Protokoly soudní.

I. Pojem.
Protokolem soudním nazývá se listina v určité formě zřízená, kterou se obsah i forma soudního jednání zjistiti má.
II. Účel a přípustnost.
Účel soudních protokolů jest v podstatě dvojí:
Buď mají podati obraz o úkonech před soudem prováděných tvořících součást jistého řízení soudního, nebo mají nahraditi písemné podání soudní t. j. mají kodifikovati prohlášení stran nebo jiných účastníků, jež z důvodů procesuálných k vědomosti soudu přivoděna býti mají (na př. návrhy, oznámení bydliště svědků, jmenování auktora а p.).
Ve funkci své prvnější objevují se protokoly jako zjištění obsahu a formy jednání soudce nebo soudních zřízenců (na př. soudního sluhy jako orgánu výkonného) sloužící k tomu, aby materiál předvedený buď pro pozdější potřebu téhož soudu (na př. při odročení roku) nebo pro potřebu instance vyšší (při prostředcích opravných) nebo i pro účastníky soukromé (na př. protokol o uzavřeném smíru) byl zachován, aby výsledky důkazů soudem provedených na jisto byly postaveny (na př. protokoly o výslechu svědků, znalců, soudním ohledáním а p.), aby práva tím kterým úkonem soudním založená byla listinně zjištěna (na př. protokol o upravení soudních hranic, o zabavení movitosti a p.), nebo aby vůbec výsledky soudního šetření byly pro další potřebu kodifikovány (na př. protokol o inventuře pozůstalostní, protokoly o trestním vyšetřování a p.).
Důležitost protokolů podání nahražujících objevuje se obzvláště v řízení nesporném a trestním, kdy všecka přednesení a všecky návrhy, zahrnuje v to i opravné prostředky, protokolárně lze činiti, jakož i v řízení exekučním, jež v § 53 všeobecnou možnost uznává, všecky návrhy i všecka oznámení jak u soudů okresních, tak i sborových do protokolu podati.
Pokud jde o řízení sporné, mohou strany vůbec jen před soudy okresními a jen když nejsou zastupovány advokáty, podání svá zejména i rekurs do protokolu učiniti (§§ 434, 520 odst. 2. c. ř. s.); odvolání a prohlášení o odvolání lze však u soudů okresních jen tenkráte protokolárně vznésti, když v místě soudu ani dva advokáti svého sídla nemají (§§ 465 odst. 2. a 468 odst. 2. c. ř. s.).
Při soudech sborových jest možnost protokolárního přednesení návrhů mimo ústní jednání činěných obmezena na sporé výjimky. Srv. o tom článek »Podání«. III. Podmět.
Zřízení soudního protokolu přísluší z pravidla soudci a sice u soudů okresních samosoudci nebo úředníku soudcovskému pomocnému, jemuž ten který úkon, jenž ke zřízení protokolu podnět zavdal, k samostatnému provedení byl přikázán (§ 3 in fine z. o s. org.), při soudech sborových, jde-li o úkony, jež některý člen senátu jako samosoudce (§ 7 j. n. a čl. 14. úv. z. k j. n.), nebo jako soudce k příkazu činný (na př. § 239 c. ř. s.) předsevezme, tomuto, jinak předsedovi senátu, za stálé kontroly senátu samého (§§ 214 a 211 с. ř. s. a § 101 tr. ř.).
Některé protokoly dosahu a rázu jednoduššího sepisuje samostatně bez intervence soudcovy soudní kancelář. Případy ty vypočteny jsou v §§ 313 a násl. j. ř.
Protokol o výkonu exekuce (na př. o zabavení svršků, o uvedení správce v detenci věci, o prohlášení poddlužníka o zabavené pohledávce dle § 301 ex. ř. a p.) zřizuje sám orgán výkonem exekuce se zabývající, tedy úředník výkonný, c. k. notář nebo soudní sluha (§ 24 exek. ř.).
O úkonech, jež v řízení nesporném z příkazu soudu předsevezme notář jako soudní komisař, náleží tomuto sepsání příslušného protokolu (na př. o inventuře pozůstalostní, konkursní, o dobrovolném odhadu nebo dobrovolné dražbě a j.).
Pokud přísluší zřízení protokolu úředníku soudcovskému, má býti, ač-li nejde o řízení nesporné, ve kterém si může protokol psáti sám referent (§ 38 odst. 2. zák. o. s. org.), k jednání přibrán přísežný zapisovatel (§ 15 j. n.), jenž jest vzat z řady úředníků pomocných, zejména osob v přípravné službě soudcovské se nalézajících (§§ 24, 28 min. nař. z 15. srpna 1897 č. 192 ř. z.) nebo ze zřízenců soudní kanceláře (§ 16 odst. 2. j. n., §§ 38 a 57 z. o s. org., § 101 tr. ř.).
Rovněž může i notář k protokolování úkonů, jež jako soudní komisař provádí, si zapisovatele přibrati.
Protokoly poradní, t. j. protokoly zřízené o poradě a hlasování v senátě o té které záležitosti právní, pojícím se bezprostředně k ústnímu jednání, zřizuje pod dozorem předsedovým sám zapisovatel (§§ 14 j. n., 186 j. ř., 272 tr. ř.).
V řízení trestním súčastní se při sepisování protokolu o soudním ohledání (§ 116 tr. ř.), o domovní a osobní prohlídce (§ 142 tr. ř.), a žádá-li toho obviněný nebo vyšetřující soudce toho potřebu vidí, i o výslechu obviněného (§ 198 tr. ř.) vedle soudce a zapisovatele ještě dva t. zv. soudní svědci (§ 102 tr. ř.), jejichž úkolem jest, na všecko, co před nimi se provádí nebo co proneseno bylo, bedlivý dáti pozor a bdíti nad tím, aby všecko to náležitě a správně v protokolu bylo zjištěno (§ 102 tr. ř.).
