Živnost pozlacovačská.

Živnost pozlacovačská náleží k řemeslným živnostem.
I. Rozsah živnosti.
Živnost pozlacovačská obsahuje v sobě: zhotovování obrazových a zrcadlových rámů, obnovování starých rámů, řezbářských děl a předmětů kostelních, pozlacování náhrobních křížů jakož i písmen na dřevěných nebo kovových tabulích návěstních, pozlacování a bronzování mříží a skleněných svícnů, vůbec všech dřevěných, kovových nebo kamenných předmětů, dále zhotovování plastických ozdob na stropě a stěnách z látky papírové nebo ze sádry, čalounů s pozlacenými nebo barevnými dřevěnými lištami, kо- Živnost pozlacovačská.
nečně záklenků nebo sloupů. Pozlacovači jsou obzvláště oprávněni zhotovovati nejen těžké pozlacování polamentů, nýbrž také jednoduché pozlacování na olejových nebo lakových barvách, jedná-li se při těchto pracích pouze o pozlacení.
II. Hranice mezi živností malířskou a pozlacovačskou tvoří, jako při největší části ostatních živností, nástroj a materiál. Kdežto malíři bez odporu náleží právo k tomu, aby prováděje práce ozdobného malířství směl pozlatiti na oleji ony plochy, na něž mají se namalovati ozdoby, květiny a postavy, anebo aby směl tabule pro firmu nějakou a štíty návestní, které zlatým písmem mají dle přání zákazníkova býti zhotoveny, v oleji pozlacovati, přináleží s druhé strany opět pozlacovači bez odporu jedině právo, provésti všechny tyto předměty, které na polamentu jsou pozlaceny (zrcadlové a obrazové rámce, korunní svícny (lustry), zlacené lišty), tak jako všechny v kostelní obor spadající práce pozlacovačské. Nástroj a materiál jest zde naprosto rozdílný. Olejové pozlacování jest totiž zcela jednoduchá manipulace; půda, na níž se pozlacuje, jest olejová barva. Naproti tomu při pozlacování polamentů jest připravena půda z křídy a hlíny; některých nástrojů, jako želez k správkám, hladících kamenů atd., při olejovém pozlacování není vůbec. Jsou to tedy vesměs práce pozlacovačské, při kterých jest nutným křídový podklad a vrstva polamentová (tak zv. pozlacování polamentové) výhradné to živnostenské oprávnění pozlacovačů. Zvláštnost tohoto pozlacování spočívá právě v používání látek s klihem smíšených a skoro výhradně ve vodě se rozpouštějících. K tomuto pozlacování náleží zejména obrazové a zrcadlové rámy, korunní svícny (lustry), lišty, jakož i opravování pozlacených prací, vyskytujících se v kostelním oboru (výn. min. vnitra ze dne 23. dubna 1889 č. 6764 a dobrozdání obch. a živn. komory ve Vídni, sb. Freyova a Marešova č. 1453).
III. Ozdobník (Staffierer) má v podstatě tatáž oprávnění jako pozlacovač. Poměr obou těchto živností k živnosti natěračské jest totožný. Pozlacovač a ozdobník nesmí převzíti samostatných prací natěračských (obch. a živn. komora v Budějovicích, sb. Freyova a Marešova č. 1459).
IV. Pozlacovač jest oprávněn předměty všeho druhu, tedy také surové odlitky křížů pozlacovati, poněvadž pozlacování jakožto appreturní živnost není obmezena jedině na určitý druh předmětů, nebo na určitý materiál, který může býti pozlacen. K účelu tomuto jest také pozlacovač oprávněn i kupovati surové odlitky křížů a pozlacené opět prodávati. Rozumí se samo sebou, že kříže pro obchodníky železem smí pouze pozlacovač pozlatiti, jako na druhé straně není pochyby, chtěl-li by pozlacovač prodávati zlaté kříže v míře příliš značné, že tuto živnost obchodní zvláště opověděti musí (obch. a živn. komora v Plzni, sb. Freyova a Marešova č. 1463).
V. Ministerstvo vnitra ve srozumění s min. obchodu rozhodlo vzhledem k té otázce, jak vymezena jsou vzájem živnostenská oprávnění živnosti pozlacovačské naproti živností truhlářské v ten smysl, že pozlacovačům nepřísluší právo vlastní výroby rámů k pozlacování určených, že však jim nelze zabraňovati, by sami hrubou a hotovou pozlacenou a uhlazenou lištu spracovali anebo ve svých dílnách pomocníky truhlářskými pracovati dali (výn. min. vn. ze dne 18. února 1889 č. 13658 z r. 1888).
VI. Malířství písma a štítů jest samostatná svobodná živnost a nenáleží v objem živnostenských práv pozlacovačů, dlužno tedy k živnosten- Živnost pozlacovačská.
skému provozování jejímu zvláštní opovědí (obcb. a živn. komora ve Vídni, sb. Freyova a Marešova č. 1467). Pozlacovači jsou oprávněni prodávati zrcadla v zlatých rámcích (obch. a živn. komora v Brně, sb. Freyova a Marešova č. 1468).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost pozlacovačská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1086-1088.