Živnost uzenářská.

Živnost uzenářská náleží k řemeslným živnostem. K objasnění rozsahu této živnosti vytknouti jest tato dobrozdání obchodních a živnostenských komor:
1. Uzenáři jsou oprávněni vyráběti a prodávati všechny druhy uzenářského zboží, jakož i uditi hovězí jazyky a husy (obch. a živn. komora v Praze).
2. Výroba jaternic jest integrující součástí živnosti uzenářské a mají tudíž uchazeči před nastoupením této živnosti podati průkaz své způsobilosti (výn. min. obch. ze dne 20. června 1884 č. 14604).
3. Výroba salámů jest zvláštním druhem výroby jaternic a může tudíž ovšem zařaděna býti pod pojem živnosti uzenářské (obch, a živn. komora ve Vídni). Živnost uzenářská.
4. Uzenáři nejsou oprávněni porážeti dobytek a prodávati částí při živnosti uzenářské nespotřebovaných (obchod. a živn. komora v Praze) ovšem jsou ale oprávněni porážeti vepře (obch. a živn. komora v Bolzanu).
5. Co se týče oprávnění obchodníků uzenářským zbožím, jest nepochybno, že majitel živnostenského listu jest oprávněn obchodovati pouze uzenářským zbožím, nikterak však syrovým (nevyuzeným) masem, byť by to bylo i vepřové maso (obch. a živn. komora v Černovicích).
6. Stran otázky, jsou-li oprávněni uzenáři míti vlastní jídelny a uzenářské zboží prodávati hostům nevymohše si prve koncese k prodávání jídel, vyslovila se obch. a živn. komora v Plzni v ten smysl, že jest to dlouholetý nezávadný zvyk, že u uzenáře koupené zboží pojídá se též v jeho obchodní místnosti. Proto mají uzenáři odedávna ve svém obchodě připravené stoly, a tam, kde potřebí jest většího pohodlí, zřizují vedle krámů svých i jídelny; tímto větším pohodlím nebylo však v podstatě nic změněno, pokud se omezují uzenáři jen na prodej uzenářského zboží. Toto zařízení, sloužící jen zájmům obecenstva samého, z něhož nemají uzenáři žádného zisku, ježto z upotřebení jídelny zpravidla nebéřou žádného poplatku, nemůže býti považováno za zvláštní hostinskou živnost, ježto zde není žádných ohledů ve smyslu § 24 řádu živn., jako tomu bývá při živnosti hostinské a výčepnické. Rovněž tak vyslovily se obchodní a živnostenské komory v Budějovicích a v Brně, které zvláštní důraz kladou na to, že v tomto směru musí se bráti ohled na konsumenty a na lacinou stravu, jakouž v jídelnách uzenářských dostati lze; naproti tomu neměl by se povoliti prodej nápojů v obchodech uzenářských, leda že získá si dotyčný uzenář koncesi ku výčepu takovýchto nápojů, ježto by přece jinak překročen byl objem živnostenského práva uzenářů, a není v této případnosti nutným hájiti zájmů obecenstva. Vídeňská obchodní a živnostenská komora vyslovila se však proti těmto jídelnám, odůvodňujíc své dobrozdání tím, že ve Vídni a v Dolních Rakousích tento obyčej se neujal, že takovéto prodávárny zavdávají příležitost ku vzmáhání se neoprávněné konkurence a že u uzenářů nebo prodavačů uzenářského zboží na obvyklý prodej uzenářského zboží v jídelnách oddělených od obchodních místností nebo v obchodních místnostech pro sedící nebo stojící hosty, jimž podává se koupené uzenářské zboží po hostinsku na talířích s příborem, ve smyslu § 16 lit. b řádu živn. má se hleděti jako na prodej jídel, k němuž jest potřebí zvláštní koncese.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost uzenářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1104-1105.