IV. Všeobecné náležitosti protokolu.
Každý protokol musí obsahovati přesné údaje, sloužící k zjištění totožnosti jeho. Údaje tyto, uváděné hned v předu každého protokolu, tvoří jeho hlavu.
a) Protokoly v řízení sporném i nesporném, jakož i protokoly o jednání v řízení exekučním sepsané obsahují v hlavě:
1. označení soudu, a je-li soud rozdělen na více oddělení, i číslo příslušného oddělení (§ 287 č. 1. c. ř. s. a § 193 j. ř.);
2. udání času, t. j. dne a hodiny počátku po případě i konce jednání (srv. zodp. ot. k § 207 с. ř. s.), jakož i místa, kde protokol jest spisován v řízení sporném, jde-li o protokol sepsaný před soudem rozhodujícím, vytčení, bylo-li jednáno veřejně nebo s vyloučením veřejnosti (§ 207 č. 1. c. ř. s.);
3. stručné označení předmětu, o kterém protokol jest zřizován, a to v řízení sporném a exekučním uvedením stran i jejich zástupců a puncta litis, v řízení nesporném udáním záležitosti právní a krátkým naznačením obsahu dotčeného jednání (§ 207 č. 2. c. ř. s., § 78 exek. ř.);
4. osoby přítomné a to:
α) od soudu, t. j. jména soudců, zapisovatele, a je-li přítomen tlumočník, i jméno tohoto,
β) od stran, t. j. sporné strany i jejich zmocněnce nebo zástupce, jakož i jiné osoby k soudu volané a jednání se súčastňující (§§ 207 č. 3., 216, 445 [protokoly před soudem okresním], 457 [v řízení bagatelním], 493 odst. 2. c. ř. s. [v řízení odvolacím] a § 57 exek. ř.).
b) Protokoly o výkonu exekuce mají obsahovati místo i čas svého zřízení, jména osob při úkonu exekučním přítomných a předmět exekučního jednání (§ 60. exek. ř.).
Ad a) a b). Kromě částí již uvedených má každý protokol sepsaný v některé již zahájené záležitosti civilní nésti v pravém hořejším rohu i číslo jednací záležitosti dotčené.
c) V řízení trestním vykazují protokoly v hlavě označení místa, roku a dne zřízení a jména osob přítomných (§§ 104 odst. 2., 271 tr. ř.).
d) Protokoly poradní, jež vyskytují se jak v sporném řízení civilním, tak i v řízení trestním, pokud příslušným jest soud sborový, obsahují v úvodu číslo jednací, soud, číslo senátu, den porady a jméno zapisovatelovo. Jména členů senátu jest jen tehdáž uvésti, když se porady a hlasování i soudcové náhradní súčastní (§ 186 j. ř.).
V. Obsah protokolu.
Po hlavě protokolu následuje jeho obsah, jenž má podávati sice stručný, však přec úplný a řádný obraz o úkonu, k jehož zjištění protokol onen byl sepsán. Co všecko do protokolu pojato býti má, řídí se povahou protokolovaného jednání.
Pokud jest protokol náhradou za přípravný spis, musí vykazovati náležitosti přípravného podání (§ 79 c. ř. s.). Srvn. článek »Podání«.
Jde-li o zjištění určitého právního jednání před soudem předsevzatého (na př. uzavření smíru, zřízení posledního pořízení а p.), nutno příslušný vzíti zřetel i k předpisům materielního práva, podmínky platnosti tohoto právního jednání vytýkajícím.
Co do jednotlivostí nutno rozeznávati:
A. Řízení sporné.
Civilní řád soudní rozlišuje, pokud pojednává o obsahu protokolu:
1. protokoly jednací (§ 207 a násl. c. ř. s.);
2. protokoly sepsané mimo ústní jednání (§ 216 c. ř. s.).
Ad 1. Protokoly jednacími nazývají se protokoly sepsané o ústním jednání před soudem rozhodujícím, ať soudem tím jest soud okresní nebo sborový. Účelem jejich jest jednotlivé důležité body řízení písemně zjistiti a tak jednak soudcům při vynášení rozsudku k oživení všeho, co bylo předneseno a co materiál pro rozhodnutí tvoří, přispěti, jednak instanci vyšší přezkoumání řízení v prvé stolici provedeného umožniti. (Viz Neumann, Com. str. 500.) Protokol jednací předpokládá projednávání. Nesepisuje se tedy, když řízení zůstalo in suspenso (§ 81. j. ř.).
Protokoly jednací obsahují:
а) udání o chodu celého líčení, t. j. přehled o všech krocích, kterými řízení se bralo, v pořadí chronologickém s udáním obsahu jednotlivých úkonů (§ 209 c. ř. s.). Jako takové kusy sluší protokolovati: že řízení bylo zahájeno, že důkazy byly provedeny, listiny přečteny, strany slyšeny, seznam útrat předložen, řízení přerušeno nebo ukončeno, rozhodnutí vydáno a p.;
b) všecky disposice stran se sporným nárokem, jimiž buď právní záležitost vyřízení svého dochází, nebo obsah žalobního nároku se určuje a opravuje. Sem patří dle § 208 odst. 1. c. ř. s. prohlášení stran, která obsahují obmezení nebo změnu žalobní prosby, výslovné uznání dluhu nebo vzdání se nároku, jehož se bylo domáháno, nebo části jeho neb vzdání se opravných prostředků. Sem patří i soudní smír při jednání uzavřený (§ 204 odst. 1. c. ř. s.).
c) prohlášení stran o navrženém přísežném výslechu, které má důležitost obzvláště v případě §u 383 c. ř. s.
d) návrhy za jednání některou stranou učiněné, jimž soudem nebylo vyhověno, nebo které až do konce roku stranami nebyly vzaty zpět, pokud
α) týkají se věci hlavní, nebo
ß) pro průběh nebo rozhodnutí věci jsou důležity.
