Znalci potravin.
Znalci potravin.
1 Pojem.
Znalci potravin jsou osoby theoreticky i prakticky způsobilé a státem povolané k tomu, aby v obchodu potravinami zkoumáním a dobrozdáním svým rozhodovaly o upotřebitelnosti nebo neupotřebitelnosti a dalším osudu těchto potravin a některých poživatin. Aby se vyhovělo potřebě takovýchto odborných a zvláště kvalifikovaných sil, vydán byl zvláštní studijní a zkušební řád »pro znalce potravní« (srv. min. nař. ze dne 13. října 1897 č. 241 ř. z.). »Diplomovaným znalcem potravním« smí se nazývati toliko ten, kdo nabyl zvláštního diplomu vydaného zemským politickým úřadem; tato autorisační listina vydá se, prokáže-li svéprávná a zachovala osoba:
1. předběžné všeobecné vzdělání (jež se prokáže pravidelně maturitním vysvědčením z gymnasia nebo z reálky § 1 a 2 odst. 1 cit. nař. z r. 1897 č. 241 ř. z.);
2. že s prospěchem odbyla přírodovědecké studium na vysokých Školách (t. j. na některé universitě nebo vysoké technické škole — srv. §§ 1 a 3 cit. nař.);
3. že s prospěchem vykonala zvláštní odborná studia (srv. § 1 a §§ 13 — 16 cit. nař. z r. 1897 č. 241 ř. z.).
Zvláštním pojítkem sprostředkujícím po zákonu přechod ze stadia studií pod č. 2) naznačených ku vzdělání dovršujícímu způsobilost odbornou (č. 3) jest t. zv. zkouška kvalifikační t. j. zvláštní zkouška konaná na některé filosofické fakultě z přírodovědeckého studia na vysokých školách odbytého (§§ 4—8 cit. nař.).
Zkouška kvalifikační, beroucí se směrem předepsaným v celku pro veškery zkoušky státní, resp. přísné, skládá se
a) z praktické zkoušky z lučby,
b) z theoretické zkoušky z lučby, Znalci potravin.
869
c) z theoreticko-praktické zkoušky z botaniky,
d) z theoreticko-praktické zkoušky z fysiky (srv. §§ 9 a 10 cit. nař.).
Zkoušku kvalifikační nahražuje úplně approbace pro úřad učitelský na gymnasium nebo reálku zahrnující v sobě způsobilost k vyučování lučbě a botanice pro všechny třídy, k vyučování fysice pak alespoň pro třídy nižší, a dále tuzemský doktorát filosofický, pokud rigorosa vykonána byla z chemie, botaniky a fysiky (§ 11 cit. nař.): částečně nahrazují zkoušku kvalifikační :
aa) způsobilost k učitelskému úřadu pro gymnasium nebo reálku, pokud jen částečně vyhověno požadavkům shora naznačeným,
bb) rigorosa na tuzemské universitě vykonaná z jednotlivých předmětů
pro naznačený doktorát filosofie předepsaných,
cc) alespoň s »dostatečným« prospěchem složená státní zkouška na některé vysoké škole technické z odboru chemicko-technického, nebo diplomovou zkouškou provedenou s úspěchem na vysoké škole technické (§ 12 cit. nař.).
2 Zvláštní odborná studia pro potravní chemiky obsahují:
1. alespoň dva semestry studií na některé lékařské fakultě,
2. dva semestry praxe odbývané při některém všeobecném ústavě státním pro zkoumání potravin.
Základem těchto dvou skupin studií může kandidát znalectví potravin připuštěn býti ke zvláštní »diplomové zkoušce« (zkoušce státní — § 13 cit. nař.).
Ad 1. Dotyčný kandidát může býti zapsán jako mimořádný posluchač fakulty lékařské a musí poslouchali tyto přednášky, resp. tato cvičení:
a) analysi potravin a praktická cvičení v chemické analysi potravin
a poživatin (po jeden semestr);
b) praktická cvičení v mikroskopii rostlinných potravin a poživatin (po jedno pololetí);
c) nauku o potravinách, přírodopis rostlinných potravin a poživatin, počítaje v to i znalost rostliného zboží (drogů), jakož i nejdůležitějších rostlin jedovatých (po dvě pololetí);
d) toxikologii (po jedno pololetí);
e) soudní chemie a praktická cvičení v soudní analytické chemii (po jeden semestr);
f) praktická cvičení ve fysiologicko-chemické analysi (po jedno pololetí),
g) mikrobiologické zkoumání vody, potravin a poživatin v praktických kursech,
h) zdravotnictví (po jeden semestr) a to:
aa) základy fysiologie výměny látek, zdravotnictví, výživy a stravy,
bb) mikrobiologii se zvláštním zřetelem ku výměně látek mikrobů, ke kvašení a hnití, jakož i se zřetelem k onemocněním nakaženými potravinami a poživatinami,
cc) zdravotnictví půdy a vody,
i) znalost zákonů a organisace úřadů (po jedno pololetí — srv. § 14 cit. nař. z r. 1897 č. 241 ř. z.).
