Zastavení exekuce.

I. Část všeobecná.
Ex. ř. rozeznává mezi zastavením exekuce zahájené, jež je definitivním zrušením exekuce a mezi odkladem exekuce (viz čl. Odklad exekuce), jež exekuci pouze dočasně staví a kde exekuce později může býti opět zahájena a sice v témž stadiu, ve kterém byla před tím přerušena. Zastavením zrušuje se priorita, které věřitel snad nabyl, kdežto pouhý odklad exekuce nastati může buď ohledně celého jmění do exekuce pojatého, neb jen ohledně jednotlivých částí exekvovaného jmění a jeví se jen částečným opatřením. Řízení budiž se všemi již nastalými účinky ex tunc zrušeno, ježto vykonatelný nárok již neexistuje, aneb dle stavu věci další řízení exekuční možným není. Odpadne-li základ řízení exekučního aneb nepřipouští-li zákon vedení exekuce, nutně nastati musí účinek v § 39 vytčený (motivy vládní osnovy). Předpisy §§ 39 a 40 nevylučují užití zvláštních předpisů, jež obsahuje ex. ř. ohledně jednotlivých způsobů výkonu o zastavení exekuce neb její jednotlivých úkonů (§ 45 ex. ř.).
II. Případy zastavení exekuce.
Exekuce může býti zastavena: . bylo-li pravoplatně vyhověno námitkám (oposiční žalobě), jež podal exekut proti nároku, v jehož prospěch byla exekuce povolena (§§ 35 a 36 ex. ř.) ;
2. bylo li pravoplatně vyhověno odporu (žalobě excindenční), jejž proti exekuci podala osoba třetí (§ 37 ex. ř.);
3. mimo případy v §§ 35, 36 a 37 ex. ř. uvedené, zastaví se exekuce a zruší se všechny exekuční úkony až dotud předsevzaté :
a) když exekuční titul, který jest jejím základem, byl pravoplatným rozsudkem uznán za neplatný, zrušen neb jinak bezúčinným prohlášen;
b) vede-li se exekuce na věci, práva neb pohledávky, jež jsou dle platných předpisů z exekuce vůbec neb z vedení exekuce na ně zvláště vyloučeny ;
c) vede-li se exekuce na základě rozsudků neb smírů, jež dle § 2 civ. ř. s. byly uzavřeny beze spolupůsobení zákonného zástupce, na takový majetek nezletilce, jímž volně nakládati nemůže ;
d) byla-li exekuce proti obci neb ústavu za veřejný a obecně užitečný prohlášenému prohlášena dle § 15 za nepřípustnou;
e) byla-li exekuce z jiných důvodů prohlášena pravoplatným rozhodnutím za nepřípustnou ;
f) vzal li věřitel zpět žádost exekuční, vzdal-li se vůbec neb na dobu ještě prozatím neprošlou výkonu exekuce povolené, neb upustil-li od pokračování v řízení exekučním;
g) plnil-li dlužník v případě § 12 po povolení exekuce dle svého práva volby něco jiného, než k čemu směřuje exekuce;
h) nelze-li očekávati, že pokračování v exekuci neb její provedení poskytne výtěžek, který by přesahoval náklady exekuce.
III. Zastavení exekuce k návrhu neb z povinnosti úřední.
1. V případech v odst. a), f), g) uvedených zastaviti lze exekuci jen k návrhu, jinak může býti zastavena i z moci úřední ; exekuce zastaví se však v ostatních případech z moci úřední jen po předchozím výslechu stran, ač není-li tu pravoplatného rozhodnutí o tom, že vedení exekuce jest nepřípustno.
2. Vede-li se exekuce na pohledávky peněžité, jež příslušejí dlužníkovi proti eráru nebo proti některému fondu veřejně spravovanému, tedy úřední oznámení exekučnímu soudu učiněné, že vedení exekuce dle platných o tom předpisů je nepřípustno, pokládá se za návrh, by exekuce byla zastavena. Žaluje-li se, by titul exekuční byl prohlášen neplatným neb bezúčinným, neb by byl zrušen, neb vznese li se žaloba k tomu cíli, by uplatněny byly námitky proti nároku, proti povolení exekuce nebo proti její přípustnosti, tedy lze spojití návrh na zastavení exekuce se žalobou. (§ 39 ex. ř.).
IV. Zastavení exekuce k návrhu exekuta.
Jestliže exekvent po vzniku titulu exekučního nebo při soudních rozhodnutích po čase v § 35 odst. 1 uvedeném byl uspokojen, nebo přitočí povolil nebo vzdal se toho, by byla exekuce vůbec, neb ve lhůtě zatím ještě neprošlé vykonána, ledy dlužník, nepodav žaloby dle § 35 neb 36, může navrhnouti, by exekuce byla zastavena. Než se o návrhu rozhodne, budiž dříve vymáhající věřitel vyslechnut. Jestliže dle výsledku tohoto slyšení jest rozhodnutí závislým na vyhledání a zjištění sporných, skutkových okolností, budiž dlužník se svými námitkami odkázán na pořad práva (§ 40 ex. ř.).
V. Zastavení exekuce při vnucené správě.
1. Správa vnucená se z moci úřední zastaví, když jsou zapravený veškery pohledávky s přísl., k jichž vydobytí správa vnucená byla povolena.