Ad a) sluší rozuměti netoliko všecky návrhy, týkající se materielní otázky sporu, nýbrž vůbec všecky návrhy soudní, o kterých se rozhodnutí soudní žádá, třebas vztahovaly se toliko na některou otázku procesuální, na př. vedlejší intervenci, navrácení v předešlý stav, námitky proces vylučující a p.
Ad ß). Je-li některý návrh, věci hlavní se netýkající, pro rozhodnutí věci důležit či nikoli, rozhodnouti má soudce (předseda senátu а k námitce strany senát [§ 214 c. ř. s.]) dle volné své úvahy. Bude asi nutno protokolovati návrh na odročení roku (§ 134 c. ř. s.), na vyloučení veřejnosti (§ 172 c. ř. s.), na odmítnutí nových údajů faktických a průvodů (§§ 179, 275 c. ř. s.), na předložení listin (§ 303 c. ř. s.), na výslech svědků vzdálených soudem procesním (§ 328 c. ř. s.) a j. v. Sem náleží zajisté i výtka, že porušena byla forma procesuálného jednání nebo porušeno řízení (§ 196 c. ř. s.).
Podmínkou protokolování v obou uvedených případech (ad α a ß) jest, aby učiněnému návrhu vyhověno nebylo, a aby je strana zpět nevzala. Nedošlo-li k rozhodnutí o nich, nutno je vždy do protokolu pojati;
e) usnesení a rozhodnutí soudů při jednání vynesená a prohlášená a to bez ohledu k tomu, je-li proti nim opravného prostředku či nikoli (srvn. mot. vl. osn. k с. ř. s. str. 275), zejména i usnesení průvodní (§ 277), jakož i ona nařízení a opatření předsedy senátu, proti kterým jest opravný prostředek dovolen, t. j. ona, proti kterým i když byla senátem potvrzena, stížnost podati možno (§ 208 č. 3. c. ř. s.).
Ovšem má býti protokolováno vždy jen rozhodnutí samo, nikoli i jeho odůvodnění;
f) stručný obsah všech obojstranných přednesení k stavu věci se vztahujících ve formě souvislého výkladu sporného případu, z něhož netoliko podstata věci a vzájemné útočné a obranné prostředky jsou patrny, nýbrž i zjevno, co doznáno a co sporno, a jaké průvodní prostředky pro fakta sporná jsou nabízeny (§ 209 c. ř. s.). Nikdy však nesmí býti v protokol pojímány právní dedukce;
g) výsledky všech důkazů, jež při jednání samém byly předsevzaty (§ 343 důkaz svědecký, § 367 důkaz znalecký, § 370 ohledání soudní, § 371 výslech stran).
h) vedle částí již uvedených může při soudech okresních ještě do protokolu jednacího býti pojato udělení plné moci přítomnou stranou zmocněnci (§§ 30, 443 c. ř. s.).
Předpisy právě uvedené jsou jednak doplněny, jednak vzhledem k zvláštním poměrům dotčených případů zvlášť modifikovány ohledně protokolů o ústním jednání
a) v řízení bagatelním,
b) v řízení odvolacím.
Ad a). Protokol v řízení bagatelním má dle § 451 c. ř. s. obsahovati vedle údajů v § 208 č. 1. (shora č. 1. lit. b) uvedených zejména ještě:
α) Zápisy o plné moci do protokolu dané, když strana osobně se zmocněncem se dostaví; o žalobní prosbě, jestliže vznesena byla v některý den soudní za současného dostavení se obou stran k okamžitému projednávání ochotných (§ 439 c. ř. s.); o podstatném obsahu důkazů provedených a zvláště o tom, zda některý svědek nebo znalec byl do přísahy vzat před svým výslechem nebo po něm, anebo zdali do přísahy vzat nebyl; dále o tom, že straně před nepřísežným výslechem a před přísežným slyšením byla dána zákonná připomenutí (§§ 376, 377);
β) rozsudky při jednání vynesené a vyhlášené, jakož i ta nařízení a opatření soudcova, proti nimž dopuštěn jest opravný prostředek.
γ) poznámku, zdali strany byly při prohlášení rozsudku přítomny;
δ) nemůže-li býti započaté jednání skončeno jednoho dne, budiž k návrhu nebo podle úvahy soudcovy z úřední moci výslovný odpor žalovaného proti tvrzením, žalobě za základ položeným, jednacím protokolem dotvrzen v stručném znění.
Ad b). Protokol o ústním jednání odvolacím resp. dovolacím podléhá těmže předpisům jako jednací protokol vůbec. Poněvadž se však v řízení opravném soudu předkládá jen materiál, u soudu nižšího již probraný, a ve spisech soudů instancí nižších zjištěný, netřeba protokolovati ničeho, než obsah přednesení skutkového a nabídnutí důkazů stran odchylující se od údajů procesních spisů soudu nižšího o obsahu jednání (§§ 493 odst. 1., 513 c. ř. s.).
Ad 2. Jako protokoly sepsané mimo ústní jednání objevují se protokoly:
a) v řízení přípravném,
b) o prováděných důkazech,
c) o jednotlivých jiných úkonech soudních mimo ústní líčení předsevzatých.
Ad a) Obsah protokolů sepsaných v řízení přípravném různí se dle účelu, pro který bylo řízení přípravné zahájeno, a sice:
α) má-li místa z důvodu §u 245 č. 1. c. ř. s., t. j. proto, že jde o spor účetní nebo spory podobné, má protokol podati obrázek o výsledku přípravného jednání, jehož cílem jest nesporné nároky od sporných odlišiti a pro nároky sporné všechen materiál faktický i sporný na jisto postaviti.