Ad 2. Praxe chemiků potravních konati se má na onom všeobecném ústavu pro zkoumání potravin, který spojen jest s universitou, na níž dotyčný Znalci potravin.
kandidát studia svá jako mimořádný posluchač odbyl (srv. blíže §§ 17 — 19 cit. nař.).
3 Zkouška diplomová. Za účelem dosažení diplomu znalce potravního složití jest zvláštní zkoušku diplomovou, jejímiž součástkami jsou tyto jednotlivé zkoušky:
1. praktická zkouška z chemického zkoumání potravin;
2. praktická zkouška z mikroskopického a mikrobiologického zkoumání potravin, z poznávání rostlinných potravin;
3. praktická zkouška ze soudní chemické analyse;
4. theoretická zkouška ze znalosti potravin a ze znalosti zákonů;
5. theoretická zkouška ze zdravotnictví (výživa a strava; mikrobiologie se zvláštním zřetelem ke kvašení a hnití; půda a voda srv. §§ 20 až 24 cit. nař. z r. 1897).
4 Společná ustanovení platná pro zkoušku kvalifikační i pro zkoušku diplomovou týkají se libovolnosti v pořadu částečných zkoušek, komise zkušební, klasifikace a podobných náležitostí každé veřejné zkoušky (§§ 25 — 29 cit. nař. z r. 1897). O každé diplomové zkoušce, třeba neúspěšné, sepsati se má protokol a předložiti politickému úřadu zemskému; na základě známek svědčících zkoušce s prospěchem odbyté (klasifikace : »způsobilý«, »způsobilý s vyznamenáním»), vydá zemská vláda žadateli diplom znalce potravin, jinak žádost jeho odmítne (§ 33 cit. nař.). Výsledek každé částečné zkoušky oznámí se ihned veřejně kandidátovi (§ 32 cit. nař.).
5 Taxy.
Za jednu celou zkoušku platí se 35 zl. taxy, z čehož na předsedu přijde 10 zl., na příslušného zkoušejícího pak 5 zl.; při zkoušce kvalifikační připadá z celé taxy 5 zl. fondu universitní kanceláře (§ 31 cit. nař. ze dne 13. října 1897 č. 241 ř. z.).
6 Znalci potravin jako znalci soudní.
Při jednotlivých soudech bývá zvykem, že za znalce zvolí se přímo onen úředník ústavu ke zkoumání potravin, kterýž podepsal dobrozdání učiněné tímto ústavem. Dle sdělení ministerstva vnitra ze dne 18. listopadu 1898 č. 36938 provázen jest tento způsob mnohými nepřístojnostmi; proto dlužno co nejrozhodněji odporučovatí vždy volbu znalců jen z kruhu ústavů zkoumacích. Sdělení toto zní: »Dle služebních předpisů platných pro ústavy zkoumací má totiž písemné nálezy a dobrozdání od ústavu vydávané, dále úřední korrespondence vůbec podepisovati přednosta nebo úředník k jeho zastupování povolaný, a neznačí tedy podpis na vyhotoveních o sobě onoho úředníka, který zkoumání v daném případu předsevzal. Kromě toho rozpadají se práce ústavů dle povahy své ve dvé oddělení, jednak v chemické, jednak v mikroskopické a bakteriologické oddělení, kteráž v ohledu vědeckém vzájemně se liší a částečné i co do personálu pověřeného prováděním prací odloučena jsou od sebe, tak že v mnoha případech jediné jen zkoumání zaměstnává dvé nebo ještě více technických úředníků a i každý úředník co do obou vědeckých oddělení stejně kvalifikován není. Lékařsko zdravotní posouzení přísluší konečně opět zvláštnímu odborníku, zpravidla přednostovi ústavu. Kdyžtě se takto věci mají, bude — aspoň pravidelně — účelnějším, vyzvou-li soudové ve smyslu § 4 min. nař. ze dne 13. října 1897 č. 240 ř. z. ústav jako takový o vyslání znalce, ale nepovolají určitého úředníka Znamení ruky.
871
ústavu, tak aby přednostovi ústavu bylo lze vyslati v každé případnosti příslušného odborníka. K tomu postačí, udá-li se v dopisu dožadovacím kontrolní číslo vyznačené na dotyčném nálezu, pokud se týká, dobrozdání zkoumacího ústavu. V případnostech, kde ještě technického zkoumání dotyčný ústav nepředsevzal, budiž co nej přesněji udán předmět, ohledně jehož se žádá o dobrozdání znalecké« 36938/1898 Min. vnit." (srv. věst. min. sprav. ze dne 30. ledna 1899 kus 2 roč. 15)