2. Soud exekuční může z moci úřední neb k návrhu naříditi, by správa vnucená byla zastavena, když by další trvání správy vnucené vyžadovalo zvláštních nákladů, jež by nemohly z příjmu nemovitosti býti uhrazeny a když vymáhající věřitel nedá zálohou potřebných peněz, nebo když dle okolností nelze buď vůbec aneb aspoň po delší dobu očekávati, že by dosaženo bylo výtěžků, jichž by užito býti mohlo k uspokojení exekventa.
3. Dříve, než se správa vnucená z moci úřadu zastaví, buďte strany slyšeny.
4. Správa vnucená buď dále kdykoliv zastavena k návrhu exekventa.
5. Je-li vnucená správa současně zavedena ve prospěch několika věřitelů, má návrh na zastavení, toliko od jednoho z nich učiněný, jen ten účinek, že tento věřitel pozbude práv a povinností věřitele vymáhajícího, že dále poznámka vnucené správy pro něho vykonaná se vymaže a že k pohledávce tohoto věřitele přihlíží se příště při rozdělování výtěžků toliko dle její ostatní jistoty (§ 129 ex. ř.).
VI. Zastavení řízení dražebního.
Mimo případy jinak v ex. ř. uvedené, zastaví se řízení dražební při nemovitostech neb jich dílech usnesením:
1. když někdo jiný, dav přiměřenou jistotu, chce převzíti nemovitosti za cenu, která převyšuje odhadní hodnotu aspoň o 1/4 a prohlásí li zároveň, že je ochoten převzíti všecka břemena, jež byla při určení hodnoty odhadní započtena jako dále nezměněně trvající, bez započtení do této ceny, jakož i nésti všechny náklady na řád dlužníkův jdoucí, pokud k tomuto nabídnutí přivolí osoby odkázané na nejvyšší podání, které k jednání o této nabídce se dostavily a jichž nároky cenou přejímací nejsou nad pochybnosť úplně kryty;
2. když některý zástavní věřitel na sebe úplatně převede vykonatelnou pohledávku, pro kterou byla dražba povolena a zároveň nahradí všechny náklady jdoucí na řád dlužníkův a navrhne zastavení dražby; takový návrh může učiniti také exekvent, který na sebe úplatně převede pohledávky všech ostatních exekventů a nahradí náklady na řád dlužníkův jdoucí;
3. když exekvent upustí před početím dražby od pokračování v exekuci;
4. když dlužník nabídne před početím dražby všem exekventům úplné uspokojení jich vykonatelných pohledávek s přísl. a zaplacení nákladů řízení dražebního až dotud vzešlých, když potřebné k tomu peníze odevzdá soudci dražební stání řídícímu neb je soudně složí a navrhne zastavení (§ 200);
5. ohledně upuštění od exekuce na hmotné věci movité, pokračování v řízení prodejním k návrhu přistoupivšího věřitele, jakož i ohledně zastavení a odložení řízení prodejného platí obdobně předpisy §§ 200 č. 3 a 4, 203 a 206 ex. ř. (§ 282 ex. ř.). Totéž platí i při zastavení prodeje zabavené pohledávky exekuta, poněvadž § 318 ex. ř. výslovně cituje § 282. VII. Výkon úkonů exekučních povolených k zajištění pohledávek peněžitých k návrhu odpadne a provedené již úkony exekuční se zruší:
1. osvědčí-li se, že pohledávka peněžitá, pro kterou byl úkon exekuční povolen, již v době povolení byla zapravena neb dostatečně zajištěna; zejména, když dlužník k soudu složí pohledávku, jež má býti zajištěna, i s přísl. v hotových penězích nebo papírech cenných ; při pohledávkách úročných třeba složití též úroky za celou dobu, na kterou je zajištění povoleno ;
2. když peněžitá pohledávka, pro kterou byl povolen úkon exekuční, se věřiteli pravoplatně odepře, neb se pravoplatně vyřkne, že zanikla;
3. když se v případě § 371 č. 3 ex. ř. pravoplatně vyhoví žádosti restituční.
VIII. Jestliže nároku, pro který byla na základě výroku rozhodčího exekuce povolena, jest základem diferenční obchod, který považovati sluší za hru neb sázku, budiž exekuce k žádosti exekutově zastavena. Žádostí lze k platnosti přivésti buď rekursem proti povolení exekuce buď žalobou. Žaloba podána buď u soudu, u něhož v první stolici byl učiněn návrh na povolení exekuce (čl. 29. uv. z. k ex. ř.). Exekuce povolená na základě výroku rozhodčího, budiž k žádosti dlužníkově i tehdá zastavena, když dlužník uzavřel smlouvu rozhodčí vzhledem k úmluvě členy některého podnikatelského svazku (kartelu) učiněné, dle níž látky, nástroje a jiné pomůcky, pro jeho živnostenskou výrobu potřebné, scizeny býti smějí v tuzemském obchodě jen pod tou podmínkou, že se kupec podrobí výroku soudu rozhodčího ohledně sporů z obchodu vzniklých. Co se týče toho, jak třeba žádost’ za zastavení k platnosti přivésti a exekuci odložiti, šetřeno buď předpisů čl. 29. ; dlužníkova žádost’ za zastaveni budiž však zamítnuta, jestliže při jednání před rozhodčím soudem vzdal se výslovně námitek proti exekuci, jež by vznikly z této vady výroku rozhodčího (čl. 30. odst. 1 uv. z. k ex. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zastavení exekuce. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 740-743.