Ve protokolu tomto se tedy zjistí:
αα) které nároky a vzájemné nároky se vznášejí, a které útočné a obranné prostředky se uvádějí;
ββ) které z těchto nároků, vzájemných nároků útočných a obranných prostředků jsou sporné a které nesporné;
γγ) co se sporných nároků týče, budiž uveden úplný stav věci, který na jevo jde z přednesení stran a udány buďte průvodní prostředky stranami naznačené, námitky proti důkazům činěné a podaná prohlášení o průvodních prostředcích a průvodních námitkách (§ 250 c. ř. s.);
δδ) byly-li ve smyslu §u 250 posl. odst. prováděny v tomto řízení přípravném důkazy, jest i výsledek jich v protokol pojati.
β) Byl-li spor k přípravnému řízení pro velikost i spletitost sporného materiálu poukázán (§ 245 č. 2. c. ř. s.), má soudce úplný stav věci, jak jej výslechem stran nebo ústním projednáváním dle § 251 předsevzatým vyšetřil, protokolem na jisto postaviti, průvodní prostředky a učiněné průvodní námitky a prohlášení stranami o prostředcích průvodních i námitkách průvodních podaná uvésti a po případě, jak shora α) sub δδ) uvedeno, i výsledky důkazů provedených protokolovati.
Ad α a β). V obou případech naznačených nutno v protokol i pojati eventuelní uznání nároku sporného, načež protokolování obsahu jednání na uznaný nárok se vztahujícího odpadá (§ 252 posl. odst. c. ř. s.), a nebylo li o námitkách při prvním roku ohlášených, že soud jest nepříslušný, pořad právní nepřípustný, že spor jest zahájen nebo rozepře právoplatně rozhodnuta, jednání zvláštní ustanoveno, třeba v protokolu zjistiti i faktický a průvodní materiál k odůvodnění námitek oněch sloužící (§ 252 c. ř. s.).
γ) Bylo-li nařízeno přípravné řízení k provedení důkazů (§ 245 č. 3. c. ř. s.), zapíše se v protokol výsledek výslechu stran, předsevzatého dle § 253 с. ř. s. k tomu cílí, aby mohl soudce provedení důkazů jemu svěřené říditi a úplně a účelně připraviti potřebné, aby pravdivý věci stav při ústním přelíčení snadno a rychle na jisto mohl býti postaven. Vedle toho ovšem pojati jest protokol výsledek všech důkazů, jež při tomto roku v řízení přípravném provedeny byly. Důkazy tyto kodifikují se v protokolu spůsobem v následujícím (ad b) uvedeným.
Ad b). Protokoly o prováděných důkazech sepisují se jen tehdáž samostatně, byl-li důkaz mimo ústní jednání předsevzat (§§ 343, 367, 370 c. ř. s.). V příčině té nutno rozlišovati:
α) Důkaz svědecký: V protokolu o tom sepsaném jest zejména uvésti, které strany byly při výslechu přítomny, byl li svědek před nebo po výslechu vzat v přísahu či zdali vůbec nepřísahal, nebo bylo-li rozhodnutí o tom ponecháno soudu rozhodujícímu. Dále jest uvésti odpovědi svědka na všeobecné otázky jemu o poměrech osobních a vztahu jeho ke stranám dle § 340 dané, po případě i výsledek dotazování se dle § 337 c. ř. s., jestli v základě jeho uchýleno se bylo od pravidelného chodu dokazování svědeckého. Potom následuje vlastní výpověď svědkova dle podstatného svého obsahu a pokud toho potřeba se jeví, slovná (§ 343 c. ř. s.); β) o důkazu znalci a soudním ohledáním platí vůbec, tedy i co do obsahu protokolování, stejné předpisy jako o důkazu svědeckém (§§ 367, 370 c. ř. s.).
γ) co do důkazu výslechem stran, třeba jen podotknouti, že jsou-li strany vyslýchány nepřísežně, třeba v protokolu zjistiti že upamatovány byly, že jim bude po případě výpověď přísežně stvrditi (§ 376 c. ř. s.);
δ) protokol o důkazu k věčné paměti upraví se dle předpisů platných pro ten který důkaz. Protokol tento schovává se u soudu, jenž dokazování k zachování průvodů nařídil (§§ 384 odst. 3. c. ř. s.). Veden-li spor u jiného soudu, zašle se protokol soudu procesnímu na jeho žádost nebo k návrhu jedné ze stran (§ 388 odst. 2. c. ř. s.).
B. Řízení exekuční.
V řízení exekučním nalezáme zvláštní ustanovení o obsahu protokolu, jen pokud jde o protokol zřízený o stání dražebním.
Protokol tento má vedle jmen soudcův a zapisovatele, jakož i jmen osob přítomných, pokud náleží v řadu oněch, jež měly býti o terminu dražebním vyrozuměny (§§ 171—173 exek. ř.), obsahovati:
1. udání času, kdy stání započalo, vyzvání, aby činěna byla podání, a ukončení dražby;
2. jména podavatelů a jistota jimi daná;
3. všecka podání při dražbě se naskytla, přijatá nebo od soudce odmítnutá;
4. rozhodnutí o příklepu při stání prohlášené;
5. byl-li podán odpor proti udělení příklepu, jména osob, jež odpor vznesly, důvody pro odpor uvedené, důkazy přednesené a skutkový stav věci, jak plyne z prohlášení účastníků;
6. vrácení vadia podavatelům, jejichž podání nebylo přijato.
Jinak podléhají protokoly v řízení exekučním všeobecným předpisům shora uvedeným, obsahujíce zjištění všech kusů, jež tvoří podstatu protokolovaného soudního jednání.
C. Řízení nesporné.
Podobně nevykazují ani protokoly sepsané v řízení nesporném nižádných zvláštností a odchylky od pravidla nařizujícího, aby protokolem na jisto byla postavena jednak forma protokolovaného úkonu, jednak obsah. Vzpomenuto budiž zvláště jen protokolu, sepsaného o inventuře pozůstalostní nebo konkursní, jež obsahovati musí všecko, co dle předpisu cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. v inventář pojato býti má (§§ 98 a násl.; viz form. č. II. k § 110), a protokolu likvidačního v konkursu, jenž dle § 115 konk. ř. vykazovati má seznam všech přihlášených pohledávek, o kterých bylo při stání likvidačním jednáno, a poznámku u každé položky, zdali a pokud pravost a pořadí její jest nepopřeno, nebo zdali, kým a v jakém obsahu pravost a pořadí jest v odpor bráno.
