Přistižení při činu.

Přistižením při činu (horkém, in flagranti) rozumí se netoliko dopadení pachatele při spáchání činu trestného, nýbrž i ten případ, když pachatel dopaden jest přímo po vykonaném deliktu, ať již na místě činu samém nebo na útěku s místa tohoto. Moment tento jest jak po stránce práva hmotného, tak i procesuálneho svrchovaně závažným.
I. V zákonu trestním pojednává se o přistižení při činu ojediněle jakožto o části skutkového podkladu, pokud určité činy jsou trestnými Přistižení při činu.
toliko s tou podmínkou, že pachatel byl při provádění jich dopaden. Se stanoviska zákona tomu tak jest při přestupku žebroty (§ 517 tr. z.), žebroty s líčenými vadami tělesnými (§ 519 tr. z.) a žebroty dětí (§ 520 tr. z.).
II. Řízení trestní.
Důležitější význam má přistižení při činu v řízení trestním: 1. jakožto důvod vazby. Dle § 173 trest. ř. obeslati jest obviněného všeobecně předkem jenom ku výslechu. Značná pravděpodobnost viny, kterouž podává přistižení při činu, zbavuje obviněného šetrnosti této, takže vyšetřující soudce v takovémto případu má právo naříditi, aby osoba podezřelá z určitého zločinu nebo přečinu i bez předchozí obsílky byla předvedena a v prozatímní vazbě držána (§ 175 tr. z.). V tomto případu smí se též protivou k pravidlu § 176 tr. ř., že totiž zatčení připouští se jen na základě písemného zatýkacího rozkazu vyhotoveného soudcem vyšetřujícím, osoba podezřelá z určitého činu trestného pronásledovati veřejným honěním a předběžně uvězniti za tím účelem, aby mohla být předvedena před vyšetřujícího soudce a to bez písemného nařízení a i soudcem nepříslušným anebo orgány úřadu bezpečnostního (§ 177 tr. ř.). Přistižení při činu dopouští — jakožto výjimku jedinou — vsáhnouti na immunitu členů říšské rady, delegací a sněmů zemských. Dle § 16 zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 141 ř. z., § 23 zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 146 ř. z. a § 2 zák. ze dne 3. října 1861 č. 98 ř. z. nesmí být nižádný člen jmenovaných zákonodárných sborů po čas zasedání, bez přivolení dotyčného sboru zatčen nebo soudně stihán pro určitý čin trestný, leč by byl přistižen při činu samém. V tomto případu má však soud předsedovi dotyčného sboru ihned podati zprávu o zatčení a zrušiti učiněné opatření, žádá-li za to sbor. (Bližší viz při čl. »Immunita«.)
2. Přistižení při činu jest důvodem prohlídky domovní. Domovní prohlídka smí se pravidelně (§ 140 tr. ř.) konati jen po soudcovském rozkazu důvody opatřeném, kterýž musí být obviněnému ihned nebo do 24 nejbližších hodin doručen. Byl-li však někdo dopaden při činu, mohou předsevzíti domovní prohlídku u něho i orgány bezpečnostní z vlastní moci (§ 141 tr. ř.). V případu tomto dlužno však účastníku k žádosti jeho ihned nebo do nejbližších 24 hodin doručiti osvědčení o provedení domovní prohlídky a důvody toho.
3. Jakožto důvod příslušnosti jeví se přistižení při činu:
a) pro soud stanný. Ježto soud stanný poukázán jest přirozeně na rozsuzování co nejrychlejší, nařizuje § 437 tr. ř., že před soud stanný staví se pravidelně jen takové osoby, které buďto byly při činu přistiženy nebo o nichž se lze domnívati, že proti nim může býti neprodleně podán důkaz viny.
b) Pro soud hlavního líčení: Jestliže mezi hlavním líčením v zasedací síni spáchán byl nějaký čin trestný a pachatel při tom přistižen, jest dotyčný soud příslušným k okamžitému odsouzení pachatele, ač-li trestný čin nespadá v kompetenci soudu vyššího řádu (soud porotní, pokud se týká soud sborový). Řízení může se konati na konci hlavního přelíčení nebo mezi líčením hlavním, jež se tím přeruší. Právní prostředky vznesené proti takovémuto rozsudku nemají moci odkladací. O tomto případu (intermezzu) jest sepsati zvláštní protokol (§ 278 tr. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Přistižení při činu. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 1053-1054.