Živnost deštníkářská.
975
Živnost deštníkářská.
Živnosť deštníkářská náleží ku živnostem řemeslným a provozuje se obyčejně od Žen, nehledě k rozsáhlejším podnikům, po továrničku provozovaným. Hůlky k deštníkům a slunečníkům odebírají se pravidelně od soustružníků, dráty pak z továren, kdežto hlavní práci pří živnosti této, potahování deštníků a slunečníků, obstarávají ženy. Že živnost tuto ve smyslu § 14 č. 8 řádu živn. počítati jest k řemeslným živnostem, kterýmiž se všeobecně zabývají ženy, vyplývá i odtud, že by důsledkem pojímání opačného byly téměř úplně ženy ze samostatného provozování živnosti právě naznačené vyloučeny, což by zajisté v rozporu bylo se skutečnými poměry, jakož i s doslovem a jasnými intencemi shora vzpomenutého předpisu řádu živnostenského. Názor prohlašující, že zhotovení kostry při deštníku nebo slunečníku jest zvláštní řemeslnou a hlavní prací zároveň, slušelo by pokládati za správný s tou podmínkou, že by vyrábitel deštníků nepotahoval jen deštníky a slunečníky, nýbrž i kostru onu zhotovil sám. Než podmínka tato nedochází všeobecného splnění, a naopak většina obchodních a Živnostenských komor konstatuje v dobrozdáních svých, že podstavce na deštníky odebírají se pravidelně z továren, že tedy Živnost elektrotechnická.
jich deštníkáři nezhotovují. Nehledě k tomu však jest moment tento nerozhodným, ježto se otázka platnosti nebo neplatnosti ustanovení § 14 č. 8 novely k řádu živn. i vzhledem k živnosti deštníkářské netočí kolem toho bodu, kterou manipulaci sluší považovati za práci hlavní a kterou za práci vedlejší a zdaliž ku zrobení podstavce potřebí jest pracovní síly mužské čili nic, prostě jde jen o tu skutečnost, provozují-li všeobecně živnost tuto ženy (rozh. min. obch. ze dne 11. prosince 1884 č. 31652). Pro rozsah oprávnění deštnikářů nemá význam, z jakých látek zhotovují deštníky a slunečníky; příslušným oprávněným majitelům živnosti deštníkářské ponechána jest naopak svobodná volba látky; rovněž neodporuje ani v nejmenším řádu živnostenskému volnost toho, aby deštníkáři mohli výrobky svými, jakož i výrobky cizími obchod vésti. Leč nesmějí rozšiřovati tohoto oprávnění svého i na obchod holemi na procházku, jestliže specielně a dle předpisu neohlásili obchod tímto zbožím u úřadu živnostenského; nelze se dovolávati nějakého obyčeje spočívajícího v dřívějším živnostenském právu a ospravedlňovati takto rozšíření živnosti této i na hole ku procházkám z toho důvodu, jelikož novela k řádu živnostenskému vyslovuje zásadu příslušného ohraničení co do rozsahu jednotlivých živností (dobrozdání obch. a živn. komory linecké, sb. »Freye a Mareše č. 964.)