D. Řízení trestní.
V řízení trestním obsahují protokoly o úkonech řízení přípravného sepsané kodifikování všech momentů pro obviněného i proti němu svědčících.
O obsahu protokolu o ohledání mrtvol srvn. § 14 nař. z 28. ledna 1855 č. 6. ř z.
Protokol o hlavním přelíčení sepsaný má uváděti všecky podstatné formálnosti řízení, zejména má udávati, kteří svědci a znalci byli vyslýcháni, které písemnosti čteny, byli li svědci a znalci v přísahu vzati, nebo proč se tak nestalo, pak i všecky návrhy stran a rozhodnutí o nich, ať od předsedy senátu nebo od soudu vynesená. Strany mohou žádati, aby určité body k ochraně jejich práv v protokole byly zjištěny.
Nesepsání protokolu o hlavním přelíčení zakládá zmatečnost jednání (§§ 271 a 272 tr. ř.).
Protokoly poradní:
a) V protokol poradní v řízení civilním jest, pokud jde o rozsudek, který hned po ústním jednání se vydává, třeba i nebyl publikován, pojati jen nález rozsudečný (§ 417 č. 3. c. ř. s.), nikoli také jeho odůvodnění. Při usneseních jest rovněž v protokolu poradním uvésti jen rozhodnutí samo a odůvodnění jen tenkráte pojmouti, jestli právě v příčině tohoto odůvodnění mezi členy senátu se rozpor naskytl, který hlasováním musil býti odstraněn (§ 186 odst. 3. a 4. c. ř. s.).
b) V řízení trestním jest v protokole poradním o líčení závěrečném vylíčiti poradu a hlasování nejprvé o všech otázkách během řízení od soudu rozhodnutých v pořadí chronologickém (§§ 230, 238 tr. ř.), pak teprve poradu a hlasování o předmětu hlavním (otázce viny, trestu, náhrady škody, zaplacení útrat trestního řízení) a na konec podotknouti, kterému členu senátu bylo uloženo rozsudek sepsati (§ 162 instr. pro soudy trestní).
VI. Spůsob sepsání.
Pro sepsání protokolů platí následující předpisy:
1. Protokoly nutno zříditi hned při tom kterém úkonu, k jehož zjištění slouží, nebo není-li tak možno (na př. při ohledání věcí in loco rei sitae), ihned potom (§§ 209 odst. posl., 211, 212, 370 odst. 2. с. ř. s, § 59 exek. ř. а § 104 odst. 1. tr. ř.). [Z § 213 posl. odst., dle něhož má býti protokol na místě předsedy, jehož zašla nějaká překážka, od nejstaršího člena senátu podepsán, neplyne opak, poněvadž má tu zákon na mysli ne případ, že by nebyl protokol hned zřízen, nýbrž že by v čas zřízený protokol nebyl hned podepsán.]
2. Protokol má býti co možno stručný, obsahující jen výsledky provedených úkonů. Jen výjimečně mohou některá skutková přednesení stran nebo nabídnutí důkazů obšírněji býti v protokol pojata (§ 209 odst. 3. c. ř. s.), nebo i výpověď svědecká pokud na jejím znění záleží, šířeji, ba i slovně protokolována (§ 343 c. ř. s.). Nikdy však nesmějí býti celé řeči stran v protokolu uváděny (§ 210 odst. 2. c. ř.).
Podobně má i v řízení trestním výslech obviněného nebo výslech svědků po případě i znalců býti vepsán v protokol jen dle podstatného svého obsahu a jen výjimečně, kde důležitost věci nebo zvláštní okolnosti to nutným činí, jest výpovědí slovně do protokolu pojati. Otázky nutno jen tehdáž naznačiti, jestli by jinak odpovědi nebylo lze porozuměti (§ 104 tr. ř.).
3. Hlavu protokolu, a všeobecné náležitosti jeho k zjištění identity sloužící má napsati vždy zapisovatel sám bez poukazu soudcova. Další obsah protokolu podléhá zřízení zapisovatele a soudce jednotlivce, pokud se týče předsedy senátu. Spolupůsobení jejich jest následujícím spůsobem upraveno:
a) Jde-li o protokoly jednací v řízení sporném, má zapisovatel k poukazu soudce jednotlivce (předsedy senátu) všecky návrhy a prohlášení dle § 208 č. 1., jež v protokol jest pojati, jakož i všecka rozhodnutí soudní protokolovati v pořádku chronologickém. Pokud jde o protokolování materiálu faktického a průvodního, jest dvojí spůsob možný: Buď zapisovatel sám dle pokynů soudcových všecka faktická přednesení a prohlášení průvodní, jež v protokol vepsati třeba, v pořádku časovém zjišťuje, anebo soudce (předseda senátu) po ukončení určitého oddílu rozepře, (na př. po odbytí otázek procesuálných, po probrání materiálu ohledně jednoho z více prováděných nároků), nebo po ukončení jednání při tom kterém roku výsledek řízení ve stručném přehledu zapisovateli diktuje (resumé-protokol) (§ 211 c. ř. s.). Tento způsob protokolování má býti při okresních soudech pravidlem (§ 443 c. ř. s.). Poněvadž tento resumé-protokol má obsahovati materiál nejméně jednoho uzavřeného oddílu sporu (srvn. zodp. ot. k § 212 с. ř. s.), není možno učiniti jeho předmětem toliko jednu řeč strany (srvn. § 210 odst. 2. c. ř. s.).
b) Protokoly, jež sepisují se mimo ústní jednání, podobně jako i protokoly v řízení nesporném a exekučním diktuje zapisovateli soudce při dotčeném jednání intervenující (§ 79 odst. 2. c. ř. s.).
c) V řízení trestním má soudce protokol při vyšetřování sepsaný nahlas, tak aby jej přítomní mohli slyšeti, diktovati. Vyslýchaní mohou žádati, aby jim bylo dovoleno výpovědi své zapisovateli do pera říkati. Zneužijí-li tohoto práva jim poskytnutého, může jim je soudce vždycky odníti (§ 104 posl. odst.).
