Živnost kolářská.

Živnost kolářská náleží k živnostem řemeslným. Hotový vůz jeví se býti výrobkem rozmanitých živností, a proto činnost koláře pravidelně dovršena jest zhotovením podstavy u vozu. Naproti tomu jest požadavkem poměru panujících na venkově a vůbec v zájmu potřeb obecenstva, že, přejímá-li kolář správku nějakého vozu nebo zhotovení jeho, dá provésti kovářské práce k tomu nezbytné oprávněným živnostníkům tohoto odboru; koláři nelze však přiznati oprávnění podkovářského, jelikož tato živnost zařaděna jest mezi živnosti koncesované, pro kteréž platí ustanovení zvláštní (dobrozdání obch. a živn. komory vídeňské, sbírka Freye a Mareše č. 1486). Provedení jistých kovářských prací na voze potřebných, jako: připevnění železných částí, prstenců při špicích u kola, spínadla u vozu a kol bude asi zřídka jen možno koláři odepříti, ježto § 37 řádu živn. výslovně stanoví, že každý živnostník má právo spojovati veškery práce potřebné k úplnému pořízení výrobků svých (obch. a živn. komora. Živnost kolářská.
brněnská, sb. Freye a Mareše č. 1487). Živnost kovářů vozových a živnost kolářů jest tedy potud vzájemně spojena, že lze koláři uděliti dispens od povinného průkazu způsobilosti ku provozování živnosti kovářů vozových (obch. a živn. komora brněnská, sb. Freye a Mareše č. 1488). Vyčalouněné kočáry smí i sedláři i koláři prováděti (na objednávku) a prodávati, konečně smí natěrači povozů (kočárů) opotřebené kočáry kupovati, potřebné správky na nich provésti a opět je prodati (obch. a živn. komora vídeňská, sb. Freye a Mareše, č. 1489).
Nařízením min. obchodu ve srozumění s min. kultu a vyučování ze dne 17. září 1883 č. 150 ř. z. stanoveno, že vysvědčení na odchodnou z odborné školy na Horách Kašperských opravňuje, prokazujíc s úspěchem dokonanou návštěvu učiliště tohoto, k nastoupení a samostatnému provozování řemesla kolářskeho (srv. č. 12 téhož nařízení); právní moc stejného náhradního průkazu přiřknuta dále i vysvědčení vydanému na odborné škole kolářské v Mostu nad Murou (srv. min. nař. ze dne 24. dubna 1885 č. 57 ř. z.); srv. též čl. »Živnosti řemeslné«.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost kolářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1062-1063.