Technikové pojišťovací

.
Aby bylo vyhověno stále rostoucí poptávce po osobách v pojišťovací technice vzdělaných, byly nař. min. vnitra a min. kultu a vyuč. ze dne 3. února 1895 č. 23 ř. z. vydány o autorisaci pojišťovacích techniků následující zásady:
1. Oprávněni užívati označení »úředně oprávněného technika pojišťovacího« jsou toliko ti, kdož odbyvše s výsledkem zkoušku, obdrželi od ministerstva vnitra listinu opravňovací (autorisační).
2. K připuštění ke zkoušce jest zapotřebí:
1. státního občanství;
2. svéprávnosti;
3. zachovalosti;
4. odbytí (absolutorium) střední školy;
5. průkazu, že žadatel navštěvoval na některé vysoké škole přednášky o vyšší matematice;
6. průkazu, že byl prakticky činným v oboru pojišťovací techniky; průkaz tento lze podati hodnověrnými potvrzeními o tom, že žadatel po přiměřenou dobu buďto samostatně nebo ve službě některé pojišťovny nebo v některém veřejném úřadě byl zaměstnán obstaráváním prací pojišťovací techniky.
Předměty zkoušky jsou: všeobecná matematika, pojišťovací matematika, matematická statistika, znalost základů účetnictví, zejména vzhledem k vedení a skládání účtů pojišťoven, a konečně znalost zákonů pojišťovacích a národního hospodářství.
3. Výjimkou mohou býti od zmíněné zkoušky osvobozeni ti, kdož vyhovují podmínkám pod. č. 2. naznačeným a mohou vědeckou a praktickou činností prokázati všestrannou zběhlost ve vědách, jež jsou předmětem zkoušky. Rovněž osoby, které s dobrým prospěchem vykonaly zkoušku pro učitelský úřad na gymnasiích nebo reálkách z matematiky a fysiky nebo dosáhly doktorátu filosofie na některé tuzemské universitě z matematiky jakožto předmětu hlavního, mohou býti sproštěny od vý- konu zkoušky ze všeobecné matematiky a konečně osoby, kteréž odbyly státní zkoušky právnické a státovědecké nebo dosáhly doktorátu práv na některé tuzemské universitě, mohou býti sproštěny zkoušky z národního hospodářství.
4. Ke zkoušení žadatelů o oprávnění pojišťovacích techniků jest zřízena zkušební komise u ministerstva vnitra. Zkouška skládá se z části písemné a ústní. Při písemné zkoušce má býti dána kandidátu z pravidla jedna otázka z každého ze tří zkušebních předmětů; otázky mají býti takového způsobu, aby je bylo možno v jednom dni za obyčejných hodin úředních zodpověděti. Žadatelé, kteří byli prohlášeni za nezpůsobilé, mohou zkoušku po uplynutí jednoho roku opakovati. Ke dvojímu opakování zkoušky jest zapotřebí zvláštního povolení ministerstva vnitra. Při určení lhůty (terminu) ke zkoušce má žadatel zkušební taxu 30 zl. zapraviti.
5. Úředně oprávnění pojišťovací technikové buďtež zavázáni přísahou od politického úřadu zemského svého bydliště. Úředně oprávněným pojišťovacím technikům, kteří by byli odsouzeni pro zločin vůbec, pro přečin ze zištnosti nebo proti veřejné mravnosti spáchaný nebo pro takovýto přestupek nebo pro přečin naznačený v § 486 tr. z., může ministerstvo vnitra, opět odníti právo, aby dále se nazývali úředně oprávněnými techniky pojišťovacími. Každé udělené neb odňaté oprávnění budiž' vyhlášeno ve »Wiener Zeitung« a v úředních zemských novinách. Úředně oprávnění technikové pojišťovací mají právo užívati pečeti se svým jménem a názvem: »Úředně oprávněný pojišťovací technik«. Úřadové jich mohou užívati za plat k výkonu prací techniky pojišťovací.
6. Nař. min. kultu a vyuč. vydaným v souhlase s min. vnitra dne 26. června 1897 č. 158 ř. z. byly vydány bližší předpisy o zavedení teoretické státní zkoušky v kursu (běhu) pro pojišťovací techniku na vysokých školách technických ve Vídni. Členy zkušební komise jsou profesoři a docenti v kursu pro pojišťovací techniku shora uvedeným předmětům vyučující; předsedou zkušební komise jest děkan všeobecného oddělení, po případě, nemohl-li by tento předsedati, proděkan.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Technikové pojišťovací. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 56-57.