Protokol o hlavním trestním přelíčení sepisuje zapisovatel dle poukazů předsedových.
d) Protokoly poradní spisuje samostatně zapisovatel při poradě a hlasování přítomný pod dozorem předsedy senátu (§ 186 j. ř.).
4. Protokoly o ústním veřejném líčení sepsati jest během veřejného řízení za přítomnosti všech členů senátu. Pokud protokol se zřizuje teprve po ukončení jednání vůbec nebo některého jeho oddílu, žádá se přítomnosti všech členů senátu a veřejnosti jen při resumé předsedovu (zodpov. ot. k § 212 c. ř. s.).
5. Návrhy protokolů jednacích, stranami zřízené, nesmí soud pod zmatečností celého řízení přijati a založiti (§§ 471, 477 č. 8 a 494 c. ř. s. [Tím ovšem není vyloučeno, aby si advokáti připravili a sebou přinesli zápisky, jež se dle §§ 265 a 444 c. ř. s. k protokolu mají připojiti.]
6. Protokol nemá vykazovati zjevné vady, které by důvěru v jeho pravost oslabovaly. V příčině té ustanovuje zejména trestní řád v § 106, že v napsaném nemá býti ničeho vymazáno, přidáno nebo změněno. Místa přeškrtnutá musí zůstati čitelnými. Dodatky a změny, jež vyslýchaný k své výpovědi učiní, poznamenávají se na kraji nebo v dodatku.
VII. Úlevy v protokolování obsahu soudního jednání.
Zásadou v rakouských platných zákonech důsledně provedenou jest, že nemá býti ve spisech totéž vícekráte než jednou. Proto také ve všech případech, kdy do protokolu by mělo býti něco pojato, co již v některé písemnosti součást aktů tvořících jest obsaženo, dostačí, jestli se v protokole jen na písemnost tuto a její obsah poukáže, aniž by bylo třeba obsah její opakovati. Zásada ta přichází dle výslovného ustanovení k platnosti:
А. V řízení civilním
1. při protokolech jednacích v následujících směrech:
a) při udáních o přednesení skutkovém a nabídnutých důkazech má α) pokud možno na přípravná podání nebo na vylíčení skutkové povahy ve vyhotoveních původního usnesení býti poukázáno (§§ 211, 252 odst. 3 c. ř. s., 273 odst. 3 a 494 odst. 3 c. ř. s.). Pak obsahuje protokol jen úchylky podstatné, jaké od obsahu přípravných podání, nebo bylo-li provedeno řízení přípravné, od výsledků řízení tohoto ve spisech zjištěných při hlavním přelíčení se naskytly.
β) Bylo-li řízení při soudech okresních u jediného roku ke konci přivedeno a rozsudek hned potom vydán, v jehož skutkovou povahu celý sporný materiál byl pojat, dostačí, jestli v protokole jednacím se toliko na tuto skutkovou povahu rozsudku poukáže (§ 445 odst. 1 c. ř. s.). Pak obsahuje protokol jen všeobecné náležitosti v § 207 (hlavu) a v § 208 c. ř. s. (disposice stran s petitem, návrhy a rozhodnutí) uvedené.
γ) V řízení odvolacím dostačí zjistiti v protokole jen odchylky, které se ve skutkovém přednesení a v nabídnutých důkazech u porovnání s obsahem spisů prvé stolice objevují (§ 493 odst. 1 c. ř. s.). Bylo-li líčení odvolací skončeno hned při prvním terminu, platí o protokolování skutkového materiálu totéž, co o okresních soudech shora (ad β) jest uvedeno.
b) Další úleva v protokolování v řízení sporném záleží i v tom, že může předseda senátu k návrhu dovoliti, nebo po případě ex officio naříditi, aby strany jednotlivé své projevy a návrhy, jež dle §§ 208 a 209 c. ř. s. do protokolu pojaty býti mají, jakož i výtky vadného řízení (§ 196 odst. 3 c. ř. s.) písemné předložily, by je k protokolu jednacímu připojil. Pak ovšem odpadá protokolování obsahu těchto písemností a dostačí v protokolu jen se ho dovolati (§ 265 c. ř. s.). Při okresních soudech může však soudce příkaz tento dáti jen oněm stranám, které jsou zastoupeny advokáty (§ 440 posl. odst. c. ř. s.).
Poněvadž, jak již podotčeno, těmito zápisky stran může nahrazeno býti protokolování toliko projevů a návrhů, nesmí soudce stranám uložiti, aby také vylíčení skutkové povahy písemně předložily (srovn. mot. vl. osn. k § 297 с. ř. s.).
c) Rovněž netřeba v protokol pojímati rozhodnutí soudní při jednání vynesená a publikovaná, jestli současně s prohlášením byla k jednacímu protokolu připojena (§ 208 odst. posl. с. ř. s.).
B. v řízení trestním.
1. V řízení trestním pojímají se v protokol o hlavním líčení odpovědi obžalovaného svědků nebo znalců jen tehdáž, když obsahují odchylky, změny nebo dodatky udání ve spisech složených nebo byli-li znalci teprve při hlavním přelíčení po prvé vyslýcháni (§ 291 odst. 3 tr. ř.).
2. V řízení přestupkovém může při vyšetřováních, jež neslouží k důkazu při hlavním přelíčení, nebo které mohou býti opakovány, místo protokolu býti zřízen soudcem nebo zapisovatelem jen stručný zápisek o obsahu učiněných výpovědí (§ 452 č. 7 tr. ř.).
