Živnost hodinářská.
977
Živnost hodinářská.
1 Živnost hodinářská náleží k živnostem řemeslným a zahrnuje v sobě výrobu a obchod všemi druhy hodin; i přísluší sem též výroba hodin švarcvaldských, jakkoli tvoří výroba hodin těchto i jinde (v cizozemsku) spíše tovární živnost a domácí průmysl četných osob (obch. a živn. komora chebská, sb. »Freye a Mareše« č. 1441).
2 Jakýsi rozpor bývá mezi hodináři a zlatníky a stříbrníky, pokud se týká, klenotníky, ježto obyčejně prodávají u nás hodináři netoliko hodiny, nýbrž i zlaté a stříbrné řetízky, památné peníze (medailony), i rozličné druhy přívěsků. Převážná většina komor obchodních a živnostenských vyslovila se proti tomu, aby hodináři rozšiřovali živnost svou na jmenované zboží zlaté a stříbrné, a to z toho důvodu, že prodej řetízků stříbrných a zlatých tvoří sice živnost svobodnou, avšak že není obsažen prodej zboží tohoto v rozsahu živnosti hodinářské jako takové. Hodinář jako takový nemá ani zákonného, ani v obyčeji založeného práva ku prodeji řetízků zlatých a stříbrných, musit’ naopak za účelem tímto ohlásiti prodej zboží zlatého, právě tak jako zlatník, jenž prodávati chce zlaté nebo stříbrné hodiny, povinen jest ohlásiti zboží prodej tohoto (obch. a živn. komora vídeňská, sbírka Freye a Mareše č. 1442). Živnost zlatnická a hodinářská nejsou spolu příbuzný; kdežto totiž representuje zboží zlaté ve skutečnosti předměty živnosti umělé, jichž vnější formy a výprava — nehledě ku obsahu ryzího kovu — závisí jen na vynalézavosti krasochutě vzhledem ku panující modě, spočívá živnost hodinářská výhradně jen na zásadách mechaniky. Nicméně vykonává na venkově obojí tuto živnost nezřídka jedna a táž osoba, s tím však rozdílem, že hodinářská živnost zlatníků záleží vlastně více jen v obchodu hodinami a ve správkách hodin, jež dávají pak jinam, kdežto obráceně hodináři sice rovněž zabývají se více obchodem ve zlatém zboží, avšak objednané správky zboží zlatého z pravidla sami obstarávají (obch. a živn. komora plzeňská, sb. Freye a Marese č. 1452).
Dr. Veselý: Slovník právní. - 5 Živnosť hokynářská. — Živnost holičská, kadeřnická a vlásenkářská.
Co se týče průkazu způsobilosti k živnosti hodinářské, stanovilo min. nař. ze dne 17. září 1883 č. 150 ř. z., že vysvědčení odborné školy v Karlštejně (srv. č. 11 téhož nařízení) vydané o tom, že příslušná osoba s úspěchem absolvovala účeliště toto, opravňuje ji též nastoupiti a samostatně provozovati živnost hodinářskou (srv. čl. »Živnosti řemeslné«).