 1 ř. z. ex 1852.)
2. Oprávnění k expropriасi: Je-li potřebí při železnici dopravou se zabývající k odstranění anebo zamezení přerušení vozby naléhavých opatření za účelem provedení vyvlastňovacího práva, může míti místo zkrácené řízení s použitím těchto ustanovení: Za zavedení projednání k účelu stanovení předmětu a objemu vyvlastnění žádati sluší u politického zemského úřadu za šetření dotyčných předpisů (§ 21 zákona ze dne 18. února o vyvlastnění pro účely železniční). Úřad zemský stanoví správce projednávání, ku kterému přizvou se strany, a správce přímo po skončení projednávání vynese nález vyvlastňovací; rekurs proti tomu podaný nemá odkládacího účinku (§§ 39 a 40 zákona ze dne 18. února 1878 č. 30. ř. z. o vyvlast. pro účely železniční).
3. Závazky správy železniční: Brání-li přírodní živly nebo jinaké okolnosti jízdě po nějaké trati, má býti ihned postaráno o další dopravu až ku trati sjízdné pomocí jiných prostředků. Útraty tím vzešlé nahraditi jest železnici s odečtením jízdného po trati železniční neprojeté. Přerušení dopravy a opoždění vlaku oznámiti jest ihned zřetelným způsobem na místě obecenstvu snadno přístupném.
4. Práva železniční správy: Lhůta dodávací pro zboží převzaté ku dopravě neběží po čas přerušení dopravy nezaviněného železnicí, kterýmžto přerušením na čas překažen jest počátek nebo pokračování dopravy železniční. Překažen-li počátek nebo pokračování dopravy železniční vyšší silou nebo náhodou, má železnice odesílatele požádati o potřebné opatření se zbožím, nemůže-li se provésti další doprava jinou cestou. Odesílatel může v takových případech ustoupiti od smlouvy, avšak musí nahraditi železnici — pokud nedá se jí vina přičísti, — náklady přípravy dopravy, náklady opětného naložení a nároky co do vykonané cesty dopravní a sice zaplatiti musí poplatky v sazbách vyměřené. (§§ 26, 63 a 65 dopr. regl. obsaženého pod č. 207 v 74. kuse říš. zákonníka ze dne 10. prosince 1892).
5. Opatření zachraňovací: Zachraňování na rak. drahách upraveno jest nařízením min. obch. ze dne 23. ledna 1889 č. 49646 z r. 1888. Dle tohoto ustanoveni zříditi jest ve všech stanicích nosítka vyjma zastávky. V každé stanici, od které možno žádati zvláštní výpomocnou lokomotivu, zříditi jest velkou záchrannou skříň s nástroji ku větším operacím a obvazadly pro větší počet poranění, kteroužto skříň dopraviti jest v případu potřeby s výpomocným strojem na místo nehody. V každé stanici, ve které bydlí nádražní lékař, zříditi jest aspoň menší záchrannou skříň s potřebnými přístroji a obvazadly, kterých jednotlivý lékař potřebuje ku první pomoci při několika různých poraněních. Do každé stanice, ve které není ani velké ani malé skříně záchranné, dáti jest skřínku s obvazadly, aby jich zřízenci nádražní nebo jiné zkušené osoby mohly užiti ku prvnímu přispění, prve než lékař přibude. Kromě toho stává i zvonek signálový k tomu, aby bylo lze přivolati lékaře, záchranné skříně a nosidla.
6. Praxe: Co do přerušení dopravy železniční vynesena byla v posledních letech tato důležitější rozhodnutí: O nutnosti opatření ku zamezení přerušení dopravy železniční rozhoduje ministerstvo obchodu (nyní minist. železniční) dle volného svého uvážení; při tom může se stanoviti předmět a objem eventuálného vyvlastnění. Rozhodnutí o vyvlastnění vyhraženo jest řízení vyvlastňovacímu (rozh. ze dne 27. února 1887 č. 608.). Srazí-li se dva vlaky různých správ železničních, povinna jest k náhradě tělesného ublížení způsobeného na obou vlacích ona dráha, jejíž orgány nehodu zavinily. Dráha ručí i za poškození, která někdo utrpí skokem z vagonu, aby unikl následkům nehody, pokud dle stavu věci za to míti možno, že by dotyčná osoba zraněna byla, i kdyby ve voze byla zůstala (rozh. ze dne 12. ledna 1887 č. 14299 z r. 1886). Soudy obchodní jsou jedině příslušny ku projednávání a rozhodování žalob podaných proti podnikům železničním o náhradu za tělesná poškození a usmrcení, která způsobena byla událostmi na železnicích (rozh. ze dne 25. července 1888 č. 8758.).
Neučiní-li dráha v čas opatření za účelem vysvobození vlaku uváznuvšího ve sněhové vánici, jest povinna jak dle zákona o ručení tak i dle ustanovení obč. zákona náhradou škody zřízenci, který se při vedení vlaku nachladil a tím k službě stal se neschopným (rozh. ze dne 20. listopadu 1888). V kompetenci politických úřadů spadá vydávati nařízení v zájmu bezpečnosti veřejné dopravy při provozování podniku tramwayového (rozh. ze dne 7. listopadu 1890 č. 3454).
Přímé ručení dráhy oproti osobě poškozené při nějakém železničním úrazu v tom případu, když byl úraz zaviněn zřízenci železničními; nárok poškozeného na přímé placení lékařského honoráře dotyčným lékařům, přisouzení nákladů spojených s pozváním lékařského konsilia a za cesty do lázní; nepřípustnost přisouzení budoucích výloh léčebných; nárok manželky poškozeného na odškodnění za ošetřování jeho; nepřípustnost přisouzení výloh za zvláště nákladnou výživu, nepřiměřenou stavu poškozeného; ohled na aktivní přídavky úředníka státního při přisouzení náhrady za ušlý zisk; ohled na stav majetkový ručící dráhy při vyměření bolestného (rozh. ze dne 9. ledna 1891, č. 14644). Městské del. soudy okresní příslušny jsou též pro předsevzetí důkazu na věčnou paměť o zdravotním stavu osob poškozených při úrazu na dráze (rozh. ze dne 3. března 1891 č. 1174). Osobě poškozené při úrazu železničním přísluší 5% úroky z přisouzené náhrady avšak ode dne žaloby, nikoli ode dne úrazu (rozh. ze dne 7. října 1891.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 914-916.