C. Protokoly poradní.
Byl-li návrh referentův písemně předložen nebo souhlasí-li s návrhem strany nebo jiného účastníka v protokolu jednacím zjištěným, dostačí, jestli se v protokole poradním jen na písemný onen návrh nebo na protokol jednací (uzávěrkováním dotčených míst) poukáže a výsledek hlasování zjistí. Jestli člen senátu k poukazu předsedovu své mínění napíše, lze v protokole poradním jen na tento zápisek se odvolati (§ 186 odst. 2 a 3 j. ř.). Při usneseních, která se dějí při ústním líčení bez přerušení jeho, netřeba spisovati poradní protokol; protokol tento nahražuje zjištění v protokol jednací pojaté, že učiněné usnesení bylo publikováno (§ 186 odst. posl. j. ř.).
VIII. Podpis protokolu.
1. V řízení civilním:
a) v řízení sporném.
Protokol jest předložiti stranám resp. jejich zástupcům (§ 212 c. ř. s.), a obsahuje-li výpovědi svědků nebo znalců (§ 342 odst. 2 a § 367 c. ř. s.), i svědkům, pokud se týče znalcům k prohlédnutí nebo přečtení. Podepsán budiž stranami a soudcem jednotlivcem, při sborových soudech předsedou senátu. Zašla-li by tohoto nějaká překážka, podepiš protokol nejstarší člen senátu. Byl-li povolán k jednání tlumočník, má i on protokol spolupodepsati (§ 213 odst. 3 c. ř. s.).
Svědci a znalci podepsati protokol nemusí (§§ 343 a 367 c. ř. s.).
Neumí-li strana psáti nebo podpíše-li se jen znamením ruky, má zapisovatel její jméno ve protokole uvésti (§ 213 odst. 1 c. ř. s.) Vzdálí-li se strana před ukončením protokolu, nebo zdráhá-li se podepsati, poznamenává se celý postup a důvod, proč podpis připojen nebyl, v dodatku protokolu (§ 213 odst. 3 c. ř. s.). Zdráhání toto nemá na sepsání protokolu nižádného vlivu (§ 210 odst. 3 c. ř. s.). Nepodepíše-li protokol zapisovatel nebo sám soudce, nařídí instance druhá, která vadu tuto shledá, podpis dodatečný. Není-li tento možný, nebude nedostatek podpisu řízení na závadu, jestli strany správnost obsahu protokolu uznaly;
b) V řízení exekučním má býti z pravidla protokol podepsán toliko od soudce resp. soudního zřízence a zapisovatele při roku nebo při tom kterém úkonu intervenujícího (§ 59 exek. ř.). Výjimku činí jen protokol o stání dražebním, který má býti vedle toho podepsán i od osob, jež se při stání jako podavatelé súčastnily nebo vadium složily, jakož i od těch, kdož proti příklepu vznesli odpor (§ 194 odst. 2 exek. ř.);
c) v řízení nesporném podepisují protokol z pravidla všecky osoby přítomné (Srovn. §§ 63 posl. odst., 109 cís. pat. z r. 1854).
2. V řízení trestním.
Protokol o vyšetřování jest osobám vyslýchaným nebo vůbec přítomným přečísti a že se tak stalo a že protokol byl schválen, poznamenati. Protokol, jakož i jeho dodatky a opravy, o kterých v příčině této platí totéž, co o protokolu vůbec, mají býti podepsány osobami vyslýchanými na každém archu, a soudcem, zapisovatelem a přivolanými soudními znalci na konci.
Zdráhá-li se vyslýchaný podepsati, zaznamená se to s udáním důvodů jeho zdráhání (§ 105 odst. 1 tr. ř.).
Protokol o hlavním přelíčení podpisuje jen předseda (soudce) a zapisovatel (§ 271 tr. ř.), protokol o hlavním přelíčení před náhlým soudem všichni členové senátu a zapisovatel (§ 444 tr. ř.).
3. Protokol poradní podepisuje předseda senátu a zapisovatel (§ 186 j. ř. a kniha formulářů č. 75).
VIII. Dohled nad protokolováním.
Dohled nad protokolováním v řízení sporném přísluší jednak
a) senátu, jednak
b) stranám. Ad a) Všecka opatření a usnesení týkající se protokolování spadají v obor působnosti předsedy senátu (§ 212 c. ř. s.). O všech námitkách proti opatřením nebo usnesením předsedy rozhoduje senát, proti jehož usnesením přísluší straně, ač-li se vůbec stížnosti nepodáním odporu nevzdala, rekurs vyhražený, t. j. rekurs, který s nejbližší stížností dovolenou spojiti lze. Senát má se taktéž vysloviti o správnosti zápisků stranám nařízených nebo dopuštěných, jež se v náhradu protokolování k protokolu přikládají. V případě tomto jest proti usnesení senátu každý rekurs vyloučen (§§ 214 odst. 2, 265 odst. posl. с. ř. s.).
Při okresních soudech kontrola senátu vůbec schází a možno jen stížností vyhrazenou opatření samosoudcovo protokolování se týkající bráti v odpor (§ 214 odst. 1 c. ř. s.). Totéž platí, jestli některý člen senátu jako samosoudce určitý úkon předsebéře, o němž protokol spisuje.
Ad b). Strany mají právo upozorniti na všecko, v čem obsah jednání v protokolu vylíčený se skutečným průběhem jednání se nesrovnává, zejména mohou připomenouti, že něco nesprávně bylo protokolováno, něco vynecháno a p. Možnost k tomu naskytá se jim buď poslouchajíce diktát soudcův, nebo když jim protokol k nahlédnutí, pokud se týče, k podpisu jest předložen (§§ 212, 343 odst. 2, 367, 383 c. ř. s.).
Přistoupí-li soud na toto upozornění, nařídí opravu, nepřihlíží-li však na takové prohlášení strany, může tato podati odpor, jemuž buď soud (předseda senátu resp. senát) vyhoví nebo nikoli. Nevyhoví-li mu, zapisuje se dodatkem k protokolu a jako protokol sám k nahlédnutí i k podpisu předkládá stranám, jež opět další opravy mohou navrhovati (§ 212 c. ř. s. Srovn. Neumann: Comm. str. 510 pozn. 2 a zodp. ot. k § 212 с. ř. s.).
Rovněž mohou i svědci i znalci proti protokolu výpověď jejich obsahujícímu podati námitky, jež se dodatkem k protokolu zjišťují (§§ 343 odst. 3, 367 c. ř. s.).
V případech, kdy protokol nahrazen vylíčením skutkové povahy vyhotoveného usnesení, lze odpor proti nesprávným údajům tam obsaženým podati při nejbližším ústním jednání sporném, načež pojímá se v protokol jednací.
Je-li náhradou za protokol skutková povaha rozsudku, jest podati odpor protokolárně proti nesprávným údajům do 3 dnů po vyrozumění, že vyhotovení rozsudku dle § 445 odst. 3 c. ř. s. a § 126 j. ř. v soudní kanceláři bylo složeno. V případě tomto může soud vzhledem k podanému odporu skutkovou povahu rozsudku přiměřeně změniti (§ 445 posl. odst. c. ř. s.).
Chce-li odpor proti protokolu (proti vyhotovení usnesení nebo skutkové povaze rozsudku) podati strana advokátem zastoupená, může soud uložiti, aby byl odpor ten podáním krátkého zápisku, jenž se k protokolu jako příloha připojuje, na jisto postaven (§§ 212, 445 c. ř. s.).
IX. Průvodní moc protokolu.
Co do důkazní moci protokolů sluší rozeznávati mezi obsahem protokolu, kterým
a) zjištěn jest obsah a průběh jednání a
b) jímž vytčeny jsou formality řízení.
Ad a) Protokol, jsa listinou veřejnou, tvoří plný důkaz o průběhu a obsahu jednání jím zjištěném (§ 215 c. ř. s.). Ovšem není nikterak vyloučeno, aby důkaz o tom i jiným prostředkem průvodním se prováděl, zejména, aby dokazováno bylo, že obsah protokolu není úplným. Byl-li odpor proti protokolu stranou podán a v dodatku protokolu zjištěn, není tím průvodní moc protokolu po zákonu zrušena, však soud vyšší stolice má dle své úvahy, přihlížeje bedlivě k výsledkům řízení opravného a předsevzav po případě ústní líčení o údajích odporem dotčených, význam podaného odporu posouditi (§ 498 odst. 2 c. ř. s.).
Ad b) Pro otázku, byly-li zachovány všecky formality pro ústní jednání předepsané jest protokol jediným průvodem, takže v příčině té každý jiný průvod jest vyloučen (§ 215 odst. 2 c. ř. s.).
Ad a) a b). V obou případech jest však jako proti listinám veřejným vůbec, tak i proti protokolům možný protidůkaz, ač-li se ho strany nevzdaly tím, že výslovně nebo mlčky nepodáním odporu správnost obsahu protokolu uznaly.
Důkazní moc protokolu není tím dotčena, že v osobě soudcově nastala změna (§ 215 odst. 3 c. ř. s.).
Na obsah protokolu jednacího a jeho příloh (na př. spisy přípravné, odpor písemně připojený, spisy trestní, rukopis k srovnání písma a p. viz Neumann, str. 513, pozn. 1.), jakož i protokolů sepsaných od soudce dožádaného a zmocněného, jež soudu rozhodujícímu jsou předloženy, jest dbáti z povinnosti úřední (§ 217 odst. 1 c. ř. s.). Zásada tato dochází svého specielního provedení v jednotlivých zvláštních předpisech soudu ukládajících obsahu protokolu dbáti. Tak v §§ 131, 267, 286, 287 a 476 a zejména v § 182 c. ř. s., jenž nařizuje předsedovi senátu, aby strany na odchýlku od obsahu protokolu upozornil.
X. Řeč protokolu.
Dle nařízení ministerského ze dne 28. února 1898 č. 16 z. z. vede se v civilních rozepřích právních protokol vždy v řeči soudu, při soudech smíšených v řeči, které při jednání obě strany použily a nepoužily-li téhož jazyku, v řeči prvého přednesení (žaloby, žádosti atd.).
V téže řeči nutno psáti i prohlášení stran a jejich přednesení, pokud tato nejsou protokolována slovně, nýbrž toliko v souhrnném svém podstatném obsahu (resumé-protokol). Prohlášení stran za účelem důkazů slyšených, jakož i výpovědi svědků a znalců třeba zapisovati v protokole v tom jazyku, ve kterém osoby ony vypovídaly (§ 12 cit.).
Ve věcech trestních jest výpovědí osob obviněných a svědků psáti do protokolu v tom jazyku, v jakém byly učiněny a to ať jedná se o protokol v řízení přípravném sepsaný, nebo o protokol při hlavním přelíčení zřízený (§§ 6, 11 l. c.).
XI. Uschovávání protokolů.
Protokoly tvoří součást soudních spisů. Pokud jde o protokoly jednací, mají se zašívati do hřbetů spisových nebo vkládati do obálek spisových a to i protokoly zřízené při stolici opravné (§§ 262 a 263 j. ř.). Stranám jest vždycky dovoleno v ně nahlédnouti (§§ 117 a 219 c. ř. s., § 73 exek. ř., § 82 tr. ř. a § 288 j. ř.).
Protokoly poradní nemají se nikdy zašívati a nesmí stranám býti přístupny. Poradní protokol stolice opravné zůstává ve spisech jejích (§ 277 j. ř.).
XII. Kolkování protokolů. O tom srovn. článek: »Poplatky soudní«.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 862-874.